1 Pt 3,18-22 Vstup do Noemovy archy předobrazem křtu

Kázání 1. postní neděli – únor 2015

Sestry a bratři,

začátek čtyřicetidenní postní doby byl od prvních století v církvi spojován s intenzivní přípravou katechumenů na křest. Tato příprava směřovala k Velikonocům, kdy byla vysluhována svátost křtu, která obsahuje v sobě velikonoční tajemství – ponoření do smrti s Kristem a vzkříšení s ním k novému životu. Současně pokřtění přijímali pečeť Ducha svatého – svátost biřmování (myropomazání) a přistoupili k přijímání svátosti večeře Páně. Spojování svátosti křtu s Velikonocemi a s intenzivní přípravou ve čtyřicetidenním čase postu je praxí i v církvi naší doby. Proto tématem 1. postní neděle je téma křtu.

Četli jsme z 1. listu Petrova, kde apoštol vykládá jeho smysl. První list Petrův je považován v některých částech za křestní či velikonoční kázání a souvisí s křestním obřadem, tak jak byl uskutečňován a chápán ve starobylé křesťanské tradici. Podle apoštola Petra má křest svůj „předobraz“ již ve Starém zákoně. Mohli bychom vidět spojitost křtu s přechodem Izraelců přes moře nebo přes řeku Jordán do zaslíbené země. Ale apoštol Petr jde ještě hlouběji do samých „předdějin“ lidstva – do časů, kdy žil Noe. Předobraz (řec. antitypos) je spatřován v dávném příběhu o potopě a Noemově arše. V příběhu o potopě nemá voda jen negativní význam jako nástroj soudu a zničení, ale je prostředkem k očištění od zla a záchrany. Ve výkladu Kralických v Šestidílce se dočteme, že jedněm voda přináší záhubu, zatímco jiné nadnáší, jako voda nadnášela Noemovu archu. Křest obrazně řečeno znamená „vstoupit do archy“. Vždyť křest je vstupem do církve. Vstupem do církve se myslí vstup do zcela konkrétní církve – v našem případě Církve československé husitské, ale také do konkrétního místního společenství, do konkrétní náboženské obce. Současně je to vstup do Kristovy církve všech dob a všech míst.

Církev bývá zobrazována jako loď, jako Noemova archa na vodách. Ti, kteří jsou v lodi, kteří do ní vstoupili, mají naději na záchranu. Tato loď, archa či koráb představují záchranu, bezpečí a uniknutí soudu. Když ovšem Noe budoval koráb, tak se mu mnozí smáli a považovali to za pošetilost. Ale on věděl, proč to dělá. Malý počet zachráněných v korábu odkazuje na Ježíšovo slovo o úzké cestě a úzké bráně k životu (Mt 7,14).

Na jedné straně objasňuje apoštol Petr křest ve spojitosti se starozákonním příběhem o potopě a Noemově arše. Na druhé straně vysvětluje křest jako vnitřní očistění našeho svědomí. „Nejde v něm zajisté o odstranění tělesné špíny, nýbrž o dobré svědomí, k němuž se před Bohem zavazujeme.“ Svědomí (řec. syneidésis) je hlas v nás, který nám dává určitou odpověď na naše jednání, vysílá signály, reaguje buď stavem neklidu, nejistoty, výčitek, malomyslnosti nebo naopak uspokojením, pokojem.  Jenomže svědomí není samo o sobě ještě zárukou našeho správného jednání. Někdo si řekne: “Já mám čisté svědomí“. Ale je tomu tak doopravdy? Řídit se vnitřní intuicí a duševním stavem může být někdy velmi zavádějící. Každý má měřítka zcela jiná a člověk si mnohé může zdůvodnit, ospravedlnit. O někom se říká, že „ten člověk nemá svědomí vůbec žádné.“ Jestliže jsme porušeni hříchem, pak se to týká i našeho svědomí. Je to hlas někdy velmi slabý a zastřený, protože mu nejsme schopni správně naslouchat. Svědomí má být očištěno. Svědomí je jako zrcadlo, které potřebuje očistit, otřít, omýt, vyleštit. Očištěné svědomí znamená obnovení této vnitřní schopnosti hledání toho, co je správné, dobré a spravedlivé podle Boží vůle.

Křest je vyjadřován na jedné straně jako symbolické obmytí vodou očistění, odpuštění a smazání hříchů. A na druhé straně představuje vstoupení na cestu nového života s Kristem. Je právě o obnovení našeho svědomí ve spojení se vzkříšeným a živým Kristem.  Apoštol Petr ve svém výkladu svátosti křtu na počátku postní doby vyzdvihuje, že důsledkem křtu je „dobré svědomí před Bohem!“ Tím zdůrazňuje život žitý před Bohem ve vztahu k němu, stálé naslouchání jeho slovu a touha po jeho blízkosti a přítomnosti.

Jestliže je na počátku postní doby připomenut apoštolem Petrem význam křtu, pak to znamená pro nás pokřtěné vědomí závazku čistoty našeho nitra, našeho svědomí. Využijme tedy čas postní přípravy na Velikonoce k upřímnému sebezpytování, sebepoznání a vnitřnímu očišťování ve svátosti pokání a obnovování vztahu s Kristem ve svátosti večeře Páně. Amen. 

Tomáš Butta, patriarcha

Marie Jandová publikováno: 02.04.2015 11:47 zobrazeno: 2216x