Slovo o významu svátku Mistra Jana Husa

Církev československá husitská od svého počátku kladně oceňovala osobnost a zápas Mistra Jana Husa – středověkého kněze a českého náboženského reformátora. Proto svátek Mistra Jana Husa má své pevné místo v liturgickém slavení novodobé husitské církve.

Mistr Jan Hus je bytostně spojen s naším národem a jeho dějinami. Husův spor a zápas nebyly jen jeho osobní záležitostí, ale celonárodního dosahu. Na jeho obranu se postavila po jeho odsouzení roku 1415 na Kostnickém koncilu a upálení česká a moravská šlechta: „…veřejně srdcem i ústy vyznávajíce a prohlašujíce, že mistr Jan Hus byl naprosto muž dobrý, spravedlivý a pravověrný, mnoho let v našem království životem a mravy i pověstí chvalně zachovalý a osvědčený; a pravověrně učil nás i naše poddané zákonu evangelickému a svatých proroků, knihám Starého a Nového zákona, podle výkladu svatých a od církve schválených doktorů kázal a mnoho ve spisech zanechal…“ (Stížný list české a moravské šlechty ze dne 2. září 1415 poslaný kostnickému koncilu proti upálení M. Jana Husa. V: Ze zpráv a kronik doby husitské. Praha 1981, cit s. 196). Také pražská univerzita vydala osvědčení o jeho odbornosti, křesťanské pravověrnosti a morální kvalitě (Osvědčení pražské univerzity o Husovi a Jeronýmovi. V: Husitské manifesty. Praha 198O, s. 53-56).

Svátek Mistra Jana Husa v utrakvistické církvi byl slaven nejširšími vrstvami lidu. Byla čtena v kostelích zpráva o jeho utrpení a citovány jeho dopisy. Po období protireformace v době národního obrození a sebeuvědomění nabývá Husova osobnost opět nového významu. Jeho novodobé interpretace byly však někdy až příliš jednostranné. Pojetí Husa jako národního hrdiny či sociálního revolucionáře nepostihovaly jemu vlastní biblicko-křesťanské motivy jeho osobního přesvědčení a víry. Jestliže je svátek Mistra Jana Husa v kalendáři našeho současného demokratického státu, pak to znamená, že jeho význam přesahuje církevní hranice a Husův odkaz je stále aktuální.

Život církve, život společnosti i náš osobní život se odehrává ve velmi složitých a komplikovaných podmínkách plných protikladů a paradoxů. To vyžaduje naši hlubší orientaci a odpovědné aktivní rozhodování. Hus nadčasově ukazuje, že naše rozhodování nemá být motivováno přirozenou sobeckostí, nemá být určováno lidskou libovůlí a nesprávně chápanou svobodou (Ga 5,13). Mistr Jan Hus nastolil otázku nejvyšší normy církve, společnosti i života jednotlivce. Svým postojem připomíná i nám lidem 21. století morální náročnost rozhodování, osobní odpovědnost každého člověka a stále trvající zápas lidského svědomí ve vztahu k této nejvyšší autoritě a normě. Tuto nejvyšší normu Hus spatřoval v tzv. „evangelickém zákoně“. „Zákon Kristův či zákon Boží je vyjádřen v Písmu svatém“ (O postačitelnosti Kristova zákona.V: Husova výzbroj do Kostnice. Praha 1965, s. 92).

Náš živý zájem o Bibli, o křesťanství, poznávání osoby Ježíše Krista, jeho poselství i nároku, umožňuje porozumět motivům, zápasu a postojům mistra Jana Husa. Tím se otevírá smysl a význam tohoto červencového svátku v jeho duchovní rovině.

Červenec 2009

                                                                            Tomáš Butta

                                                                             patriarcha

Helena Bastlová publikováno: 07.07.2009 11:06 zobrazeno: 5539x