L 2,1-20 Bůh má v lidech zalíbení

Vánoční kázání – Půlnoční bohoslužba v chrámu sv. Mikuláše v Praze na Starém Městě – prosinec 2011

     Vážení účastníci této půlnoční bohoslužby v chrámu sv. Mikuláše v Praze na Staroměstském náměstí, vážení rozhlasoví posluchači, sestry a bratři,

srdečně vás pozdravuji a přeji milost a pokoj vám všem!

         Dny před Vánocemi jsou velmi uspěchané, plné nervozity a neklidu. Neseme v sobě tíži nesplněných úkolů před koncem roku a náročných vánočních příprav. Ale náhle dochází ke zklidnění, ke ztišení. Spojujeme se v písni „Tichá noc, svatá noc“.

Světlo uprostřed noci

         Noční bohoslužba má svou zvláštní atmosféru a přitažlivost. Vánoce mají ve svém názvu právě „noc“. Proto k vánočním svátkům patří prožitek noci. Na mnoha místech v naší vlasti a ve světě probíhá půlnoční bohoslužba. Vybavuji si, jakou zvláštní atmosféru pro mě měla vždy půlnoční v zámecké kapli na Sychrově. Uprostřed tmy vystupoval osvětlený zámek a z věže hrály koledy. Kolem všude ležel bílý sníh a nad zámkem bylo nebe s nepředstavitelným množstvím hvězd. Jenomže lidé, kteří přišli na zámek do nádherně vyzdobené a svícemi prozářené zámecké kaple, ve vánočním evangeliu slyšeli, že se Kristus nenarodil na žádném zámku, ale v chlévě. A také my, kteří jsme přišli dnes v noci do tohoto krásného pražského chrámu, znovu slyšíme, že Ježíš se narodil v prosté stáji. Ježíš přišel do tohoto našeho světa, který není jen tichý a idylický, ale který je někdy velmi tmavý a nehostinný. To nám obrazně může připomínat chladná a temná  noc, v níž se Kristus narodil.

         Noc také odkazuje k onomu tajemství počátku světa, jak je popisován na prvních stránkách Bible. Na úplném začátku byl svět temný. Všude jen nicota a temnota. Nad propastnou tůní byla tma (Gn 1,2). Na začátku Bible slyšíme, že Bůh do nicoty a tmy vnáší světlo. Říká svým mocným stvořitelským slovem: „Buď světlo!“ A bylo světlo. A Bůh viděl, že světlo bylo dobré (Gn 1,3-4). O Vánocích rozsvěcíme světla na stromcích. Zhasne se a pak děti přicházejí k zářícímu stromku. V radosti dětí z rozsvíceného vánočního stromku je něco z údivu z onoho zázraku prvotního světla, které Bůh učinil uprostřed temnoty svým stvořitelským slovem. A je to pozoruhodně barevné světlo, které on vytvořil. Jak je barevná duha na tmavém mraku a nebo vesmír, který nás obklopuje! Je nepředstavitelně barevný a my lidé se tuto barevnost stvořeného světla snažíme napodobit nejrůznějšími umělými světelnými efekty.

Vánoční svátky jsou svátky světla. Nad setmělou betlémskou krajinou zazářila hvězda. Ale nejen o tomto světelném úkazu se v Bibli hovoří. Ve vánočním evangeliu jde především o světlo vnitřní, duchovní. A tímto světlem je sám Kristus, jak to vyjadřuje verš z úvodu Janova evangelia: „Bylo tu pravé světlo, osvěcující každého člověka, to přicházelo na svět “(J 1,9). O Vánocích slyšíme z Bible ujištění, že s Ježíšem Kristem přichází do světa pravé světlo, aby všem lidem přinášelo naději a radost. Vidíme to na betlémských pastýřích, kteří byli obklopeni temnotou. Oni zosobňují lid, který chodí ve tmě, lid bez naděje. A náhle byli osvíceni Božím jasem. „Sláva Páně se rozzářila kolem nich.“ Právě na nich se naplňuje proroctví Izajáše: „Lid, který chodí ve tmě, uvidí veliké světlo“ (Iz 9,1). Jejich život byl prozářen novou nadějí. – My si někdy myslíme, že naše situace je bezvýchodná, vidíme všechno jen černě, a přesto náš život může získat nový jas, novou naději, novou perspektivu. Ve víře navzdory tmě, která nás obklopuje a která je i v nás, můžeme vyznávat: „Když ty jsi nám, Bože, světlem, spatřujeme světlo“ (Ž 36,10). Uprostřed noci se rodí světlo – to je poselství Vánoc. Je to čas, kdy přichází do světa Světlo. Uprostřed nejtemnější noci se Bůh sklání k člověku a člověk cítí a tuší posvátnou Boží blízkost.

Andělský chvalozpěv o pokoji a Boží milosti                                 

         Pastýři jako první slyšeli uprostřed noci, že se právě dnes narodil v Betlémě Ježíš. Slyšeli také andělský chvalozpěv – vánoční píseň nebeských zástupů. Nebyla to hudba beze slov, ale píseň s jasným obsahem: „Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj mezi lidmi, Bůh v nich má zalíbení.“ Oslava Boha a pokoj lidem – to je stručně vyjádřené celé poselství křesťanských Vánoc. Známe druhou část andělského chvalozpěvu ve znění podle latinského překladu Bible – „pokoj lidem dobré vůle“.  Jakoby pokoj, který přichází s Kristem byl jen pro někoho. Pro toho, kdo má dobrou vůli. Ale kdo jsou ti „lidé dobré vůle“? Kdo může říci, že vždy a za všech okolností jedná jen podle dobré vůle? Kristus přišel a narodil se jen pro dobré a dokonalé lidi? Ale kvůli nim by přece přicházet nemusel. Narodil se a přišel pro hříšníky. Nejde tedy v první řadě o naši lidskou vůli, ale o dobrou vůli Boží. Proto je v ekumenickém překladu Bible přeložen řecký text tak, že Bůh má v lidech zalíbení (eudokia). Bůh má v lidech zalíbení. Bůh si zvláštním způsobem oblíbil člověka. Jenomže my známe, když si někdo někoho oblíbí. Oblíbenci jsou ti, kteří jsou protěžováni. Například v rodině někdo může být oblíben a druhý ne, a ten to pak těžce nese, když se někomu nadržuje. Anebo v zaměstnání šéf má své oblíbence. Ale takto poselství vánočního verše nemůžeme rozumět. Lidské protěžování má svůj důvod, často zištný. Boží oblíbení je naproti tomu ničím nezasloužená láska vůči nám. Je to bezdůvodná  milost. Bůh má v lidech zvláštní zalíbení. Není řečeno, v jakých lidech, jaké národnosti, jaké kultury, jakého náboženství, jakého společenského postavení. Prostě v lidech. Vánoční poselství má všelidský dosah. Bůh se stává pro nás člověkem. Spojuje s  naším lidstvím, aby je proměňoval a obnovoval podle původního určení. Máme v Božích očích věčnou hodnotu. „Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl věčný život.“ (J 3,16). Proto je důležité nezůstat jen u vánočního příběhu. Je třeba otevírat a číst i další stránky Bible, naslouchat Božímu slovu a poznávat, co Ježíš učí, jak jedná a co všechno Bůh v něm pro nás učinil. Poznávat a s vírou přijímat poselství, které zaznívá už uprostřed tmavé a současně posvátné noci. Boží láska se k nám sklání v Betlémském dítěti. Ať Pán, jehož narození slavíme, přináší svůj pokoj a světlo života každému z nás. Amen.

Tomáš Butta, patriarcha

Marie Trtíková publikováno: 03.01.2012 10:38 zobrazeno: 3337x