Kaz 9,11-18 Chvála Boží moudrosti

1K 2,6-9  Mt 11,25-30; Písně č. 106 a č. 291

         Sestry a bratři, studentky a studenti, společně můžeme slavit bohoslužbu na začátku nového akademického roku. Jako studenti a studentky jste se vydali na obtížnou cestu za poznáním. Někdo z vás je již na této cestě delší dobu, někdo je na jejím počátku. Studium teologie je cesta za poznáním bohatství a pravdivosti Božího slova. Je to cesta k samotnému Kristu, který však není naukou, ale on je život sám (Ko 3,4). Teolog tuto cestu podstupuje s vědomím, že jen rozumovým úsilím a kritickým myšlením se k poznání Boha dostat nemůže. Neboť, jak říká Mistr Jan Hus: „Boha výše klásti jest než lidský rozum“ (Listy Husovy. vyd. Bohumil Marše. Praha 1901, cit. s. 196) K poznání rozumu musí přistoupit důvěra a světlo Ducha svatého.

        Cestou za poznáním se vydal starověký hledač moudrosti zvaný kazatel. Byl veden touhou mnohé poznat a pochopit smysl všeho dění. Čím více poznával svět kolem sebe, tím více se u něho dostavovala skepse (srov. Kaz 8,17). Ale tato skepse ho vedla k rozpoznání, že ke smyslu se nedostane člověk bez světla Boží moudrosti. Oddíl, který jsme z této starozákonní knihy slyšeli, se nazývá „Chvála moudrosti“.

        Moudrost nepochází z lidského myšlení, ale je jedním z darů Ducha svatého (Iz 11,2). Je to moudrost „shůry“ (Jk 3,17). Moudrost má zcela úzký a blízký vztah k Bohu (Př 8,22). V něm je plnost moudrosti (Ř 11,33).

        To první, co nám Kazatel připomíná, je, že lidské schopnosti a úsilí samy o sobě ještě nemusejí vést k úspěchu. Fyzická zdatnost a síla nezaručí vítězství v boji. Vzdělání nezaručí životní zajištění a blahobyt. Podstatné je to, jak každému přeje „čas a příležitost“, říká Kazatel. Určité životní okolnosti jsou často rozhodující pro výsledek událostí. Všeobecně se tomu říká „štěstí“ nebo „osud“. Věřící člověk však ví, že rozhoduje Boží vůle a milost. Toto poznání víry vede člověka k tomu, aby nepřeceňoval své schopnosti a síly. Aby nespoléhal jen na svou vlastní chytrost a svou vlastní sílu.

        V oddíle knihy Kazatel je uveden zvláštní příběh o moudrém muži ve městě, kterého nikdo nebral vážně. Můžeme se domýšlet, koho měl autor na mysli, jakou konkrétní událost a jakou konkrétní osobnost,  zda  Archimeda nebo proroka Jeremjáše. V každém případě je zde zřejmé, že moudrost není něco příliš nápadného a všeobecně rozšířeného, ale spíše se jedná o to, co je skrytého a nenápadného.  „Nikdo si na toho nuzného muže – který mohl druhé zachránit – ani nevzpomněl“, je řečeno v obrazném příběhu. A podobné je studium teologie, jejímž středem je záchrana v Ježíši Kristu. Boží moudrost kříže a Kristova pravda je skrytá a vyžaduje proniknout pod povrch.

       Chvála moudrosti v knize Kazatel, je zakončena tím, že slova moudrých mají být v klidu vyslechnuta. Moudrost je lepší než moc a zbraně.       Zaujala mě výpověď:  „slova moudrých v klidu vyslechnutá“. Myslím, že se přiléhavě hodí na dobu studia teologie. Na to, co má být jejím obsahem a co je k tomu nutným předpokladem. Obsahem jsou „slova moudrých“. Ve studiu teologie jsou jistě důležité různé myšlenkové směry, přístupy a důrazy a soustavy nauky. Ale co je podstatné jsou životní příběhy osobností, jejich svědectví, jejich slova, která odrážejí záblesk Boží moudrosti. Na osobnostech oceňujeme jejich životní zkušenosti a zralost, k níž se složitými cestami dopracovali. V případě teologa mají být zřejmé v jeho osobnosti i stopy Boží moudrosti.

      Důležitým předpokladem pro studium je klid. I kdyby k nám promlouvala moudrost ze všech stran – z nejlépe vybavených knihoven a studoven a z úst nejvěhlasnějších a nejpozoruhodnějších osobností, ale my jsme neměli vnitřní klid a soustředěnost, tak nám to nepomůže. Slova moudrých mají být v klidu vyslechnutá. Ne v chvatu, ne v roztržitosti, ne v rozptýlení aktivit na všechny strany. Proto jsou tolik potřebné pro studium klid a soustředěnost.

         Na počátku akademického roku zaměřujeme svoji mysl na Boží moudrost, která k nám přichází v Ježíši Kristu ukřižovaném a vzkříšeném. Jemu patří chvála. Přeji Vám, abyste byli citlivými a pozornými ve všem lidském vědění a poznání pro stopy Boží moudrosti. Abyste je mohli spatřovat, jak v odkazu osobností víry minulých dob i přítomnosti, ale i v práci a slovech svých učitelů. Přeji Vám, abyste měli pro studium dostatek času a využili tuto příležitost. Ať z nevyčerpatelných zdrojů Boží moudrosti můžete čerpat pro svůj život, a dá-li Bůh, i pro své povolání a službu v církvi. Amen. 

Tomáš Butta, patriarcha

Marie Trtíková publikováno: 18.11.2013 01:49 zobrazeno: 2407x