Projev a modlitba na Masarykově nádraží

23.05.2019

Vážení přítomní, dámy a pánové, sestry a bratři,

setkáváme se u pamětní desky obětí z doby pražského povstání z roku 1945. Zde se konalo dříve pietní setkání aktivním přičiněním paní dr. Zlaty Fořtové, na kterou myslíme s vděčností a s respektem pro její aktivity, kterým se věnovala, aby tak historické události nezapadly v zapomnění. Toto místo je spojeno s bojem během pražského povstání, s obětmi bojujících i z řad civilního obyvatelstva.

Patřím ke generaci, která události druhé světové války zná jen z literatury, filmů a vyprávění. Můj děda se aktivně účastnil květnových bojů na pražských barikádách. Připomínáme si také, že Husův sbor Církve československé husitské v Praze – Vinohradech se stal úkrytem, odkud v utajení probíhalo vysílání Českého rozhlasu.

Je smutným paradoxem, že v těchto místech, které bylo označeno jménem Tomáše G. Masaryka, docházelo k projevům krutosti a nelidskosti. Vždyť Masaryk, jehož jméno z doby první republiky toto nádraží nese, prosazoval význam humanity a chápal lásku k bližnímu jako pravidlo lidského chování a jednání napříč národy.

Přicházíme do tohoto místa bojů a bolestí v dávné minulosti, abychom se  zastavili, ztišili a mysleli na ty, jejichž životní dráha zde byla ukončena. Naše historie – zvláště válečného období je velmi bolestná. Připomínání si této bolestné minulosti však znamená potřebný krok k tomu, aby se zlo, třeba v jiné podobě, neopakovalo.

V žalmu 55. čteme: „Volám k Bohu. Večer, z rána, za poledne lkám a sténám. On vykoupí mě z války, daruje mi pokoj“ (Ž 55,17-19).

Modlitba

Modleme se: Bože, v tento květnový čas ti chceme vyjádřit náš dík za ukončení války a dar pokoje a míru. Děkujeme ti za ty, kteří se postavili statečně na odpor proti šiřitelům zla, útisku a nenávisti a bojovali za svobodu naší vlasti v čase pražského povstání. Myslíme na oběti, které přinesli lidé z českého národa, ale i z dalších národů. Myslíme s bolestí na ty, kteří byli zabiti z řad civilistů. Před tvou tváří, spravedlivý a soucitný Bože, si připomínáme oběti, jejichž život byl ukončen násilím v těchto místech Masarykova nádraží. Jejich jména známe i neznáme. Kéž spočívají ve tvém věčném milosrdenství a nacházejí u tebe to, co jim bylo odepřeno zde na zemi – pokoj, svobodu a lásku v plnosti. Prosíme, aby se neprojevovalo mezi národy a lidmi myšlení nenávisti, zlých úkladů a pomsty. Ať překonáváme zlo dobrem, jak nám k tomu dává příklad i sílu tvůj Syn a náš bratr Ježíš Kristus. Jeho modlitbou se k tobě takto obracíme: OTČE NÁŠ

Květen 2019         

Tomáš Butta, patriarcha

Oldřich Nováček publikováno: 13.09.2019 01:39 zobrazeno: 545x