Mt 5,38 – 48 Nový vztah k nepřátelům

Kázání v Praze – Ďáblicích - únor 2011

Sestry a bratři,

            při nedělních bohoslužbách se zamýšlíme již po několikáté nad Ježíšovým kázáním, které pronesl k učedníkům a zástupům na hoře. Jedním z vrcholných bodů jeho řeči je nový vztah ke všem lidem bez rozdílu. Je to jeho přikázání lásky i vůči nepřátelům a jeho výzva k dokonalosti „Milujte své nepřátele“, „Buďte dokonalými jako je ve své lásce dokonalý a velkorysý Bůh Otec všech.“

            Ježíš se vyjadřuje ke starozákonnímu výroku: „Budeš milovat svého bližního“ (Lv 19,18).  V době Ježíše tento příkaz Božího zákona byl pochopen, vysvětlován tak, že příkaz se vztahuje jen na ty, kteří jsou ze stejného národa a mají stejnou víru. Z toho bylo odvozeno, že vůči jiným neplatí. Jsou to nepřátelé, které je třeba nenávidět. S nepřítelem se nesměla uzavřít smlouva. Nemohlo se s ním zasednout za jeden stůl. Tak toto přikázání vykládali rabíni Ježíšovy doby. Dokladem tohoto rozlišování na přátele a nepřátele, bratry a protivníky bylo i společenství v Kumránu. Ti označovali své příslušníky za „syny světla“ a ostatní za „syny tmy“. V řádech tohoto společenství, které žilo na pustém místě u Mrtvého moře, čteme: „…milováni nechť jsou všechny děti světla a nenáviděny děti tmy.“ V přirozenosti člověka nebo z jeho různých špatných zkušeností z minulosti je nemít stejně přátelský a otevřený vztah vůči lidem. Mezi národy panuje nepřátelství, lidé se dokáží pohádat kvůli politickým názorům a náboženství, místo aby lidi sjednocovalo, tak je v některých případech rozděluje a staví proti sobě jako nepřátele – Židy, křesťany a muslimy, ale i křesťany odlišného vyznání – pravoslavné, katolíky, evangelíky, husity a další. Ale Ježíš se na náš svět a naše vzájemné nepřátelství dívá z nadhledu – z hory – vyšší perspektivy. Přináší radikální zlom. Jeho učedníci se nemají ztotožnit se zažitým dělení lidí. Ježíš svým pochopením přikázání „Miluj svého bližního“ a jeho rozšířením na všechny lidi bez ohledu z jakého jsou národa, jakého náboženství se staví proti tomuto rozdělování a vzájemné nenávisti a nepřátelství. Říká: „Mějte kladný vztah i k těm, kteří jsou na druhé straně, kteří jsou jiní. Jsou to přece lidé, které Bůh také stvořil.“ Ježíš žil prostým způsobem života a byl spjat s přírodou. Dokázal v ní vidět i projev Boží lásky. Říká: „ Bůh Otec dává svítit svému slunci na všechny lidi a déšť  sesílá také na všechny, ať jsou spravedliví nebo nespravedliví, dobří nebo zlí.“ On je ve své lásce vůči svým dětem velkorysý.

            Láska není pro Ježíše nic abstraktního. Je to konkrétní čin, jednání. Když se nepřítel ocitne v nouzi, tak se z toho Ježíšův učedník nemá radovat, ale naopak mu má pomoci. Podobně i apoštol Pavel vedl křesťany k tomu, aby prokazovali i svým nepřátelům dobro: „Jestliže má tvůj nepřítel hlad, nasyť ho, a má-li žízeň, dej mu pít, tím ho zahanbíš a přivedeš k lítosti“ (Ř 12,20).

            Křesťané nejsou zde proto, aby šířili nenávist k nevěřícím, či křesťanům jiných vyznání. V minulosti se tak bohužel stávalo. I dnes se to v některých případech děje. Naopak Ježíšovi učedníci se mají projevovat snášenlivostí a tolerancí. Ježíš nepřišel, aby vytvářel nové hradby ve světě, ale aby zdi sváru naopak odstraňoval (Ef 2,14-18). Jestliže budeme se jako křesťané vyznačovat tímto Ježíšovým přístupem lásky, pak máme ve společnosti své místo. I kdyby se ukázalo při sčítání lidu, že počet křesťanů v naší církvi opět klesá. Jestliže jako společenství Ježíšových učedníků budeme svými modlitbami, slovy i činy šířit Ježíšovou lásku, pak plníme poslání v přítomné době, která je také poznamenána rozdělováním, nepřátelstvím a konflikty. Ježíšovo slovo je zakončeno výzvou: „Buďte tedy dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec.“ Můžeme být dokonalí? Může někdo říci, jsem dokonalý? Samozřejmě to říci nemůžeme. A kdo by si to o sobě myslel, je nekritický a žije v sebeklamu. Ani apoštol Pavel taková zralá křesťanská osobnost si to nedovolil o sobě říci (Fp 3,12). Přesto Ježíš nás vyzývá ke stálému úsilí o dokonalost. V Lukášově evangeliu tento výrok zní: „Buďte milosrdní, jako je milosrdný váš nebeský Otec“ (L 6,36).

            Být dokonalejší znamená podle Ježíše mít v sobě vůči druhým více soucitu, lásky a milosrdenství. Pak budeme těmi, kteří nejen Ježíšovu kázání na hoře více porozuměli, ale i těmi, kteří ho i ve svém životě naplňují. Amen.

Marie Trtíková publikováno: 01.03.2011 04:10 zobrazeno: 2979x