K odstoupení papeže Benedikta XVI.

Rozhodnutí papeže Benedikta XVI. předčasně odejít z úřadu je samozřejmě sledováno mnohými křesťany. Jestliže usoudil a vyslovil, že nemůže v plnosti vykonávat svůj úřad, je jeho rozhodnutí vzhledem k věku pochopitelné.

V případě papežství je tento církevní úřad těsně spojován a téměř až ztotožňován s konkrétní osobností, která je jeho nositelem. Nyní v tomto kroku současného papeže dochází k rozlišení a oddělení osobnosti a úřadu. Úřad papeže jako takový a jeho aktivní vykonávání se ukazuje být nad konkrétní osobností, která ustupuje do pozadí.

Modlitby mnoha křesťanů provázejí současného papeže a přímluvy se také soustřeďují k volbě toho, kdo do tohoto úřadu nastoupí. Osobnost papeže má konkrétní vliv i na ekumenické vztahy a spolupráci křesťanů.

Měl jsem možnost zúčastnit se osobního setkání s papežem Benediktem XVI. na pražském arcibiskupství během jeho návštěvy České republiky v roce2009 avyslechnout jeho projev k představitelům z Ekumenické rady církví.

Předcházející papež Jan Pavel II., který je spjat s událostmi roku 1989, prokázal také značnou otevřenost vůči osobnosti českého reformátora Mistra Jana Husa. U papeže Benedikta XVI. se tento postoj neprojevil. Ocenil však při svém projevu v arcibiskupském paláci symposium v Římě konané v roce 1999.

Pro křesťany, kteří nejsou členy Římskokatolické církve, je Benedikt XVI. představitelem spíše konzervativnějších přístupů. To však neumenšuje jeho význam a jeho vliv na světové křesťanství a společnost. Je především významným intelektuálem, teologem a autorem řady publikací, které jsou čteny bez ohledu na konfese.

Například na Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze se studují jeho práce, jako je jeho Úvod do křesťanství a jeho knihy o Ježíšovi.

Podstata křesťanské víry a života je velmi výstižně vyložena v jeho knize Úvod do křesťanství (vyd. česky v roce 1982 v Římě a v roce 1991 v Brně). Z této knihy Josepha Ratzingera je možné připomenout myšlenku široce definované víry: „Nikoli konfesní člen strany je opravdovým křesťanem, ale ten, který svým křesťanstvím se stal opravdu lidským. Nikoli ten, kdo pro vlastní prospěch otrocky dodržuje systém norem, ale ten, kdo se osvobodil k pravé dobrotě“ (cit. s. 181-182).

Je velmi sympatické, že se papež Benedikt XVI. věnoval vždy ústřednímu a univerzálnímu tématu křesťanství, kterým je víra, naděje a láska. Je obsahem jeho encyklik. Téma víry, naděje a lásky podává i ve své knize „Věřit, doufat, milovat“  (česky 2010), která obsahuje řadu inspirujících pohledů a myšlenek.

Tomáš Butta, patriarcha

Marie Trtíková publikováno: 07.03.2013 03:40 zobrazeno: 3071x