1 K 15,8-11 (1-11) Pavlovo svědectví o vzkříšeném Kristu

Sk 10,34-43; J 20,1-18

Sestry a bratři,

zdravím vás v tento den, kdy slavíme Kristovo vzkříšení. Zaznělo k nám spolu s velikonočním evangeliem podle Jana čtení z knihy Skutky apoštolů a z 1. listu apoštola Pavla křesťanům do Korintu. V prvním čtení je obsaženo Petrovo kázání a v druhém Pavlovo svědectví. Obě jsou zaměřena na poselství o vzkříšení Ježíše. Dvě velké postavy křesťanství – Petr i Pavel – jsou současně významnými svědky Ježíšova zmrtvýchvstání. Petr byl bezprostředně při událostech Ježíšova ukřižování a nahlédl do prázdného hrobu. Setkal se s Ježíšem v Jeruzalémě i u Galilejského jezera. Pavel byl sice pozdějším svědkem, ale i on se s živým Pánem setkává. Zaměřme se na druhé ze svědectví z listu apoštola Pavla křesťanům do Korintu.

Podle Pavla je dvojí svědectví o vzkříšení. Tím prvním je Boží svědectví. To vyjadřuje jím užitá starokřesťanská formulace „podle Písma“ či přesněji „podle Písem“ (1 K 15,3-4). Jak utrpení Ježíšovo, tak i jeho vzkříšení bylo předpověděno v posvátných Písmech Starého zákona (Iz 53,9, Ž 16,10, Oz 6,2). A to druhé svědectví je lidské. Jde o očité svědky události, která se stala o Velikonocích, že Ježíš nezůstal v hrobě a ve smrti, ale Bůh ho vzkřísil a on povstal k životu, vstal z mrtvých. Toto lidské svědectví se týká apoštola Petra (L 24,34), kruhu Dvanácti a dalších svědků. Pavel v listě křesťanům do Korintu zachycuje seznam těch, kterým bylo dáno nahlédnout do tajemství Kristova vzkříšení.

Jako poslední v této řadě svědků se uvádí on sám. „Naposledy ze všech jako nedochůdčeti se ukázal mně“ (1 K 15,8). Pavel zde dává poznat svou pokoru, připomíná své apoštolské úsilí a práci, ale především odkazuje na Boží milost.

Pavlova pokora je vyjádřena tím, že je „nejmenší z apoštolů“. Dokonce říká: „Nejsem hoden nazývat se apoštol.“ Zatímco Petr a další apoštolové již kázali a přinášeli mnohým svědectví o Ježíšovi trpícím a zmrtvýchvstalém, on stál na druhé straně. Pronásledoval křesťany a byl jejich zaujatý nepřítel. Křesťanská víra v Ježíše jako Krista byla pro něho nepřijatelná. Ale Ježíš zasáhl do jeho života (Sk 9,1-9). Kraličtí říkají, že Kristus z vlka učinil ovečku. Jeho obrácení, jeho změna je zvláštním dokladem působení živého Ježíše. Svoji horlivost a nasazení dal v dalším období svého života do služby Kristu, do služby evangeliu, do služby v církvi. Jeho úsilí se i vzhledem ke zdravotnímu stavu stalo pozoruhodné. Byl přesvědčen, že jeho práce není marná (2 K 6,1). Pavel se však nechce svou rozsáhlou činností chlubit. V jeho životě se projevovala především moc vzkříšeného Ježíše a skrze něho milost Boží. „Milostí Boží jsem to, co jsem.“ Věřící lidé, když něco dobrého a prospěšného vykonají, tak to připisují Bohu. Uvědomují si, že to není jenom jejich zásluha, jejich dílo (Ž 115,1). Aby se člověku něco podařilo, musí mít pro to určité nadání, musí být příznivé okolnosti, a za tím vším je milost Boží. Lidé bez víry naopak mohou svůj úspěch připisovat jen sami sobě. Ujišťují se v tom, jak jsou dobří a co všechno dokázali. Ale apoštol Pavel se nám představuje jako člověk hluboké pokory. On si uvědomoval, že v jeho životě působí Boží milost tak, že může být tím, kým je.

Sestry a bratři, jedna věc je předpověď Bible – Starého zákona – o vzkříšení Ježíše a druhá svědectví těch, kteří tuto událost prožili a byli jejími očitými svědky jako apoštol Petr, mnozí další a také apoštol Pavel, kdy Kristus mocně vstoupil do jeho života. Ale je zde i třetí skutečnost Ježíšova zmrtvýchvstání. A to je naše osobní svědectví spojené s otázkami, jak Ježíš vstupuje do našeho života, jak se projevuje jeho milost při nás a jak je skutečnost vzkříšení patrná na naší službě v církvi. Vzkříšení Kristovo patří k jádru evangelia. Toto poselství o vítězství světla nad temnotou, života nad smrtí dává poslední smysl všemu, co v církvi dnes konáme. Kéž si podobně jako apoštol Pavel uvědomujeme působení Boží milosti ve svém životě a máme poznání víry, že naše úsilí, dílo, práce konaná pro něho není marná, neboť Kristus vstal a je živ na věky věků. Amen. 

Tomáš Butta, patriarcha

Marie Jandová publikováno: 20.04.2015 08:23 zobrazeno: 1991x