Ko 1,1-8 Víra, láska a naděje – dary Ducha Božího

Kázání k biřmování – Rychnov n. K. a Kostelec n. O. – září 2013

Sestry a bratři,

pro dnešní slavnost biřmování jsem zvolil čtení z úvodu listu apoštola Pavla křesťanům do Kolos. Pavel a jeho spolupracovník Timoteus děkují Bohu za křesťany žijící ve městě Kolosy. Děkují především za jejich víru, lásku a naději. Ale tyto základní duchovní hodnoty nejsou výsledkem jen úsilí křesťanů, ale jsou to dary Ducha Božího. Slyšíme o lásce, kterou působí Boží Duch (v. 8).

Při slavnosti biřmování bychom mohli hovořit o sedmi darech Ducha svatého podle 11. kapitoly proroka Izajáše (11,2-3) nebo o ovoci Ducha svatého, jak je vyjmenovává apoštol Pavel v listě Galatským (5,22-23), ale zvolil jsem téma víry, naděje a lásky. To jsou pro nás křesťany nejdůležitější hodnoty. Pro úzkou a náročnou cestu k Božímu království potřebujeme mít pevnou víru, stálou naději a účinnou lásku.

       Tyto ústřední hodnoty jsou vyjadřovány různými obrazy, symboly, znaky. Především víra je znázorňována křížem. To znamená, že naše víra se vztahuje k Ježíšovi, který byl za nás ukřižován, trpěl na kříži, zemřel, ale byl vzkříšen. Je to „víra v Krista Ježíše“ (v. 4), kterou měli již před dvěma tisíci lety křesťané v Kolosách a na dalších místech starověkého světa, kde se šířilo křesťanství. Naděje je znázorňována kotvou. Proč právě kotva? Pavel mluví o „naději zakotvené v nebesích“ (v. 5). Loď má připevněnou na boku kotvu. Kotva představuje toužebné očekávání, že loď po dlouhé a náročné plavbě dopluje do přístavu a kotva bude u cíle spuštěna. Láska je znázorňována srdcem. Vždyť láska je záležitostí našeho nitra, našeho srdce. Pavel mluví o lásce, kterou mají (křesťané v Kolosách) „ke všem bratřím“. Taková láska „ke všem bratřím a sestrám“ je odpovědí na lásku Ježíše a jeho Boha Otce. Ježíš nás má rád všechny. Zahrnuje nás přes všechny naše rozdíly a nedokonalosti do své lásky. Stejně tak i jeho Otec má široké srdce. A naše láska se má této Boží lásce podobat. Láska je tím nejvyšším darem a působením Ducha. – V nedalekém Potštejně je kostel, který má tři vchody. Nad jedním vchodem je nápis víra (fides), nad druhým naděje (spes) a nad třetím láska (charitas). Tento třetí vchod je hlavním vchodem. To nám připomíná, že tímto vchodem může člověk nejbezpečněji vstoupit do Božího chrámu, do Božího království. Víra ani naděje se neobejdou bez lásky. Ještě dalším obrazem můžeme vystihnout víru, naději a lásku i jejich vzájemný vztah. Naděje je jako svěží zelenající se ratolest, vyjadřuje očekávání nového života. Víra je jako květ, rozkvetlý strom, který je nádherně barevný a vydává příjemnou vůni. Ale až teprve ovoce, zralé ovoce, kterým je láska, dává všemu pravý smysl a cíl. A tak je tomu i v životě křesťana. Ze všech projevů a schopností v životě křesťana je tím nejdůležitějším víra, naděje a láska. A největší z nich je láska (1K 13,13).

       Slavnost biřmování je pro církev jako celek i každého jednotlivého křesťana nesmírně důležitá, neboť odkazuje na působení Ducha svatého a jeho mnohé dary. Z nich jsou těmi nejzákladnějšími víra, naděje a láska. Biřmování doslova znamená posílení, utvrzení ve víře. Vždyť naše víra je plná pochybností, naše láska je nedokonalá a omezovaná naším sobectvím a naše naděje je ohrožována malomyslností. Člověk v každém věku, který byl pozván na cestu následování Krista, si uvědomuje, jak jsou pro něho důležité Boží dary. Máme o tyto duchovní dary prosit, usilovat o ně a máme je ve svém životě rozvíjet.

 Co nám pomáhá, aby naše víra byla pevnější, naděje jasnější a láska účinnější? Pomáhají nám určité znalosti a hlubší poznání. Především znalosti Bible – jejího obsahu – příběhů a pokynů pro životní cestu. Pomáhají nám určité vzory věřících osobností z doby dávné i nedávné. Můžeme poznávat, jak se Bůh projevoval v životě mnohých svých svědků. Procházeli zkouškami a obstáli, osvědčili se, přinesli mnohé dobré ovoce. Pomáhají nám konkrétní věřící lidé v církvi, kteří nás obklopují, se kterými se můžeme setkávat. Jsou to ti, kteří svou vírou žijí. Pomáhá nám modlitba. S modlitbou předstupujeme před Boha jako jeho děti, jako ti, kteří prosí a děkují denně za jeho dary. A tak i dnes při této slavnosti biřmování prosíme o Ducha Božího a jeho dary víru, lásku a naději pro biřmovance i pro celé společenství Církve československé husitské. Amen. 

Tomáš Butta, patriarcha

Marie Trtíková publikováno: 08.10.2013 03:47 zobrazeno: 2611x