WebArchiv - archiv českého webu

Ř 10,12-17 Cesta k víře a její předpoklady

23.05.2015

Kázání při jáhenském svěcení - kostel sv. Václava na Zderaze - květen 2015

Jistě je významná služba církve potřebným, pastorační péče, doprovázení, sdílení, ale právě tak je důležitá služba slovem, šíření evangelia. Právě tato služba slovem, zvěstovatelská kazatelská úloha, živé autentické osobní svědectví se dnes ukazuje jako potřebné a nezastupitelné. A to má na mysli právě apoštol Pavel v 10. kapitole listu Římanům, když mluví o cestě víry. „Víra je ze zvěstování a zvěstování z pověření Kristova“.

V celém svém listě Římanům, i v této kapitole, apoštol Pavel zdůrazňuje, že evangelium je pro všechny. Nelze jakkoliv omezit či vymezit Boží zájem o člověka, který se jedinečným způsobem projevuje v Ježíši Kristu. Netýká se jen někoho, nějaké výsadní skupiny, ale všech. Vždyť i Ježíš říká: „Pojďte ke mně všichni, kdo se namáháte a jste obtíženi břemeny a já vám dám odpočinout“ (Mt 11,28). Kdo z nás nepociťuje namáhavost života, jestliže se s poctivostí a odpovědností snaží dostát všem náročným úkolům? Kdo z nás není obtížen břemeny nezdarů, provinění a hříchů, něčím, co nás svazuje jako výčitka s minulostí? Ježíš a jeho evangelium je pro všechny. Je to dobrá zpráva, osvobozující moc, radostné poselství pro náš život naplňující naše srdce vděčností a pokojem. Je správné pochopit dnešní situaci církve jako situaci otevřenosti vůči všem. Právě apoštol Pavel pochopil tuto jedinečnou univerzálnost Kristova evangelia. Podle něho mizí rozdíly mezi lidmi. Nelze rozlišovat, zda je někdo Žid nebo Řek, zda je někdo tradiční náboženský člověk nebo hledající, vždyť „každý“ je pozván na cestu k víře a pro všechny je určeno poselství od Boha – evangelium.

Pavel popisuje cestu k víře, která má své stupně, své úseky, své kroky. Činí tak kladením řečnických otázek: „Jak se mohou lidé obracet k někomu, v něhož neuvěřili? Jak mohou v někoho uvěřit, když o něm neslyšeli? Jak o něm mohou slyšet, když o něm nikdo nemluví? Jak o něm může někdo mluvit, když k tomu není poslán a pověřen? Jinými slovy řečeno: Nelze se obracet k Ježíšovi bez víry. Nelze žít skutečnou vírou, když nenasloucháme evangeliu. Víra totiž nevzniká sama od sebe, ale jejím předpokladem je naslouchání. Víra se rodí a posiluje ze zvěstování, učení a předávání evangelia. Ale nelze nic o Kristu slyšet, jestliže o něm nikdo nemluví. Ale nemůže o tom člověk mluvit, není-li k tomu povolán a poslán Bohem. Jedno navazuje na druhé a žádný stupeň, úsek, krok nelze vynechat. Víra je ze slyšení, slyšení ze zvěstování a zvěstování na základě poslání.

Právě poslání je tím výchozí stupněm. Bůh sám posílá své služebníky, aby nesli jeho poselství. Ve Starém zákoně Bůh posílá své proroky. Kristus vysílá své apoštoly a učedníky s evangeliem do světa. Kazatel nemůže mluvit sám ze sebe. To by byl špatný a klamný kazatel. Teprve až když Kristus sám vyšle své svědky, pošle svého služebníka nebo služebnici, může člověk být jeho poslem. Musí nás to velmi zarazit, když si toto uvědomíme. Ale je to tak správné, že nás to zaráží a udivuje. Neboť ve svěcení kněží či jáhnů, pověření kazatelů nejde o nic menšího, než je viditelné vyjádření skryté neviditelné skutečnosti Božího povolání, poslání a pověření ke zvěstování Kristova evangelia. „Zvěstování je z pověření Kristova“, říká apoštol Pavel. Máme mít vědomí, že nejsme posláni jen konkrétní církví – v našem případě Církví československou husitskou – i když to je také významné. Ale máme mít především vědomí, že jsme posláni Kristem. Víme, že Bůh promlouvá k lidem různými způsoby. I například umění výtvarné a hudební může přinést silné duchovní sdělení a zprostředkovávat radost evangelia. A přece jedinečný a nepostradatelný způsob je kázání – služba slova. S přijetím duchovenské nebo kazatelské služby na sebe člověk i tento úkol kázání, který je nelehký, ale důstojný. Slovem můžete předávat sestrám a bratřím chléb duchovního života. Slovem můžete pomáhat druhým k víře. Ale to je možné jen tehdy, bude-li naše srdce naplněno vírou a láskou z Ducha svatého.

Jsme před svatodušními svátky a prosíme Boha, aby svým životodárným Duchem obnovoval církev i každého z nás. Prosme o moudrost, milost a sílu Ducha svatého pro všechny, kteří jsou vysíláni ke službě Kristovým evangeliem. Amen.



Tomáš Butta, patriarcha

Oldřich Nováček publikováno: 07.10.2015 04:43 zobrazeno: 1689x


Pension Betlém        HITS        Ekumenická rada církví        Husitská teologická fakulta        Ekumenická akademie        Hus