Svoboda jako nejdražší pozemský statek člověka aneb zamyšlení k 100. výročí narození Pavla Tigrida

Hodnotě svobody zasvětil český publicista, spisovatel a politik Pavel Tigrid (1917-2003) celý svůj život prožívaný z velké části v exilu. Podle Pavla Tigrida je svoboda „nejdražší pozemský statek člověka“, jak zaznívá v jeho projevu k slavnostnímu zahájení vysílání rozhlasové stanice Svobodná Evropa z 50. let 20. století. Již v samotném názvu rozhlasové stanice, s ním spojené, je slovo „svoboda“. V čase totality zněl Tigridův hlas ze svobodného západu a posiloval nadějí ty, kteří zde žili v nesvobodě. A v čase získané politické svobody po roce 1989 zase vedl k tomu, abychom se svobodou uvážlivě a odpovědně nakládali. Právě svobodné rozhodování z nás činí skutečně lidi. Ke svobodě však člověk musí dorůstat. Svoboda je výsadou člověka, který je plně odpovědný za své rozhodování a jednání, a který se svobodou dokáže moudře nakládat.

Pavel Tigrid komentoval aktuální politické dění, ale i historické události, které se určitým způsobem vtiskly do naší národní mentality. Dějiny našeho národa je možné chápat jako neustálý zápas o svobodu. Pavel Tigrid říká: „Údělem malých národů je neustálý zápas o bytí, existenci, jež by byla více než živoření, o přetrvání, o tradici, o ideály, o svobodu, o růst, o začlenění se. A my se nemůžeme vyhnout tomuto zápasu.“ Podíváme-li se do Bible na dějiny izraelského lidu, ze kterého Pavel Tigrid svým rodinným původem pocházel, vidíme, že jsou plné zápasů o svobodu. Ke svobodě jsou lidé víry voláni, svoboda je získávána i ztrácena. Pavel Tigrid jako věřící křesťan – římský katolík, dodával svým hlasem odvahu ke svobodě lidem našeho národa v těžkých dobách, kterými procházeli. Navzdory všem silným rušičkám zaznívalo jasné a zřetelné Tigridovo „NE“ k totalitní moci. Na období totalitní moci nelze příliš rychle zapomínat. Neboť bez zkušenosti s nesvobodou není radost ze svobody, která se časem může stát až příliš samozřejmou.

Svoboda ale přináší starosti, proto by se jí někteří lidé raději zřekli a předali moc rozhodovat tomu, kdo jim slibuje, že za ně všechny starosti a problémy vyřeší. Že jim život učiní snadnější a bezproblémový. Jenomže my se „nesmíme vzdávat našich starostí, poněvadž jsou to důsledky naší svobody. Touha po bezstarostné svobodě je cestou do otroctví“, cituje Pavel Tigrid v tomto smyslu filozofa Václava Bělohradského. Kdo je svobodný, ten má starosti. Když je člověk nesvobodný, starosti nemá. Někdo jiný za něj rozhoduje, on se nemusí rozhodovat, stačí přece jednat podle vůle mocných. Ale to je právě to, před čím Pavel Tigrid varoval, neboť důstojnost člověka se projevuje v jeho vnitřní svobodě. Avšak nejde jen o to, že si člověk dělá, co chce, že mu do toho nikdo nemluví, že ho nikdo nekontroluje a zvnějšku neomezuje, ale pravá svoboda je v tom, že člověk může dělat a dělá to, co je správné, dobré, smysluplné a prospěšné. Svoboda není branou k sobectví, ale mostem k lásce (srov. Ga 5,12-15).

Pavel Tigrid, který se narodil před 100 lety, odcházel z tohoto světa se znamením Davidovy hvězdy i Kristova kříže. Osobnost Pavla Tigrida nám všem připomíná stále znějící hlas vybízející nás k cestě náročné svobody.

Tomáš Butta

patriarcha 

Tomáš Butta, patriarcha

Oldřich Nováček publikováno: 03.11.2017 11:12 zobrazeno: 1058x