WebArchiv - archiv českého webu

Stopy Komenského vlivu při vzniku Církve československé (husitské)

Slovo u pomníku J. A. Komenského v Hradci nad Moravicí

Vážení přítomní, milé sestry a milí bratři!

Tento pomník v Hradci nad Moravicí viditelně dokládá vztah naší Církve československé husitské k J. A. Komenskému. Text o „návratu vlády věcí tvých“, který se nachází na tomto pomníku a který je ze Závěti umírající matky Jednoty bratrské, najdeme uveden i v Provolání národu československému. Toto provolání zaznělo v roce 1920 při vzniku Církve československé husitské. V jeho závěru je doslova řečeno „Uskutečňujíce proroctví velikého biskupa Jana Amose Komenského …“ (A. Spisar, Ideový vývoj, cit. s. 326). Nápis na tomto pomníku musíme vidět ve spojitosti s odkazem na něj v provolání při vzniku naší církve. Nejde tedy jen o projev vlastenectví a výraz touhy po svobodě politické a vděčnosti za ni. Vždyť Komenský říkal, že se má lidem navrátit svoboda myšlenková, občanská, ale i náboženská (Obecná porada, III., s. 323). Právě tuto svobodu náboženskou měl na mysli dr. Karel Farský a ti, kteří byli v počátcích naší církve u jejího zrodu. Novým samostatným státem se naplnilo Komenského proroctví po stránce politické, jak to vyslovil prezident Tomáš G. Masaryk v roce 1918. Církev československá se cítila být tím, kdo naplňuje Komenského proroctví po stránce náboženské, a především to je její úkol. Podobně ale i Českobratrská církev evangelická se při svém vzniku spojením českých evangelíků v roce 1918 dovolávala na Komenského a jím vydanou Bratrskou konfesi (Malý obrazový průvodce dějinami ČCE, s. 45). V obsahu provolání při vzniku naší církve v roce 1920 můžeme najít tři stopy Komenského vlivu.

Tím prvním je důraz na svobodu svědomí a náboženského přesvědčení. V Obecné poradě Komenský vyzývá: „Uveďme tedy člověka, pokud je to možné, na svobodu a osvoboďme ho od všech vnucených dogmat, kultů a poslušnosti“ (Obecná porada, III., cit. s. 323).

Druhou stopou je Komenského zaujetí pro mateřský jazyk, jak to vyjádřil v jednom z odkazů svého Šestera. Projevilo se to v Církvi československé v české řeči při slavení bohoslužby a obřadů.

A tím třetím vlivem Komenského je dobrovolnost. Církev československá zdůraznila ve svém provolání dobrovolnost. To, co dříve bylo náboženskou povinností, se stalo dobrovolným projevem věřících. Dobrovolnost se nám může v současnosti jevit jako určitá slabina. Avšak ve vztahu ke Komenskému to dává svůj smysl, neboť pro něho byla podstatnou zásadou pro uskutečňování nápravy lidstva. V Obecné poradě v části Všenáprava říká: „Nikdy nikoho nenutit násilím, ponechat každému rozhodování o sobě a dávat toliko slovem i příkladem radu, aby si každý zvykal zapřít sebe samu a následovat Boha“ (Obecná porada. III., cit. s. 330).

Komenský byl však člověkem a myslitelem harmonie, vyváženosti a vyrovnanosti. Rozhodně nejde o náboženskou svobodu neomezenou a zcela libovolnou, neboť Komenský zastával zřetelné křesťanské přesvědčení jeho náboženství – víry, lásky a naděje. Vztah k vlasti a národu vyvažoval prací pro další národy a celek lidstva. A dobrovolnost vyrovnával uplatňováním prospěšné kázně.

Komenského dílo je pozoruhodně bohaté i aktuální. Jeho hlubší poznávání je přínosné, jak pro společnost, školu a církev, tak i každého z nás.

 

Březen 2023



Tomáš Butta, patriarcha

Marie Jandová publikováno: 03.04.2023 09:40 zobrazeno: 13x


Pension Betlém        HITS        Ekumenická rada církví        Husitská teologická fakulta        Ekumenická akademie        Hus