L 4,16-21 Ježíšův program Božího království vyhlášený v synagoze v Nazaretu - leden 2013

Sestry a bratři,

v našem dnešním čtení evangelia podle Lukáše se Ježíš představuje v Nazaretu jako nově nastolený panovník Božího království.   

         Nejprve Ježíš působil veřejně u Galilejského jezera ve městě Kafarnaum a okolí. V této rybářské oblasti učil v synagogách a uzdravoval nemocné. Tehdy neměli lidé takové sdělovací prostředky, jaké máme dnes – televizi, internet, kdy se zpráva rychle rozletí do celého světa. Lidé si tehdy museli předávat zprávy osobně, ale i touto formou ústního předávání se zpráva o Ježíšovi a jeho působení šířila velmi rychle po celé Galileji.

         Ježíš přišel do Nazareta. To bylo místo, kde vyrůstal, kde ho lidé znali od dětství. V židovských městech byly synagogy, kde se věřící v sobotní den shromažďovali. Taková synagoga byla také v Nazaretě. Jádrem židovské sobotní bohoslužby bylo a je čtení Zákona – Tóry. Během jednoho nebo tří let má být přečteno postupně po oddílech všech pět knih Mojžíšových. K těmto textům Zákona byly vybírány úryvky z proroků a dalších posvátných textů. Nevíme, jaký text Zákona připadal přesně na den, kdy Ježíš vstoupil do synagogy ve svém rodném městě. Zato víme, jaký text k němu zvolil. Přečetl ze svitku úryvek z proroka Izajáše ze 61. kapitoly, což je královský, mesiášský text: „Duch Panovníka Hospodina je nade mnou, proto mě pomazal…“ S uvedením krále do jeho úřadu byly ve starověku spojeny různé rituály a nastolované obřady. – Volili jsme ve své zemi prezidenta našeho státu. Z kandidátů, kteří splnili podmínky, mohl být zvolen jenom jeden. Někteří se z vítězství radují, jiní jsou smutní. Aby se někdo stal prezidentem, musí vyhrát volby, ale také musí být uveden do svého úřadu, musí složit slib. Ve starém Izraeli panovník král byl pomazán olejem. To byl zvláštní obřad spojený s královským úřadem. Zvláštní je, že Ježíš během svého pozemského života žádným takovým rituálem a obřadem královského pomazání neprošel. To proto, aby bylo zřejmé, že Ježíš nebyl zvolen a ustanoven lidmi, ale Bohem. A také jeho vladařská pravomoc není vázána na konkrétní stát a zemi, není omezena žádnými hranicemi a územím, je univerzální. Není jen na určité volební období, po kterém po vládci či reprezentantu státu přijde někdo další, ale trvá v případě Ježíše stále. Ježíš se ve svém rodišti představuje jako král Božího království.

         Když nastupuje král, panovník, vládce, tak při svém nástupu vyhlašuje určitý svůj program. Má představu, jak chce svůj úřad vykonávat, na co položí důraz, co upřednostní, co chce druhým přinést. Je jistě důležité, co tento program obsahuje, ale neméně důležité je, jak během svého působení program naplňuje. Co je zvláštní a zajímavé u Ježíše, že on nemá nějaký vlastní vymyšlený vykonstruovaný program, ale cituje Boží slovo, předčítá a vyhlašuje úryvek z proroka Izajáše. Je to zaslíbení Mesiášského věku, kdy Boží lid zakusí radost, svobodu a bude nově vidět. A tím se dostáváme k Ježíšovu královskému či mesiášskému programu. Své poslání a královský úřad chápe tak, „aby chudým přinesl radostnou zvěst, aby vyhlásil zajatcům propuštění a slepým navrácení zraku, aby propustil zdeptané na svobodu, aby vyhlásil léto milosti Hospodinovy.“

         V tomto Izajášově proroctví je obsaženo jádro a souhrn celého Ježíšova působení. Přináší lidem novou radost. Tomu, kdo je smutný, kdo si myslí, že už všechno lepší má za sebou a před sebou už jen to horší, Ježíš připravil novou radost, kterou obsahuje jeho evangelium. Přináší nám svobodu. Slovo o milostivém létě, které Ježíš cituje, se vztahuje na zvláštní mimořádný rok v židovském kalendáři. Jednalo se o padesátý rok (7x7), kdy byli otroci v Izraeli propouštěni na svobodu a docházelo k celkové proměně poměrů v zemi (Lv 25,10-13). Ježíš přináší skutečnou vnitřní svobodu od hříchu a všech závislostí, které člověka znesvobodňují. Přináší nám také nové vidění. Vždyť o víře se hovoří také jako o novém vidění. Vidíme, co jsme dříve neviděli.

         To, co je v Ježíšově programu obsaženo a vysloveno, stává se skutečností. V celém jeho dalším působení se uskutečňuje program vyhlášený v nazaretské synagoze. Proto Ježíš dodává k textu Izajáše svou stručnou větu: „Dnes se splnilo toto Písmo.“ V Lukášově evangeliu se opakovaně vyskytuje slovo „dnes“ (srov. L 2,11; 19,5; 23,43). To znamená, že s Ježíšem přichází do naší přítomnosti věčné Boží království a v něm se naplňuje milostivé léto.

         Sestry a bratři, ať nám Bůh dává trvalou radost a povzbuzení z Ježíšova evangelia, dá nám pravou vnitřní svobodu i schopnosti nového vidění, abychom svůj život i život druhých lidí viděli v perspektivě Božího království, které s Ježíšem přichází i do naší blízkosti. Amen. 

Tomáš Butta, patriarcha

Marie Trtíková publikováno: 28.02.2013 07:57 zobrazeno: 2383x