Ř 10, 8-13 Věřit srdcem, vyznávat ústy a životem

14.02.2016

Postní kázání v Praha 10 – Strašnicích - 14. únor 2016

Sestry a bratři,

zahajujeme přípravu na velikonoční svátky, která trvá 40 dní. Na první postní neděli je stanoveno čtení z Listu Římanům, ve kterém zaznívá již velikonoční motiv Kristova slavného vzkříšení. „Uvěříš-li ve svém srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš spasen“, budeš zachráněn a uzdraven. Postní příprava vede a směřuje k naději a radosti Kristova vzkříšení.

Co je v postní době tím podstatným? K čemu ji máme využít? K sebepoznání, k úsilí vymanit se z konzumní závislosti, k větší střídmosti a skromnosti, k zápasu se špatnými vlastnostmi a návyky. To jistě je správné, abychom takto čas postu prožívali a využívali. Ale tím nejpodstatnějším je obnovování naší víry, našeho vztahu k Bohu. To nám chce připomenout právě čtení z listu Římanům, jehož ústředním tématem je právě víra, vírou získaná spravedlnost či ospravedlnění z víry.    „Srdcem věříme ke spravedlnosti“, říká apoštol Pavel. Srdce je samotný střed naší osobnosti. Je tím, co je niterné, hluboké v nás. Je to místo, kde se můžeme setkávat s Bohem. Je to místo, kam druzí nevidí. Jen my víme, co je v našem srdci. Naše srdce je někdy spíše místem, které zakrývají temné mraky pochybností, obav a strachu, než aby se v něm zrcadlila modrá a jasná obloha víry a bylo prostoupeno důvěrou a oddaností Bohu.

Víra je něčím velmi osobním a niterným. Není však v žádném případě nějakým neurčitým zbožným pocitem. Křesťanská víra je zaměřena na Ježíše Krista. Jen on sám přináší spravedlnost, kterou my nikdy sami ze svých sil nemůžeme dosáhnout. I kdybychom se sebevíc postili a snažili, tak ji sami nedosáhneme. Můžeme jen Kristovu spravedlnost s vděčností přijmout vírou.

Víra má svoji niternou stránku, ale je důležité i její zveřejnění v podobě vyznání. „Srdcem věříme ke spravedlnosti, ale ústy vyznáváme ke spasení“. V latinské Bibli je zde užito slovo confessio – vyznání, odtud je výraz konfese, náboženské vyznání. Známe tento výraz ve smyslu přihlášení se k určitému náboženství. Lidé mohou ve svém srdci a nitru mít nejrůznější víru a ve své mysli nejrůznější náboženské představy. Ale teprve vyznání, které je jasně slovně vyjádřeno, teprve ukazuje, jak to s naší vírou je. Takové vyznání může být velmi jednoduché a prosté. „Věřím v Boha“, „Věřím v Ježíše“, „Jsem věřící“. Teprve takové jasné vyjádření ukazuje, jak to s naší vírou doopravdy je. Říká se sice, že žádný věřící není tak věřící, aby někdy nepochyboval, a nikdo není tak nevěřící, aby nemohl věřit. Důležité je však slovní vyjádření, jasné vyslovení se, jak si se svou vírou stojíme. Ve staré církvi bylo krédo svěřováno těm, kteří se připravovali ke křtu. A ve velikonočním křestním obřadu tak vyznávali svoji víru a odpovídali na otázku, v koho věří. Vyznání souviselo vždy s projevem statečnosti. Přiznání se ke Kristu veřejně v čase pronásledování křesťanů znamenalo vystavit se tlaku a možnost utrpení.

Vyznání v čase náboženských zápasů 15. – 17. století znamenalo vydat svůj život všanc. Pro své vyznání lidé museli opustit i vlast, jako Jan Amos Komenský. Vyznání víry má nový význam v čase náboženské lhostejnosti či odklonu od církví, ale i v situaci postupující kultury a náboženství islámu. Znovu si klademe otázky, co je pravá víra a co je obsahem našeho křesťanského vyznání.

Čas postu je příležitostí probouzet a obnovovat víru v srdci a tuto víru také slovně vyznat. Ale také v listě Římanům nám apoštol Pavel připomíná, že se k Bohu můžeme skrze Ježíše Krista obracet – „vzývat ho“. „Vždyť je jeden a týž Pán všech, a štědrý ke všem, kdo ho vzývají“. On nečiní rozdílu mezi lidmi, mezi Židy a mezi pohany. Mezi těmi, kteří mají dlouhou náboženskou tradici a mezi těmi, kteří přicházejí cestami k Bohu nově. On nikoho neprotěžuje, neupřednostňuje, každý se k němu může obracet. Pro všechny je skrze Ježíše Krista otevřena možnost obracet se k Bohu. Můžeme se k němu obracet v modlitbě ve chvíli vděčnosti i v těžkostech a strádání.

Sestry a bratři, v čase postu obnovujeme svou víru v Krista v srdci, vyznávejme ji slovem i prospěšným životem a čerpejme stále v modlitbě od Boha sílu k překonávání všech pokušení a zkoušek. Amen.

Tomáš Butta, patriarcha

Oldřich Nováček publikováno: 22.02.2016 08:41 zobrazeno: 1724x