Ž 48, 9-15 Hora Sión, město Jeruzalém a Hospodinův chrám

23.09.2018

Kázání k 80. výročí Sboru dr. Karla Farského v Semilech dne 23. září 2018

Sestry a bratři, vzácní hosté i milí členové této náboženské obce, zdravím vás všechny při této slavnostní bohoslužbě k 80. výročí tohoto Sboru dr. Karla Farského v Semilech.

Pro tuto slavnostní příležitost jsem zvolil Žalm 48. Je to hymnus, oslavná píseň, v níž se hovoří o hoře, o městě a o chrámu. Na hoře Sión bylo zbudováno město Jeruzalém a v jeho středu se nachází chrám k poctě Hospodina, jediného Boha – Pána nebes i země. Zřejmě tuto píseň zpívali poutníci, kteří o svátcích přicházeli z různých míst do Jeruzaléma a kteří toto vše – horu, město i chrám – měli přímo před očima (Ž 48,9).

Z žalmu je patrné, jak je chrám spojen s městem i krajinou. Podobně i kostely katolické, husitské či evangelické jsou spjaty s městy a obcemi a zasazeny do krajiny, která je obklopuje. Jeruzalémský chrám nebyl izolován od města, aby byl součástí města i země. Můžeme to převést do naší situace, konkrétně na tento sbor, na tento husitský kostel, na tento chrám Páně. Také on je součástí města a této krajiny, která jej obklopuje. Tento sbor slouží městu, je otevřen lidem. Rozvíjí se zde kulturní život, zní zde hudba, je prezentováno umění. A také se zde organizuje služba a pomoc potřebným lidem ve městě a okolí. Je i místem vzdělávání, neboť si můžeme rozšiřovat obzor svého poznání při přednáškách a v setkání se zajímavými osobnostmi. Tento sbor je dokladem toho, že církev dnes nemusí být uzavřena a izolována od světa a života současných lidí, ale je součástí města a svého okolí. Poděkování náleží těm, kteří tuto spolupráci k oboustrannému prospěchu udržují a podporují.

Přes tuto určitou otevřenost městu a okolí má přece jen chrám, kostel, sbor své zvláštní a nezaměnitelné určení s jinou stavbou. Je místem ztišení, rozjímání, modlitby, otevření srdce Bohu. Je to vyjádřeno v Žalmu 48: „Na mysli nám tane tvé milosrdenství, Bože, zde uprostřed tvého chrámu“ (v. 10). Židovský spisovatel Viktor Fischl, který je také autorem překladu žalmů z hebrejštiny, přeložil tento verš takto: „Uprostřed tvého chrámu, Bože, o milosti tvé rozjímáme.“ Jednak je z tohoto verše patrné, že se jedná o Boží chrám. „Uprostřed tvého chrámu …“ Je sice lidskou stavbou, časným lidským dílem, ale odkazuje k tomu, co je věčné, a tím je Boží milosrdenství a láska. V žalmech, jako například 136 se zpívá o Božím milosrdenství, které je věčné (srov. 1P 6,34).

O tomto Božím milosrdenství se dovídáme z Bible a poznáváme je při slavení Kristovy večeře, která je „hostinou milosrdenství a odpouštějící lásky“ (Liturgie, s. 62). Navzdory všemu nedobrému a těžkému, jako věřící můžeme toto Boží milosrdenství zakoušet ve svém životě a doufat v ně. Z Žalmu 48 dýchá jistota, že Bůh svaté město Jeruzalém chrání. Nejen hradby a věže, ale především Bůh je ochráncem města. Historické město Jeruzalém bylo mnohokrát v obležení a obklíčení, a také bylo mnohokrát dobyto, a židovský chrám byl rozbořen. Hymnus na Jeruzalém jako Boží město, není jen soustředěn na místo na mapě, ale je tím míněn věčný Jeruzalém. Ačkoliv Ježíš náležel svým lidským původem k židovskému národu, přesto se neupínal k jeruzalémskému chrámu jako jedinému místu, kde je Bůh přítomen. Boží všeobjímající láska není vázána na žádné místo. Bůh je Duch, a ti, kteří se k němu modlí, mají tak činit v Duchu a v pravdě. (J 4,24). Tento sbor byl budován jako prostor, kde se lidé mohou k Bohu modlit v Duchu a v pravdě. Kde mohou Bohu Otci a jeho Synu vzdát úctu a chválu a kde mohou slyšet evangelium – dobré poselství a slovo života.

Tento sbor byl stavěn v době, kdy se nad naší zemí i Evropou stahovala těžká mračna a svět směroval ke 2. světové válce. Stavba tohoto kostela v závěru první republiky byla tak projevem velké víry i naděje těch, kteří jej budovali. Od doby položení základního kamene a slavnostního otevření v září roku 1938 uplynula již doba osmdesáti let. Co se všechno za tu dobu změnilo? Čím vším naše země i naše církev prošla? Kolik lidí zde našlo za tu dobu svůj duchovní domov? Sbor prošel velkou obnovou a slouží Bohu i lidem. Slovy žalmu můžeme vyjádřit dnes naši vděčnost: „Na mysli nám tane tvé milosrdenství. Bože, zde uprostřed tvého chrámu.“

Bože, ať tvé požehnání zůstává s tímto sborem, ať provází nás

i ty, kteří sem budou přicházet s vírou v Krista, aby tobě projevovali svou úctu v Duchu a v pravdě v budoucích časech!

Amen.

Tomáš Butta, patriarcha

Oldřich Nováček publikováno: 02.11.2018 02:12 zobrazeno: 857x