Zamyšlení ke konci roku 2007

Na konci občanského roku zaslal bratr patriarcha do církve následující zamyšlení.

Sestry a bratři, opět se blíží ke konci jeden rok. Z hlediska našeho osobního života to znamená velmi mnoho. Vždyť co všechno jsme v něm prožili! Ale z hlediska času kosmu a Bohem stvořeného vesmíru je to jen zanedbatelný okamžik. Uplynutí roku a jeho závěr nám připomíná, že vše v tomto světě má svůj konec ve smyslu dovršení a cíle. Poslední cíl a smysl stvořeného světa i našeho lidského života nám poodhalil Ježíš Kristus a vnímáme jej vírou. Cílem je Boží království v plnosti a dokonalosti a naše účast na něm.

Konec starého občanského roku není závěrem a cílovou čarou. Je jen časovým předělem, je rozhraním, je prahem. Vstupujeme jen do nového kola náročné závodní dráhy, když opět jedno kolo je již za námi. Život křesťanů na této zemi se podobá běhu na závodní dráze. Jak toto obrazné přirovnání užil apoštol Pavel: „Běžím k cíli, abych získal nebeskou cenu, jíž je Boží povolání v Kristu Ježíši“ (Fp 3,14). A současně říká: „Zapomínám na to, co je za mnou, upřen k tomu, co je přede mnou“ (Fp 3,13). Křesťan jako závodník nemůže myslet jen na to, co již uběhl, co má za sebou. Nesmí si říkat, jak je dobrý a co všechno dokázal. Vždyť závod ještě trvá. Nic není vyhráno, nic není vybojováno s konečnou platností.

Závodník nemůže myslet ani na únavu. Vždyť se může stát v běhu jako v životě, že člověk si myslí, že už je unaven, vyčerpán, že už nemá dostatek sil, ale pak se dostaví nová síla, projeví se nová schopnost zápasit, jak se říká, "chytne druhý dech". Naopak někdy se domnívá, jak je plný síly, co všechno ještě zmůže, a náhle pocítí, jak síly ubývají.

Závodník nemůže myslet ani na diváky, kteří ho obklopují. Nezáleží na tom, jak se na něho druzí lidé dívají, jak mu fandí a nebo naopak křičí proti němu. Je samozřejmě sympatické, když diváci vyjadřují nahlas svou přízeň, ale není to rozhodující pro výsledek v běhu. Přízeň diváků je proměnlivá.

Závodník běží úspěšně podle apoštola tehdy, když má na zřeteli jen cíl. Určuje správný směr běhu a dodává síly. I my máme mít před očima cíl.

Jenomže pociťujeme, jak je od nás cíl vzdálen. A teď nemyslím jen naše různé lidské cíle, které jsme si vytyčili během roku a snažíme se je naplňovat s větší či menší úspěšností. Tím cílem je náš život podle Božího plánu, podle jeho záměru a podle jeho cíle. Takový život, který se podobá životu Ježíšovu. K takovému životu nás Bůh povolal. K tomuto Bohem vytyčenému cíli v církvi i my jako jednotlivci máme hodně daleko. I apoštol Pavel – a taková to byla osobnost víry – říká: „Nemyslím si, že bych již byl u cíle nebo dosáhl dokonalosti…“ (Fp 3,12). K dokonalosti máme hodně daleko. Chybou je, když si člověk myslí, že je dokonalý. Co se zdá lidsky dokonalé, perfektní, bezvadné, nakonec se ukáže, že to tak skvělé a bezchybné není. My pociťujeme nedokonalost. Žijeme v nedokonalosti. Náš svět je nedokonalý, církev a její představitelé jsou nedokonalí, my sami jsme nedokonalí. Právě proto nám Bůh nabízí nový čas, protože máme co zlepšovat a o co usilovat. Nemáme vzdávat běh, i když se na dráze objevují stále nové a nové překážky, i když se nám zdá cíl nekonečně vzdálený. Během celého roku se máme osvědčit ve své víře a běžet podle pravidel. Cíl za to vše stojí.

Mohlo by se zdát, že všechno, co bylo v minulosti, má být podle apoštola Pavla zapomenuto. Vždyť přece říká: „…zapomínaje na to, co je za mnou…“ (Fp 3,13). Jen to, co je budoucí, má význam. Ne, apoštol Pavel také praví: „K čemu jsme již dospěli, toho se držme“ (Fp 3,16). Nezačínáme na „zelené louce". Je na co navázat. Je z čeho vyjít. Jak ze zkušeností druhých lidí, tak i ze zkušeností vlastních. Získali jsme v minulosti i v uplynulém roce mnohé cenné zkušenosti. Možná jsme udělali nějaký chybný krok, a pak jsme si to uvědomili a vrátili jsme se na dobrou cestu. Možná se nám něco podařilo a my máme důvod být za to vděční. Mnohé zůstalo nedokončeno a v tom je třeba pokračovat v novém roce. I hořké zkušenosti uplynulého roku měly svůj význam pro naši duchovní cestu správným směrem k cíli.

Tomáš Butta, bratr patriarcha

Tomáš Butta

Helena Bastlová publikováno: 28.12.2007 12:10 zobrazeno: 4834x