J 1,43 - 51; Ř 8,28 - 30 Následuj mě a přesvědč se

Kázání v Husově sboru v Českých Budějovicích - leden 2012

Sestry a bratři,

         slyšeli jsme dnes čtení z Janova evangelia o povolání učedníků. Vidíme na tomto svědectví, jak počátky víry v Ježíše Krista byly na první pohled nepatrné. Žádné davy, ale jednalo se o jednotlivce, kteří zaslechli Ježíšovu výzvu „Pojď a následuj mě.“

         První Kristovi učedníci pocházeli z řad prostých lidí žijících v tehdejší Palestině. Postupně povolal Ježíš první učedníky, z kterých utvořil kruh dvanácti (Mt 10, 24). Provázeli Ježíše během jeho pozemského života a po jeho smrti a vzkříšení šířili evangelium v tehdejším světě. V dnešním oddíle z Janova evangelia se hovoří o dvou méně známých učednících - Filipovi a Natanaelovi.

         První z nich byl Filip. Pocházel z galilejské rybářské osady Betsaidy Působil podle tradice později v Malé Asii. V Janově evangeliu je dosvědčeno, že byl povolán samotným Kristem. Setkal se s ním a slyšel jeho slovo, jeho výzvu, jeho povolání k následování. Filip zaslechl prostou výzvu, avšak bylo to slovo plné moci a autority: „Následuj mě.“ Za tímto oslovením se skrývá veliká milost Božího povolání a vyvolení služebníka a svědka. V listě apoštola Pavla Římanům čteme: „Víme, že všecko napomáhá k dobrému těm, kdo milují Boha, kdo jsou povoláni podle jeho rozhodnutí. Které předem určil, ty také povolal, které povolal, ty také ospravedlnil, a ty, které ospravedlnil, ty také uvedl do své slávy“ (8,28-30).

         Druhý učeník Natanael nebyl povolán přímo Ježíšem, ale prostřednictvím svědectví druhého člověka - Filipa. Dověděl se o Ježíšovi od Filipa. Filip mu řekl: „Nalezli jsme Krista. Je to Ježíš z Nazareta.“ Ale Natanael má pochybnosti, má námitky, předsudky. Říká: „Z Nazareta? Co odtamtud může vzejít dobrého?“ Má jinou představu. Nazaret je pro něho bezvýznamné místo, je spojen s malostí poměrů a všedností. Určité předsudky brání i dnes mnohdy lidem, aby hledali Ježíše a toužili ho poznávat. Zmínka o církvi v mnohých vyvolává zápornou reakci a postoj. Co odtud čekat dobrého? Zdůrazňují se viny minulosti nebo nedostatky přítomné církve. Důležitý je Ježíš, který může být sice zastřen nedokonalostí nás lidí tvořících církev, ale přesto může být poznán ve své jedinečnosti, dobrotě a dokonalosti. Filip říká Natanaelovi: „Pojď a přesvědč se! Poznej, kdo je Ježíš. Není důležité, co si myslíš nebo co slyšíš od druhého kritického a zlehčujícího. Ty sám musíš poznat jeho slova a činy, jak je dosvědčuje Písmo, a zakusit jeho lásku, milost a duchovní moc. Sám se musíš přesvědčit, kdo opravdu je.“ Filipovo svědectví a jeho pozvání Natanaela získalo. Jde skutečně za Ježíšem. Také on se stává jeho učedníkem a setkává se s ním. Poznává, že Ježíš o něm již předem všechno ví a zná ho (J 1,48). 

         Toto biblické svědectví zaznívá v čase, kdy si sestra farářka Věra Majerová připomíná své 80. narozeniny. My můžeme sdílet její vděčnou radost a slavit spolu s ní její narozeniny v rodině církve. Tento biblický text jistě, sestro farářko, dobře znáte. Častokrát jste na něj kázala. Ale co je důležité, že jste ve svém životě zaslechla ony výzvy: „Následuj mě.“ „Pojď a přesvědč se.“ Rozpoznala jste Boží hlas, který Vám ukázal cestu, abyste šla a následovala Ježíše do Galileje jako Filip. Přijala jste kněžské svěcení a věnovala se službě farářky Církve československé husitské. Kudy Vás Ježíš vedl během těch mnohých let, kdy jste konala duchovenskou službu ? Na to vše myslíte v čase jubilea. Jak na počátky pozvání na Ježíšovu cestu, oslovení ve svém životě, tak i na dlouhou cestu služby v náboženských obcích jižních Čech. Vybavují se Vám lidé, s nimiž jste se pravidelně i příležitostně setkávala, kterým jste předávala evangelium, vysluhovala svátosti, nesla s nimi jejich radosti i bolesti. Ačkoliv již řada z nich nežije v této časnosti a odešli z tohoto světa, zachováváte si je v srdci a jste s nimi spojena poutem Kristovy lásky.

         Filip řekl Natanaelovi: „Pojď a přesvědč se.“ Víra je osobní vztah a zkušenost, nedá se zprostředkovat, neboť každý musí věřit sám za sebe. Sám musí poznat a přesvědčit se. O čem jste se přesvědčila Vy? Jaké zkušenosti jste získala? Mohla jste se přesvědčit, že víra je vzácný dar. Jde se nám životem lehčeji, když máme víru, když se můžeme spolehnout na Boha, který nás provází a je v Kristu s námi. Nezřekne se nás, neopustí nás, můžeme se k němu obracet v modlitbách, když si nevíme rady nebo naopak, když cítíme přetékající radost v srdci.

         A o čem jste se dále přesvědčila ve svém životě? Že povolání farářky je důstojné a významné, neboť v tomto povolání jsme zvláštním způsobem Kristu blízko a můžeme s druhými sdílet hodnoty, které nepominou s dobou, ale obstojí v každém čase i ve věčnosti, až jednou staneme před Pánem.

         Sestry a bratři,

výzvy „Následuj mě“, „Pojď a přesvědč se“ nezazněly pouze tehdy k prvním učedníkům Petrovi, Jakubovi, Filipovi, Natanaelovi a dalším. Tato výzva, kterou zaslechla také sestra farářka, platí i nám. I dnes chce mít Ježíš v tomto světě své věrné učedníky a učednice, kteří ho následují a šíří hodnoty porozumění, pokoje a naděje. Amen. 

Tomáš Butta, patriarcha

Marie Trtíková publikováno: 23.01.2012 10:51 zobrazeno: 3021x