Iz 61,1-3; Ga 5,13-15 Svoboda nejdražším pozemským statkem člověka

27.10.2017

Kázání při ekumenické bohoslužbě k 100. výročí narození Pavla Tigrida dne 27. října 2017 v Semilech

Vážení přítomní, vzácní hosté, sestry a bratři!

V roce 2011 jsem se účastnil setkání k 60. výročí od zahájení vysílání rozhlasové stanice Svobodná Evropa. Akce se konala v prostorách Českého rozhlasu v Praze. Při této příležitosti přítomní obdrželi knihu s názvem „Svobodně!“ (Svobodně! Rádio Svobodná Evropa 1951-2011, Marek Junek a kol., Praha 2011). Její součástí je i zvuková nahrávka z archivu Svobodné Evropy. Na ní je též projev Pavla Tigrida k slavnostnímu zahájení vysílání rádia Svobodná Evropa z roku 1951. Tentýž projev je v přepisu i v knize „Přikládáme sekeru ke kořenům lži“ (Přikládáme sekeru ke kořenům lži. Rozhlasové projevy programového ředitele Rádia Svobodná Evropa v Mnichově 1951-1952 Pavla Tigrida. Petr Blažek – Radek Schovánek (eds.), vyd. Centrum pro dokumentaci totalitních režimů, Praha 2015, s. 29-30).

V názvu rozhlasové stanice spojené s Pavlem Tigridem je slovo „svoboda“. Hodnotě svobody zasvětil Pavel Tigrid celý svůj život. V čase totality zněl jeho hlas ze svobodného západu a posiloval nadějí ty, kteří zde žili v nesvobodě. A v čase získané politické svobody po roce 1989 zase vedl k tomu, abychom se svobodou uvážlivě a odpovědně nakládali.

Podle Pavla Tigrida je svoboda „nejdražší pozemský statek člověka“, jak zaznívá v jeho již zmíněném projevu z 50. let 20. století (Přikládáme sekeru ke kořenům lži, s. 30). Právě svobodné rozhodování z nás činí skutečně lidi. Ke svobodě však člověk musí dorůst. „Vy jste byli povoláni ke svobodě,“ slyšíme v listě apoštola Pavla Galatským (Ga 5,13). Svoboda je výsadou člověka, který je plně odpovědný za své rozhodování a jednání, a který se svobodou dokáže moudře nakládat.

Pavel Tigrid komentoval aktuální politické dění, ale i historické události, které se určitým způsobem vtiskly do naší národní mentality (Srov. Pavel Tigrid, Kapesní průvodce inteligentní ženy po vlastním osudu.  Odeon Praha 1990). Dějiny našeho národa je možné chápat jako neustálý zápas o svobodu. Pavel Tigrid říká: „Údělem malých národů je neustálý zápas o bytí, existenci, jež by byla více než živoření, o přetrvání, o tradici, o ideály, o svobodu, o růst, o začlenění se. A my se nemůžeme vyhnout tomuto zápasu“ (Komentář ke vniku Československa z roku 1952, in: Přikládáme sekeru ke kořenům lži, s. 181). Podíváme-li se do Bible na dějiny izraelského lidu, ze kterého Pavel Tigrid svým rodinným původem pocházel, vidíme, že jsou plné zápasů o svobodu. Ke svobodě jsou lidé víry voláni, svoboda je získávána i ztrácena. V biblických dějinách po rozpadu království nastává čas nesvobody, čas babylonského zajetí. A proto jedním z úkolů Mesiáše je přinést nesvobodnému a zajatému lidu osvobození, jak slyšíme u proroka Izajáše. Mesiáš či Kristus, předpovídaný proroky, má „ovázat rány zkroušených srdcem“ a „vyhlásit zajatcům svobodu a vězňům propuštění“ (Iz 61,1). Víra v Mesiáše, víra v Krista, který je dárcem pravé svobody, je posilou a povzbuzením v každém čase nesvobody. Pavel Tigrid jako věřící křesťan – římský katolík, dodával svým hlasem odvahu ke svobodě lidem našeho národa v těžkých dobách, kterými procházeli. Navzdory všem silným rušičkám zaznívalo jasné a zřetelné Tigridovo „NE“ k totalitní moci. Na období totalitní moci nelze příliš rychle zapomínat. Neboť bez zkušenosti s nesvobodou není radost ze svobody, která se časem může stát až příliš samozřejmou.

Svoboda ale přináší starosti, proto by se jí někteří lidé raději zřekli a předali moc rozhodovat tomu, kdo jim slibuje, že za ně všechny starosti a problémy vyřeší. Že jim život učiní snadnější a bezproblémový. Jenomže my se „nesmíme vzdávat našich starostí, poněvadž jsou to důsledky naší svobody. Touha po bezstarostné svobodě je cestou do otroctví“. Pavel Tigrid cituje filozofa Václava Bělohradského (Srov. Pavel Tigrid, Jak to šlo. Komentáře k událostem 1992-1993, Lidové noviny Praha 1993, s. 179). Kdo je svobodný, ten má starosti. Když je člověk nesvobodný, starosti nemá. Někdo jiný za něj rozhoduje, on se nemusí rozhodovat, stačí přece jednat podle vůle mocných. Ale to je právě to, před čím Pavel Tigrid varoval, neboť důstojnost člověka se projevuje v jeho vnitřní svobodě. Avšak nejde jen o to, že si člověk dělá, co chce, že mu do toho nikdo nemluví, že ho nikdo nekontroluje a zvnějšku neomezuje, ale pravá svoboda je v tom, že člověk může dělat a dělá to, co je správné, dobré, smysluplné a prospěšné. Svoboda není branou k sobectví, ale mostem k lásce. A tím se dostáváme k tomu, co nám sděluje apoštol Pavel – hlasatel svobody podle Ježíše Krista. „Nemějte svobodu za příležitost k prosazování sebe, ale služte v lásce jedni druhým. Vždyť celý zákon je shrnut v jednom slově: „Milovati budeš bližního svého jako sebe samého“ (Ga 5,13-14). Apoštol Pavel zde mluví o Božím zákonu v jeho nejširší univerzálnosti. Tento Boží řád lásky platí, ať náležíme k různým tradicím a vyznáním. To si můžeme uvědomovat právě v tomto setkání.

Myslíme dnes společně na toho, kdo odcházel z tohoto světa se znamením Davidovy hvězdy i Kristova kříže. Osobnost Pavla Tigrida nám všem připomíná stále znějící hlas vybízející nás k cestě náročné svobody.

Tomáš Butta

patriarcha Církve československé husitské

Tomáš Butta, patriarcha

Oldřich Nováček publikováno: 03.11.2017 11:29 zobrazeno: 1252x