Slovo k ženám ze tří zemí

27.06.2018

Projev při setkání žen tří zemí v knihovně F. Kováře dne 21.6.2018 na ÚUR

Přivítání

Vážené paní, milé sestry v Kristu, buďte srdečně vítány v ústředí Církve československé husitské v Praze – Dejvicích. Toto centrum s kostelem budoval dr. Karel Farský – první patriarcha Církve československé husitské, který žil v letech 1880 až 1927. Stavba svojí symbolikou vyjadřuje program „navázat na českou reformaci“, která byla násilně přerušena po bitvě na Bílé hoře roku 1620 účinnou protireformací, kdy nebylo povoleno jiné náboženství než římskokatolické. V průčelí budovy je kalich – symbol české reformace a na vrcholu věže je tzv. „husitské slunce“ – monstrance. Kalich a chléb jsou svátostnými znameními přítomnosti Ježíše Krista. Nad vchodem do kostela je zobrazen Mistr Jan Hus, který předává svůj list z vězení z Kostnice. Na venkovní stěně budovy jsou sochy dvou postav české reformace Petra Chelčického a Jana Amose Komenského vyjadřující význam míru a vzdělání.

Ve službě patriarchy Církve československé husitské působím od roku 2006. Jsem v pořadí již osmým patriarchou. V případě, že by do této funkce byla zvolena žena, byla by označována jako „generální biskupka“.

Místo žen v Církvi československé husitské

V době své služby jsem mohl zažít již dvojí významné výročí týkající se kněžského svěcení žen. V roce 2007 jsme si připomínali 60. výročí této události a v roce 2017 pak 70. výročí od chvíle, kdy první ženy přijaly v Církvi československé husitské svátost kněžského svěcení. Církev československá husitská si podržela z tradice sedm svátostí včetně svátosti kněžského svěcení, které se uděluje od roku 1947 nejen mužům, ale i ženám.

V loňském roce se konala při této příležitosti mezinárodní konference na Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy. Zde v Praze – Dejvicích se konala bohoslužba s kázáním dvou žen - z nejstarší a nejmladší generace duchovních. Pak následovalo setkání s představením služby a obdarováním některých žen farářek.

Ženy vykonávají v Církvi československé husitské duchovenskou službu v rovnosti před Bohem. Předpoklady této služby žen jsou v Bibli, kde jsou dosvědčeny v Novém zákoně prorokyně, jáhenky a misionářky.

Historickým impulsem bylo ocenění víry a zbožnosti žen u Mistra Jana Husa. Ženy tvořily aktivní komunitu jako posluchačky jeho kázání v Betlémské kapli v Praze.

Předpokladem je i novodobý kontext uplatnění a zrovnoprávnění žen ve společnosti. V 19. století působila například v české společnosti řada žen jako uznávaných spisovatelek. Byly též zakládány různé ženské spolky a ženy si stále více rozšiřovaly své vzdělání. Roli sehrál i Tomáš G. Masaryk, který podporoval práva žen. V roce 1919 po vzniku samostatného československého státu bylo ženám uděleno volební právo. Ve stejném roce tomu bylo i v Polsku.

Ženy v současnosti v Církvi československé husitské zaujímají významné postavení a mají široké uplatnění. Zhruba polovinu duchovních tvoří právě ženy. Ženy jsou ve vedení církve jako laici v radách starších v náboženských obcích, v diecézních radách i v ústřední radě. Ze tří statutárních zástupců naší církve jsou dvě ženy – místopředsedkyně ústřední rady a finanční zpravodajka. Také tajemnice ústřední rady je žena.

Biskupský sbor tvoří sedm biskupů včetně patriarchy, který je biskupem pro celek církve. Všichni jsou muži. V minulosti však působila jako biskupka sestra Jana Šilerová v olomoucké diecézi.

Ženy v naší církvi uplatňují svá obdarování a schopnosti v sociální práci, v oblasti výchovy a katecheze i v umělecké a kulturní tvorbě.

Připravujeme se na 100. výročí CČSH

Církev československá husitská se připravuje na 100. výročí svého vzniku, které připadá na rok 2020.

V předcházejících letech jsme prošli řadou výročí. Je pozoruhodné, jak výročí navazují na sebe.

• Rok 2013 byl připomínán příchod Cyrila a Metoděje v roce 863.
• Rok 2014 byl spojen s připomenutím 600. výročí prvního vysluhování svátosti večeře Páně podobojí v Praze – s počátky české reformace, jejímž symbolem se stal právě kalich.
• Rok 2015 byl 600. výročím upálení M. Jana Husa. Společné akce jsme připravovali s Českobratrskou církví evangelickou.
• Rok 2016 byl spojen s výročím narození císaře a českého krále Karla IV., ale i s upálením Mistra Jeronýma Pražského v Kostnici v roce 1416.
• Rok 2017 byl rokem evropské reformace spojený s vystoupením německého reformátora Martina Luthera.
• V letošním roce 2018 si připomínáme 100 let od vzniku samostatného Československého státu.

Církev československá husitská se připravuje na své významné jubileum v roce 2020. Jestliže historická výročí minulých let obracela naši pozornost spíše do minulosti, 100. výročí CČSH chceme pojmout jako vyrovnávání se s přítomností a jako výzvu zaměřit se na budoucnost.

Husovo výročí vyvolalo otázky po naší identitě. Rozvinula se diskuse o křesťanské identitě jako takové a o identitě naší církve. Co tvoří její charakteristické znaky? Čím se od ostatních církví odlišujeme? Co nás naopak jako křesťany spojuje? Tato diskuse o identitě nebyla dosud uzavřena.

Tématem, kterým se v současnosti zabýváme, je poslání církve. Jaké je nadčasové poslání křesťanské církve? Jaké jsou v současnosti naše priority, na které se máme zaměřit? Vedle ideových, věroučných, liturgických a pastoračních otázek na nás doléhá téma ekonomiky, které nás provází v hledání hospodářské soběstačnosti a samostatnosti po přijetí zákona v roce 2012. Hospodářské zajištění má sloužit pomáhat církvi plnit své poslání.

Jako motto jubilejního roku jsme zvolili: „100 let služby Bohu a 100 let pomoci člověku. Církev má sledovat vertikální směr – pohled vzhůru k Bohu. Tento vztah k Bohu se projevuje v bohoslužbě, v liturgii, v modlitbě. A současně církev působí v horizontálním rozměru služby a pomoci člověku. Naše duchovní bohatství je liturgie – od počátku naší církve byl kladen důraz na liturgickou zbožnost a současně jedním z důležitých rysů církve byla rozvinutá sociální práce.

Konkrétní projekty k 100. výročí jsou již připravovány. Konkrétním projektem je například zpracování architektonického dědictví staveb naší církve. Probíhá ve spolupráci s architekty a dalšími odborníky, kteří se věnují zpracovávání jednotlivých sborů. Naše církve vybudovala řadů sborů v meziválečném období ve stylu funkcionalismu, ale i v dalších stavebních stylech. Projekt bude mít výstup v podobě publikace, výstav a konference. Jsou podrobně zpracované historické i nové kostely katolické církve i evangelické kostely a modlitebny, ale stavby naší církve jsou dosud v pozadí. Tím tento dluh můžeme splatit. Další z projektů je Slovník osobností, mezi kterými budou i mnohé ženy.

K roku 2015 jsme renovovali tradiční rodný dům Mistra Jana Husa v Husinci v jižních Čechách. K roku 2020 máme záměr upravit rodiště dr. Karla Farského – modernistického kněze a prvního patriarchy naší církve. Jan Hus kázal evangelium ve středověku, Karel Farský v nové době. Jeho rodiště se nachází na opuštěném místě v krásné přírodě v Podkrkonoší. Budou zde vybudovány naučné a meditativní stezky.

Připravují též různá shromáždění a poutě. Místem, kde byl v roce 1920 vyhlášena církev navazující na odkaz a dědictví české reformace je chrám sv. Mikuláše v Praze na Staroměstském náměstí. Tam bude soustředěna připomínka jubilea.

Rádi bychom uspořádali pouť do Svaté země, abychom tak vyjádřili, kde jsou naše společné křesťanské kořeny. Vyrůstají ze základů, kterým je Ježíš z Nazareta a apoštolové, kteří přijali Ducha svatého v Jeruzalémě o letnicích, aby šířili evangelium po celém světě.

Přání

Přeji vám obohacující čas prožívaný při vašem setkání v Praze. Děkuji vám za vaši návštěvu a přeji vám vše dobré, Boží milost, posilu a pokoj pro vaši práci i osobní život.

Červen L. P. 2018                                                                                    T. B.

Tomáš Butta, patriarcha

Oldřich Nováček publikováno: 31.07.2018 03:08 zobrazeno: 1360x