Slavení seslání Ducha a radost z hudby

10.06.2019

Kázání při svatodušní bohoslužbě s připomínkou bratra patriarchy Josefa Špaka u příležitosti nedožitých 90. narozenin - 10. června 2019 v kostele sv. Mikuláše

Vážené sestry a vážení bratři,

setkáváme se na svatodušní pondělí zde v chrámu sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí v Praze k hudební bohoslužbě, při které chceme v úctě s vděčností vzpomenout na bratra patriarchu Josefa Špaka. Slavení seslání Ducha svatého a radost z hudby ve vzájemném propojení by jistě bylo i jeho přáním. Duch svatý se projevuje rozmanitými způsoby. Jedním z nich je právě hudba a zpěv. Tento dar Ducha včetně daru umění, hudby a zpěvu se na našem milém bratru Josefovi zřetelně projevoval.

Hudba ho provázela již od jeho mládí. Jeho rodiště Litomyšl, spojená s významným hudebním skladatelem Bedřichem Smetanou, byla vždy živým kulturním a hudebním městem. Bratr Špak se věnoval hře na housle a violu. Jako farář Církve československé husitské otevřel hudbě ve větší míře sbor, do kterého nastoupil, a ten se tak stal prostorem pro hudební nešpory, vystoupení souboru a varhanní koncerty. Sám vedl pěvecký soubor i v době, kdy přišel o státní souhlas a nemohl vykonávat povolání faráře. Sólově v té době zpíval i v římskokatolických kostelích v Českých Budějovicích, což dokládá uskutečňovanou hudební ekumenu v praxi. Když se bratr Špak po roce 1989 vrátil do služby v církvi, stal se v roce 1990 farářem zde v tomto chrámu sv. Mikuláše v Praze na Staroměstském náměstí. On a jeho láska k hudbě jsou v začátku bohatě rozvinutého hudebního života této náboženské obce a tohoto kostela v centru Prahy.

Když jsem promýšlel, jaký text zvolit pro tuto dnešní bohoslužbu, tak jsem si kladl otázku, jaký má vztah ke zpěvu Ježíš. Víme, že zpívala jeho matka Marie (L 1,46-55). Zpívali a chválili Boha také učedníci (L 19,37-38). V Bibli máme zachycena slova Ježíšových kázání, modliteb. Ale máme také nějakou píseň, kterou by Ježíš sám složil? Víme dobře, že Ježíš se modlil a zpíval žalmy (Mk 14,26). Ale máme v Bibli nějaký text jeho písně? V této souvislosti mě upoutalo svědectví v 10. kapitole Lukášova evangelia, kde Ježíš projevuje vděčnou chválu Otci za to, že své tajemství skryl před moudrými a rozumnými a zjevil je maličkým. Začíná slovy: „Velebím tě, Otče, Pane nebes i země…“ U Lukáše na rozdíl od Matouše je přímo uveden tento chvalozpěv tak, že Ježíš „zajásal v Duchu svatém“ (L 10,21). Co jiného by mohl tento chvalozpěv být, než právě vděčná a radostná píseň vyvěrající z Ducha svatého?

Duch znamená i dech života, dýchání. Dech umožňuje lidskému hlasu zpěv tónů a písní. To, že zpěv souvisí s Duchem svatým a jeho dary, je patrné ze svědectví apoštola Pavla z 1. listu Korintským (1 K 14,26) i listu Efezským (Ef 5,19-20). Ale je to patrné i z události seslání Ducha svatého o Letnicích dosvědčené v knize Skutky apoštolů, kdy je řečeno, že první křesťané v Jeruzalémě společně chválili Boha (Sk 2, 47).

Zpěv duchovních písní vyžaduje naše srdce. Proto se v žalmech vykytuje charakteristika zpěvu v tom smyslu, že se týká celého srdce. V Žalmu 86. je řečeno: „Celým srdcem, Panovníku, Bože můj, ti budu vzdávat chválu, tvoje jméno věčně oslavovat“ (86,12; Ž 138,1).  Srdce je ono tajemné nedefinovatelné místo hloubky naší osobnosti, kde se setkáváme ve svém nitru s Bohem a jeho Duchem. Odtud má vycházet i náš zpěv.

Zpěv napomáhá k posílení víry. A to jak poslech duchovních skladeb, tak i zpěv, kterému se my sami věnujeme a který pěstujeme. Píseň je plnohodnotná součást liturgie a je důležitá, neboť se ve společném zpěvu buduje a utváří společenství.

Bratr Josef Špak dobře věděl, že zpěv souvisí s Duchem svatým, že vyžaduje naše srdce a že napomáhá k posílení víry. 

Bratr Josef Špak rád zpíval a často otevíral Zpěvník. Nejen při slavení liturgie v neděli nebo o svátcích, ale při různých setkáních v církvi. Doslova nám „otevíral Zpěvník“ ve smyslu upozorňování na bohatství duchovních písní, které jsou v něm obsaženy z různých období křesťanství. Myslel jsem si, že znám již dost písní, ale bratr Špak dokázal vždycky překvapit nějakou pro nás neznámou písní, kterou ze Zpěvníku vybral. Sám ji předzpívával a druhé ji tak učil. Zpěvník, i ten náš husitský, obsahuje nepřeberné bohatství písní z různých dob a dokládá tak působení Ducha svatého v dějinách Božího lidu. Duch svatý dává inspiraci a podněty k tomu, že stále vznikají nové písně a rozvíjí se hudba k Boží chvále a oslavě. 

Jedním z odkazů bratra patriarchy Josefa Špaka je zpívající církev, společné chválení Hospodina. A k tomu je potřebný dar Ducha svatého. Jestliže při svatodušní bohoslužbě prosíme za různé dary, neměli bychom zapomínat na dar umění, zpěvu a hudby. Ať podle příkladu našeho bratra Josefa Špaka o něj v církvi dobře dokážeme pečovat a rozvíjíme jej k Hospodinově chvále a oslavě. Amen.

Červen 2019    

T. B.

Tomáš Butta, patriarcha

Oldřich Nováček publikováno: 12.09.2019 03:22 zobrazeno: 531x