Dopis patriarchy Církve československé husitské

Dopis patriarchy Církve československé husitské- po svém zvolení a ustanovení

Sestry a bratři, milí přátelé v Kristu,
již několik dní jsem ve službě patriarchy od svého zvolení na sněmu dne 23. září 2006 v Husově sboru v Praze-Dejvicích a od svého ustanovení při bohoslužbě v chrámu sv. Mikuláše v Praze na Staroměstském náměstí na svátek knížete Václava dne 28. září 2006. Na samém počátku své služby vás chci oslovit a poděkovat vám za vaši důvěru, přání i modlitby.
Sděluji se vám s trojnásobnou radostí, kterou jsem prožíval, když jsem přijímal pověření k této nelehké službě v naší církvi. Bylo pro mne velkou oporou, že na slavnostní bohoslužbu mé ordinace a instalace přijeli členové církve z různých míst naší vlasti. Mnozí na mne mysleli a myslí v modlitbách. Pocítil jsem posilující podporu společenství církve.
Také bylo pro mne velkou ctí, že spolu se správcem církve bratrem Štěpánem Kláskem, bratřími biskupy a sestrou biskupkou, se zúčastnili obřadu i dva emeritní patriarchové – Vratislav Štěpánek a Josef Špak. Od bratra Josefa Špaka jsem mohl převzít řetěz s křížem a kalichem – viditelné znamení této služby. Ačkoliv to nebylo ve scénáři obřadu, spontánně jsme se s bratrem Špakem objali. Tím byla vyjádřena nepřerušená duchovní kontinuita nejen v posloupnosti služby patriarchů, ale především v Kristově lásce. Tato kontinuita Kristovy lásky nebyla narušena ani kritickými událostmi roku 2005. K těmto minulým událostem, které se staly zatěžkávací zkouškou pro celek církve i každého z nás, se již nechceme vracet. Je to minulost a proto se dívejme do budoucnosti.
Třetí radost a povzbuzující příslib do budoucnosti mně přinesla účast ekumenických hostů. Mezi námi byli přítomni představitelé církve pravoslavné, římskokatolické a církví evangelických. Tím se potvrzuje, že naše církev jako součást jediné Kristovy církve má své místo v domácí i zahraniční ekuméně.
Moje činnost se uskutečňuje od prvních chvil v několika oblastech – dovnitř církve, směrem k ekuméně, směrem k veřejnosti, k teologické fakultě a také ke sněmu. Myslím především na vás, sestry a bratři, v náboženských obcích. Vážím si vaší lásky k církvi. Myslím na vás všechny - duchovní i laiky, kteří nesete tíhu všední služby a s pevností víry snášíte všechny obtíže, které přicházejí a které budou přicházet.
Chtěl bych znovu připomenout program formulovaný v sedmi okruzích jako podnět pro naše budoucí rozhovory a společnou práci, jak jsem jej vyslovil na volebním sněmu: 1) Znovuobjevování hloubky liturgie jako radosti ze slova života, ze společné modlitby a z daru Kristovy večeře, 2) Teologická práce jako dialogické hledání pravdy evangelia, konkrétně příprava věroučných a sociálně-etických dokumentů v rámci probíhajícího VIII. sněmu, 3) Katecheze a křesťanské vzdělávání, 4) Zakoušení církve jako společenství založené na otevřených osobních vztazích, 5) Umožnění dětem a mládeži nacházet své místo v církvi, 6) Rozvíjení aktivit kulturních, výchovných a diakonických, 7) Přiblížení a aktualizace náboženského dědictví české reformace.
Při svém slibu jsem vyjádřil ochotu nést všechno pro sestry a bratry a jejich spásu v Kristu. Modlete se za mne, abych uměl naslouchat Bohu i lidem, abych dokázal slovem podpírat (Iz 50,4). „Neboť vím, že se mi vše obrátí k dobrému vaší modlitbou a přispěním Ducha Ježíše Krista“ (Fp 1,19).

Váš bratr patriarcha Tomáš Butta

V Praze dne 7. 10. 2006

Ivo Vacík publikováno: 21.02.2007 03:29 zobrazeno: 4889x