Rozjímání nad vánočním poselstvím

12.12.2018

Článek do ČZ č. 51/2018

„Když se však naplnil stanovený čas, poslal Bůh svého Syna, narozeného z ženy, podrobeného zákonu, aby vykoupil ty, kteří jsou zákonu podrobeni, tak abychom byli přijati za syny.“ Ga 4,4-5  

Vánoční poselství je obsaženo nejen ve spisech evangelistů – zejména Lukáše a Matouše, ale nachází se i v listě apoštola Pavla Galatským ve 4. kapitole.

Apoštol Pavel mluví o naplnění času, které předchází příchodu Ježíše Krista. „Když se naplnil čas…“ (Ga 4,4). Pro slovo „čas“ je zde užit řecký výraz „chronos“, od kterého pochází označení „kronika“. V kronice jsou líčeny události tak, jak po sobě v časové postupnosti následují. Každý národ si píše své vlastní dějiny, svoji vlastní kroniku. Ale i dějiny lidstva jsou takovou velkou kronikou světa. Zachycuje nejrůznější probíhající a odehrávající se události a týká se všech národů a lidstva jako celku. Dějiny lidstva mají svůj střed a své naplnění a tímto přelomovým bodem je právě příchod Ježíše Krista do světa. Jak dějiny židovského národa, tak i dějiny pohanských národů směřují k této události, kterou je Kristův příchod. V této události se dějiny všech národů propojují. Události Starého zákona či smlouvy ústí do jedinečné události příchodu Ježíše, kterým je završena stará smlouva a uzavřena smlouva nová. Ježíš přichází na scénu izraelských i světových dějin v předem přesně stanovený a Bohem určený čas.

Pavel hovoří o Ježíšovi jako o Synovi poslaném z věčnosti Bohem Otcem. „Bůh poslal svého Syna.“ Je zde vyslovena víra v Ježíše jako věčného Božího Syna. Je dosvědčena i na jiných místech v Pavlových listech (1 K 8,6; Fp 2,6nn; 2 K 8,9; Ko 1,15n). V Šestidílné Bibli kralické k tomu bratrští teologové připojili poznámku: „Vyslal ho, ne jako menšího, ale sobě rovného. Prvé tedy Kristus byl, nežli na svět poslán býti ráčil“ (J 1,1; J 13,3).

Lidství Ježíše je vyjádřeno Pavlovou výpovědí „narozeného z ženy“. Marie – Ježíšova matka – je zde Pavlem označována jako „žena“. Marie jako matka Mesiáše a Krále je požehnaná „mezi ženami“ podle Bible kralické či požehnaná „nade všechny ženy“ podle Českého ekumenického překladu Bible (L 1,42). Narození z ženy vyjadřuje Ježíšovo opravdové lidství. Toto lidství se vyznačuje i smrtelností, křehkostí a pomíjivostí (Jb 14,1). Věčný Boží Syn na sebe vzal naši lidskou pomíjivost. Ve vánočním evangeliu podle Lukáše je vykreslen Ježíš ve svém skutečném a pravém lidství jako malé dítě zabalené matkou Marií do plenek a položené do jeslí (L 2,7.12.16).

Ježíš se narodil v židovské rodině Marii a Josefovi. „Podrobený zákonu“ znamená, že Ježíš náleží svým lidským původem od počátku k izraelskému lidu, který přijal Zákon shrnutý v Desateru. Zákon předaný Hospodinem Izraeli určuje život celého tohoto lidu i každého jednotlivce. Ježíš se podrobuje Zákonu. Ježíš naplnil Zákon i Proroky (Mt 5,17), ale současně jako Vykupitel a Spasitel přináší nám lidem Boží lásku a osvobozující milost (Tt 2,11), odpuštění a smíření (2 K 5,18). 

Cílem a smyslem Synova poslání je vykoupení lidstva a přijetí druhých za své vlastní bratry a sestry. Tím se jeho Otec stává i naším Otcem a my jsme jím přijímáni za Boží děti – za syny a dcery. To se týká nejen Izraele, ale lidí ze všech národů. Ježíš se narodil a přišel na tento svět, „abychom byli přijati za syny“. Přijetí Bohem, naším společným Otcem, za syny a dcery je nesmírnou a mimořádnou výsadou, kterou nám Ježíš Kristus získává, zprostředkovává a umožňuje (J 1,12). Proto za námi přichází jako dítě narozené o Vánocích. Předpokladem a podmínkou je, abychom ho my poznávali zrakem víry a přijímali s poslušnou důvěrou.

Tomáš Butta
patriarcha

Tomáš Butta, patriarcha

Oldřich Nováček publikováno: 28.02.2019 03:22 zobrazeno: 842x