Dopis k 500. výročí Lutherovy reformace

Sestry a bratři, v letošním roce se dne 31. října připomíná 500 let od vystoupení německého reformátora doktora Martina Luthera a zveřejnění jeho proslulých 95 tezí proti odpustkům, které je považováno za počátek evropské reformace.

Po 500 letech je reformace chápána jako velmi široké a nesmírně pestré duchovní proudění prostupující zeměmi Evropy a světa, než aby ji bylo možné pojímat zúženě jen národnostně či konfesně.

V tomto širokém pojetí reformace náleží i velmi čestné místo české reformační tradici. Pro českou středověkou reformaci v jejím osamocení bylo velkým zadostiučiněním Lutherovo veřejné kladné ocenění Jana Husa. V dopise příteli Spalatinovi ze 14. února 1520 Luther píše: „Doposud jsem nevědomky učil a dodržoval celého Jana Husa… Zkrátka všichni jsme nevědomky husité.“ Lutherovo přihlášení se k Husovi na disputaci v Lipsku roku 1519 bylo utrakvisty i českými bratry nadšeně přijímáno. Později se však přece jen projevovaly rozdíly mezi pojetím a důrazy české a německé reformace. Sbližování husitů, Jednoty bratrské a luteránů v českých zemích na konci 16. století našlo své věroučné vyjádření v tzv. České konfesi z roku 1575. Tento dokument náleží k pramenům Základů víry Církve československé husitské.

Rok reformace se stal novým impulsem k odbornému bádání a intenzívnímu zájmu o Martina Luthera v evangelických církvích, které z jeho učení vycházejí. Současně se reformační jubileum stalo příležitostí k setkávání a dialogům mezi církvemi v širokém ekumenickém spektru.

Výročí reformace je příležitostí i pro duchovní a členy Církve československé husitské blíže se seznamovat s Lutherovým dílem a odkazem reformace pro dnešek. V našem prostředí jsou čtenářům k dispozici některá Lutherova díla vydávaná postupně Lutherovou společností. V současnosti byly v nakladatelství Kalich vydány oba Lutherovy katechismy, ale vyšly i některé přeložené reformátorovy osobní dopisy útěšného charakteru. Chystá se vydání výboru z Lutherova díla v nakladatelství Vyšehrad a další. Jsou dostupné publikace od prof. Jaroslava Vokouna o Lutherově zbožnosti, překlad knihy německého evangelického teologa a historika prof. Albrechta Beutela i pohled na německého reformátora od římskokatolického teologa Waltera Kaspera.

V případě studia reformace nejde totiž jen o historii, jakkoliv je její nezkreslované poznávání pro nás užitečné a velmi potřebné, ale při čtení díla reformátorů jde předně o životnost křesťanství ve vztahu k aktuálním otázkám naší přítomnosti a budoucnosti. 

Martin Luther byl hlubokým biblickým teologem, podmanivým a strhujícím kazatelem a soucitným a potěšujícím pastýřem. Jako velká osobnost evropských a světových dějin byl přesto člověkem své doby s kladnými i stinnými stránkami. Především ho však můžeme poznávat a spatřovat jako křesťanskou osobnost spoléhající v nejistotách doby z hloubky své osvobozující a radostné víry na Ježíše Krista.

Tomáš Butta

patriarcha Církve československé husitské

K 31. říjnu L.P. 2017                  

Tomáš Butta, patriarcha

Oldřich Nováček publikováno: 03.11.2017 11:15 zobrazeno: 1134x