Mt 21,23-32 Jdi pracovat na mou vinici

Kázání v kostele sv. Václava v Praze 2 – Novém Městě při bohoslužbě s pověřením pastorační asistentky – září 2011 

Sestry a bratři,

     v tomto zářijovém čase jsou zařazována jako biblické čtení podobenství o vinici. Je zrovna doba sklizně hroznů a čas, kdy se pořádají vinobraní.

     Minulou neděli jsme slyšeli Ježíšovo podobenství o dělnících na vinici. A dnes jsme četli jeho podobenství o dvou synech, kteří jsou otcem vyzváni k práci na vinici. Předcházející neděli se v příběhu jednalo zřejmě o velkou vinici, kdy majitel potřeboval pro své „vinařské závody“ velký počet pracovníků a tak je postupně najímal. Dnes se jedná spíše o menší rodinnou vinici. Otec říká svému synovi: „Jdi pracovat na mou vinici.“ A my dnes této výzvě rozumíme jako pozvání k dílu na Boží vinici. Vždyť vinice je jedním z obrazů Božího lidu (Iz 5,7), Kristovy církve (J 15,5). „Jdi pracovat na mou vinici.“ To je slovo pro tento den, pro tuto příležitost. Dnes přijme pověření ke službě pastorační asistentky sestra Helena Blaženínová. „Jdi pracovat na mou vinici“. To je výzva, sestro, i pro Vás,.

      Pozvání Ježíše „Jdi pracovat na mou vinici“ je pozváním pro člověka, který se tak může podílet na růstu a budování církve, na šíření Božího království. On sám není tím, kdo ze svých sil může působit růst nebo rozvíjení Božího království, ale jako služebník se na tom může podílet. Obrazně řečeno: má zúrodňovat Hospodinovu vinici, kypřit zatvrdlou půdu srdcí, aby k nim pronikla vláha Božího slova a proměňující moc Ducha. Má odstraňovat kameny odcizení, nedorozumění a lhostejnosti postavené mezi lidmi. Má podpírat slabé větve, tedy ty, kteří se ohýbají pod starostí a tíží života. Konkrétně to znamená posilovat společenství a jeho jednotlivé členy slovem, návštěvou, zájmem o druhé, spoluorganizovat akce. Usilovat o to, aby se církev stávala úrodnou vinicí, která vydává dobré plody.

       Vraťme se však ještě k našemu podobenství. Jak si asi práce na vinici vážili dělníci, kteří dlouho čekali, až je majitel najme! Trpělivě vyhlíželi, až se dostanou na řadu a budou moci na vinici pracovat. Co by za to dali, aby mohli na ní pracovat. Ale syn v dnešním podobenství říká: „Nechce se mi“  Této práce si nevážil. Je to pro něho práce na rodinné vinici, za kterou ani nic moc nedostane. Tak si v duchu říkal: „Nic z toho nebudu mít, nebudu se pro nic za nic dřít.“ A tak to také naplno vyslovil: „Nechce se mi.“ Člověk si nemůže v životě dělat jenom to, co chce. Jistěže má mít čas i na sebe a na to, co chce skutečně dělat, co ho baví a vnitřně naplňuje. Ale stojíme v životě před úkoly, které dělat máme, i když se nám to nelíbí, i když nás to nebaví, i když se nám zrovna nechce. Jako se nechtělo synovi v podobenství.

     Druhý syn slyšel stejnou výzvu. Je hned velmi ochotný a nadšený. Jsou lidé, kteří vědí, jak by vše mělo nejlépe být. Slibují, co všechno udělají. Ale pak, když přijde na konkrétní úkol, konkrétní práci, tak je najednou není vidět. Je to povrchní nadšení a předstíraná ochota jen navenek, ochota slov a laciných řečí. Ale důležitější je ten vnitřní přístup, obrat a ochota srdce. Možná je užitečné prožít určité období vzdoru, neposlušnosti. Ale jen tehdy, když pak člověk přece jenom se otevře Bohu, prožije pravou lítost a je po vnitřním zápase ochoten přijmout a trpělivě naplňovat Boží vůli. Každý služebník a služebnice, každý syn a dcera, každý bratr a sestra má odpovědnost sám za sebe. A to až do poslední chvíle. Nemůže se vymlouvat na vinu druhých, ale ani nemůže spoléhat na svou vlastní spravedlnost, jak upozorňuje prorok Ezechiel (18. kap.).

      A ještě je něco potřeba zdůraznit: Jedná se o vinici Otcovu. Patří Otci. Nezáleží na tom, jak je velká, ale jak kvalitní víno se z ní urodí. Naše vinice je spíše rodinou, než velkým vinařským závodem. Ale důležité je, abychom mohli přijímat kalich z hroznů spásy a podávat ho také druhým.

    „Jděte pracovat na Otcovu vinici.“ Vy jste, sestro,  tuto výzvu  ve svém životě již zaslechla. Vy jste již vyvíjela řadu aktivit v Českobratrské církvi evangelické a nyní také v Církvi československé husitské zaznívá k Vám toto oslovení a výzva. Ať Vás Bůh v tomto Vašem odhodlání a úsilí vede a posiluje svým Duchem. Amen.

Tomáš Butta, patriarcha

Marie Trtíková publikováno: 27.09.2011 12:08 zobrazeno: 3319x