Adventní dopis bratra patriarchy

„Lid, který chodí v temnotách, uvidí veliké světlo.“ Iz 1,9

Vážené sestry a vážení bratři, milí přátelé,

chtěl bych vás na začátku adventu pozdravit a ztišit se s vámi v modlitbě u adventního svícnu. Chtěl bych se také s vámi zamyslet nad významem tohoto zvláštního času. Toto období čtyř neděl začíná mezi 27. listopadem a 3. prosincem. Vrcholí Štědrým dnem, kdy zaznívá při noční bohoslužbě evangelium o narození Ježíše Krista.

Jednotlivé svátky a období církevního roku mají svůj obsah, který je dán biblickým poselstvím. Je tomu tak i v případě adventu. K času adventu patří zejména tři biblické postavy – starozákonní prorok Izajáš, Jan Křtitel a Marie – matka Ježíše. Všechny tyto tři uvedené postavy vyjadřují, co je to advent. Je to čas očekávání. Není to ale čekání, nýbrž očekávání. Čekání je pasívní, trpná odevzdanost, nezúčastněnost. Očekávání je naopak aktivní podílení se na budoucnosti. Znamená žít již nyní pro to, co patří budoucnosti. Advent je aktivní očekávání.

Advent je dobou světel. Města jsou vyzdobena světly, v domácnostech svítí světla. Rozsvěcí se svícen se čtyřmi svícemi v kostelích a modlitebnách. Paradoxně je advent dobou roku, kdy je venku největší tma, kdy je nejdelší noc. A právě uprostřed tmy a noci svítí světlo naděje. O takovém světle naděje mluvil prorok Izajáš v 8. století před narozením Krista: „Lid, který chodí v temnotách, uvidí veliké světlo.“ Advent je touhou po světle, touhou po dobru.

Druhou postavou je Jan Křtitel. Byl kazatelem v judské poušti v okolí řeky Jordánu. Z jeho kázání připomenu jeden výrok, jednu výzvu: „Kdo má dvoje oblečení, dej tomu, kdo nemá žádné. A kdo má co k jídlu, udělej také tak.“ Je to výzva k dobročinnosti. V čase adventu se konají nejrůznější charitativní akce. Je to čas, kdy myslíme více než jindy na ty, kteří potřebují naši pozornost, náš zájem i konkrétní podporu a pomoc.

Třetí postavou je Marie – matka Ježíše. Je v nejtěsnějším spojení s Ježíšem, jako je spojena matka s dítětem. Očekávání jeho narození je spojeno se zpěvem. Zpěv Marie „Má duše velebí Pána“ – latinsky Magnificat byl nespočetněkrát zhudebněn a stále zní dobou adventu.

Na těchto třech postavách – proroku Izajášovi, Janu Křtiteli a Marii - vidíme, co znamená tento čas. • Nesení naděje druhým lidem, vnášením světla do tmy nám ukazuje Izajáš. • Probouzení schopnosti myslet na druhé, ochota pomoci v jejich strádání probouzí v nás svým kázáním Jan Křtitel. • Naději, která je vyjádřená písní, chválou, hudbou, představuje Marie.

Ať je pro nás, sestry a bratři, požehnaný čas celé adventní přípravy pravým očekáváním radosti Vánoc, kterou navzdory veškeré nejistotě, starostem a nepříznivým událostem můžeme ve víře přijímat a společně prožívat.

S přáním Kristova světla na vás myslí

Tomáš Butta, bratr patriarcha.

Ivo Vacík publikováno: 21.02.2007 03:31 zobrazeno: 5191x