Velikonoční úvaha o pochybnostech a víře

Moto: „Nepochybuj a věř!“    Janovo evangelium 20,27

Vždycky, když vstoupím do Betlémské kaple, je to pro mne velmi vzácná chvíle, která mě nutí ke ztišení a zamyšlení. Představuji si, jak na kazatelně promlouvá mistr Jan Hus obklopen napjatými a očekávajícími posluchači tehdejší středověké Prahy. Za dobu deseti let, kdy zde Jan Hus působil, ve svých kázáních vyložil a aktualizoval nespočet biblických událostí a výroků. O svátcích sem přicházelo ještě více lidí než jindy. Jistě zde kázal i na text Janova evangelia o pochybujícím Tomášovi. Prostorem betlémské kaple se nesla výzva: „Nepochybuj a věř!“
Tento velikonoční příběh známe i z děl malířů od 13. století. Apoštol Tomáš u toho nebyl, když se ukázal zmrtvýchvstalý Ježíš apoštolům. Nevěřil nikomu z nich. Chtěl si sáhnout do rány v jeho boku. Teprve pak uvěří a nebude si myslet, že si apoštolové něco vymýšlejí. Proto se říká „nevěřící Tomáš“. Někdy se setkáváme s názorem, že Tomáš nebyl nevěřící, ale pochybující. Pochybnosti jsou vlastní i nám. Všechno se může zpochybnit, protože nic není zcela jistého. Pochybující člověk se řídí životními zásadami: „Nikdy nikomu nevěř ! Nikdy na nic nespoléhej ! Nikdy s ničím nepočítej.“ Nebo alespoň se řídíme zásadou: „Důvěřuj, ale prověřuj !“ Kdybychom vyšli z významu slova PO-CHYBNOST, pak to může znamenat stav po nějaké chybě. Člověk udělá chybu a pak je z toho nejistý, je celý nesvůj. Pochybnost je stavem hluboké nejistoty.
Existuje ale také pochybnost v dobrém smyslu, jako ochrana před klamem. Vědecká pochybnost přibližuje k pravdě. Vědec zpochybní to, co se dříve přijímalo jako pevné a dané, a tak se může postoupit v poznání o krok dále.
Příběh o Tomášovi je nám lidem 21. století blízký. Víra totiž není pro nás nic jednoduchého, daného a samozřejmého. Slyšíme z mnoha stran nejrůznější námitky proti víře. Velikonoční události o Ježíšově ukřižování a prázdném hrobě, které přijímaly minulé generace se samozřejmostí, v nás vzbuzují otazníky. Přesto Ježíš – Pán života říká Tomášovi: „Nepochybuj a věř!“ Apoštol Tomáš ukazuje, že od pochybností se může člověk přece jen dostat k víře. Mistr Jan Hus ve své sbírce kázání tzv. České postile klade otázku, zda nakonec si Tomáš do ran zmrtvýchvstalého Krista sáhnul nebo nikoli (s. 186). To však není to podstatné. Důležité je slovo, které Tomáš slyšel. Velikonoční výzva k víře neznamená fanatismus – víru bez rozumu. Ale neznamená ani rozum bez víry. „Nepochybuj a věř !“ to je výzva, abychom dokázali žít velikonoční nadějí. K tomu jsme pozváni i my.

                                                    Tomáš Butta,
(8. 2. 2007)           patriarcha Církve československé husitské

Ivo Vacík publikováno: 27.03.2007 10:41 zobrazeno: 4935x