Ž 140,2-3.7-1.12-14 Stát v zápase na správné straně (1 Pt 3,8 – 15, Mt 5,6.10)

06.03.2016

Kázání k výročí T. G. Masaryka a při vzpomínce na legionáře ve sboru CČSH v Praze 4-Spořilově - 6. březen 2016

Sestry a bratři, vážení hosté,

naše dnešní setkání je zaměřeno k výročí Tomáše G. Masaryka a myslíme též na statečný zápas a oběti legionářů. Proč si připomínáme filozofa a prezidenta Masaryka právě v Církvi československé husitské? Jednak proto, že Masaryk byl věřícím člověkem, který se snažil řídit v životě Ježíšovým příkazem lásky k Bohu a k bližnímu. Masaryk také kladně zhodnotil českou reformaci - Jana Husa, husitství a Jednotu bratrskou. Na tuto reformační tradici navazujeme a z jejího duchovního odkazu a bohatství čerpáme v Církvi československé husitské.

Masaryk je spojen se vznikem našeho novodobého samostatného státu. Vyvíjel v době první světové války mimořádné a vytrvalé úsilí, aby došlo k uznání samostatného státu - Československa po rozpadu Rakousko-Uherska.

Masaryk byl mužem míru a nenásilí. Nebylo mu vlastní revoluční prosazování cílů pomocí zbraní a násilím. Přesto věděl, že zlu je třeba čelit, a to i třeba pomocí zbraní, a že budoucí stát potřebuje armádu. Nejen se o nový stát zasazoval diplomaticky, ale také usiloval o seskupení a utvoření armády – z řad legionářů. Bez diplomatického jednání, ale ani bez obětí a nasazení legionářů by nový stát nevznikl. Legionáře vnitřně posilovala statečnost Husova a jeho boj za pravdu a zápas husitů i proti přesile jako Božích bojovníků. Úsilí o samostatný stát bylo inspirováno i Komenského proroctvím, že se „vláda tvých věcí se opět navrátí k tobě, lide český.“

Legionáři nasazovali v zahraniční svůj život pro svoji vlast a budoucí stát. Asi čtyři a půl tisíce jich padlo na bojištích první světové války. Nelze zapomínat na Masaryka ani na odvážné legionáře. Oni přešli na druhou stranu a bojovali za svobodnou vlast. Nikdo nemohl vědět, jak válka dopadne. Přesto byli odhodláni, riskovali vše a stáli na té správné straně, tak jako Masaryk.

Při této příležitosti zazněl žalm 140. Jeho tématem je zápas spravedlivého člověka, který musí čelit zlu a násilí. Žalmista se obrací k Bohu v modlitbě, neboť tou nejspolehlivější ochranou a pomocí je sám Bůh. „Hospodine, Panovníku, moje mocná spáso, hlavu kryješ my v den bitvy.“ Podobně i apoštol Pavel přirovnává Boží spásu k chránící přilbě. Říká: „Přijměte přilbu spasení“ (Ef 6,17).

Žalmista prosí, aby byl chráněn před lidmi zlých úmyslů (v. 3), před těmi, kteří chtějí prosazovat své plány násilím. V žalmu je však vyslovena naděje, že pokořený a podmaněný lid bude obhájen a po čase bezprávní nastane a zavládne právo. Hledíme-li do naší minulosti, do 20. století, tak řada dlouhých let byla časem totality a nesvobody a pokořením mocnými velmocemi ze severu a pak z východu. Naše země, naše vlast, náš stát si těžce svobodu vyzískal a obtížně ji v minulosti hájil. Z žalmu je zřejmé, že budoucnost patří lidem spravedlivým a přímým. „Ano spravedliví vzdají tvému jménu chválu, přímí budou bydlet před tvou tváří“ (v. 14). Masaryk je pro nás příkladem člověka spravedlivého a přímého. Tím se vyznačoval ve svém myšlení i jednání. I když ta plná spravedlnost je jen v Kristu, i my máme toužit po spravedlnosti, hledat ji a prosazovat ji, zastávat ji.

Sestry a bratři, dnes si s vděčností chceme připomenout zápas Masaryka a legionářů.  Oni vedli svůj zápas o spravedlnost, svobodu, lidskou důstojnost a pokojný a tvořivý život v naší zemi a v Evropě. Nevěděli, jak jejich boj dopadne, přesto stáli na té správné straně. Kéž i my na ní dokážeme stát v zápasech přítomné doby. Amen.

Tomáš Butta, patriarcha

Oldřich Nováček publikováno: 15.03.2016 03:47 zobrazeno: 1460x