Sk 13,26-33 Pavlovo svědectví o Vzkříšeném

Kázání ve Frenštátě pod Radhoštěm a v Kunčicích pod Ondřejníkem – duben 2010 Ž 66,1-3; J 20,1-9

Sestry a bratři,
         v tomto jubilejním roce Církve československé husitské zaznívají stejné biblické texty, které zněly před 90 lety. Jsou obsaženy v tzv. Českém misálu, podle kterého tehdy sloužili modernističtí kněží.
         Na dnešní neděli jsou zařazeny texty vyloženě velikonoční. Je to proto, abychom si uvědomovali, že slavení Ježíšova vzkříšení a vítězství nad hříchem a smrtí není záležitostí jen jednoho svátku, jedné neděle, ale každá neděle je takovou oslavou. Je to patrné i z názvu dnešní neděle, která se tradičně nazývá Jubilate (Oslavujte). Je to podle Žalmu 66.: „Hlahol (Jásej) Bohu celá země“ (1.verš).
         Svědectví o Ježíšově vzkříšení podávají čtyři evangelia - Matoušovo, Markovo, Lukášovo a Janovo. Ale též spis nazvaný Skutky apoštolů, obsahující starobylá velikonoční vyprávění a kázání. O prázdném hrobě a setkání se Vzkříšeným svědčí Marie z Magdaly, apoštol Petr a Jan. Svědkem Ježíšova vzkříšení je i apoštol Pavel. Byl to právě apoštol Pavel, který přinesl toto poselství do mnoha zemí a měst. Jedním z nich byla i Antiochie Pisidská v Malé Asii.
         V tomto městě vstoupil apoštol Pavel v sobotní den do synagógy – židovské modlitebny. Tehdy jako dnes se čtou při židovské bohoslužbě oddíly ze Zákona a Proroků. Po čtení z posvátných spisů následoval výklad. Představený synagógy se zeptal: „Kdo chce k přečteným oddílům něco říci? Kdo má slovo vysvětlení či povzbuzení? Přistoupil apoštol Pavel, který začal promlouvat ke shromážděným. My jsme část jeho řeči slyšeli. Jeho promluva byla velkým svědectvím o Ježíšovi. Z Pavlova svědectví je patrné toto trojí. Za prvé Pavel upozorňuje, že Ježíš nebyl mnohými poznán jako Mesiáš. Za druhé odkazuje na Písmo. A za třetí přináší radostnou zvěst.
         Apoštol Pavel ve svém kázání v synagoze říká: „Obyvatelé Jeruzaléma a jejich vůdcové Spasitele nepoznali.“ Ježíše nepoznali jeho současníci. Ježíše nepoznávají a odmítají mnozí lidé i dnes. Proč lidé nepoznávají Ježíše jako toho, kdo je cesta, pravda a život? Je to i z toho důvodu, že naše svědectví není dostatečně zřetelné a přesvědčivé. Zde je pro nás velkým příkladem a autoritou apoštol Pavel. Poznal a v hloubce svého nitra prožil, že Kristus je živý, že vstoupil do jeho života, aby ho obrátil k dobru, že ho provází a je s ním. Pavel s vděčností vůči Bohu jako jeho služebník evangelium předával mnohým. I v naší církvi od počátku byla řada velkých svědků evangelia. Především takovým svědkem a novodobým hlasatelem evangelia byl sám bratr dr. Karel Farský. On dokázal lidem, kteří ve své době po 1. světové válce ztráceli víru, Ježíše znovu přiblížit a zpřítomnit v kázání a liturgii. Mnohé dokázal nadchnout a probudit v nich víru. Ale nebyl to jen Farský sám. Byli to mnozí další, kteří nakládali a budovali sbory naší církve. Poznáváme živého Ježíše i my?
         Vidíme, že Pavel často odkazuje na Písmo. Apoštol v synagoze v Antiochii Pisidské připomíná, že vše, co se stalo s Ježíšem v Jeruzalémě, bylo již předem předpověděno ve Starém zákoně – v Zákoně (tóře) a Prorocích. A dodejme také v Žalmech. Skutečně, když čteme například některé žalmy, jako by v nich byl obsažen spravedlivý zápas a bolestný úděl Ježíšův, jeho utrpení, ale také i vzkříšení. I pro nás platí, že Ježíše více poznáváme, když vstupujeme do pozoruhodného svědectví Bible. Písmo nám předali zvláště představitelé reformace, Hus a Čeští bratři, abychom v něm pravidelně četli a poznávali tak více Ježíše.
         Apoštol Pavel říká: „Přinášíme vám radostnou zprávu.“ Bůh splnil sliby dané v dávných dobách praotců, poslal Ježíše, který byl sice odmítnut a potupen, ale Bůh ho vzkřísil z mrtvých. Boží láska je totiž silnější než lidská nenávist. Boží odpuštění je totiž větší než naše selhání a hříchy. Boží pokoj je hlubší než naše obavy a strach z budoucnosti. Radost z Boha má být větší než všechny naše stezky a nářky.
         Sestry a bratři, tak nám čtení i název dnešní neděle klade otázku, zda nám život v církvi a s církví přináší skutečnou radost, hlubokou, pravou radost. Tato radost je vyjádřena i v názvu dnešní neděle Jubilate. Vždyť církev je a má být společenstvím těch, kteří žijí z evangelia. Ať jsme stále společenstvím sester a bratří, kteří přijímají radost od Boha, a pak ji předávají dál jako apoštol Pavel. Ať tato radost z velikonočního evangelia prostupuje i náš život v církvi, v tomto sboru, i náš osobní život.  Jak napsal apoštol Pavel výstižně v jednom ze svých dopisů: „I když máme proč se rmoutit, přesto se radujeme“ (2K 6,10). Ať toto je i naším postojem víry a vyznáním.  Amen.

Tomáš Butta, patriarcha

Helena Bastlová publikováno: 29.04.2010 12:19 zobrazeno: 3310x