Za 8,1-17 Život v pravdivosti a lásce

Promluva k 17. listopadu na církevním zastupitelstvu dne 21. listopadu 2009 v Husově sboru v Praze - Dejvicích

Sestry a bratři,
         v občanském kalendáři jsou tři podzimní svátky, které se týkají naší státnosti  a národní minulosti: 28. září – knížete Václava, 28. října – vznik samostatného Československého státu a 17. listopad. Tyto státní a občanské svátky mají vztah k duchovním hodnotám. U prvního jmenovaného svátku je to zcela zřetelné, neboť kníže Václav, stojící v dávných počátcích naší státnosti, prosazoval křesťanství a byl katolickou církví prohlášen za svatého. Ale i svátky 28. říjen a 17. listopad nejsou bez vztahu k hodnotám, o nichž svědčí Bible. 17. listopad je trvalým symbolem zápasu o svobodu a lidskou důstojnost. Na letošní rok připadá 20. výročí událostí 17. listopadu 1989. Věřící vnímali tehdejší události tak, že Hospodin pohnul dějinami. Někteří přisuzovali dějinné změny vlivu Anežky České. A pro mnohé se stávala křesťanská víra zajímavou, neboť byla dříve zatajovaná. Atmosféru doby asi nejlépe vyjadřuje píseň zpívaná zpěvačkou paní Martou Kubišovou. Má název Modlitba. Byla složena jako píseň vycházející z proroctví J. A. Komenského „Vláda věcí tvých se k tobě opět navrátí“ v době srpnových události roku 1968, pak dlouho veřejně nezněla, aby opět zazněla právě v roce 1989.
         Lidé po dlouhém období nedůvěřivosti začali být mírně optimističtí, až nakonec v roce 1989 propuklo spontánní nadšení z neočekávané změny. Toto nadšení postupně opadávalo a dostavila se všední realita.
         Posledním smyslem lidských dějin je Boží království – stav dokonalosti a harmonie. Boží království není nikdy v plnosti v dějinách uskutečněno. Přesto jeho hodnoty se mají projevovat už nyní v tomto světě a v tomto čase. Boží království a jeho dokonalá spravedlnost je hnací silou každého úsilí o obnovu a nápravu poměrů. Prorok obnovy a vize Božího království je také Zacharjáš. Prorok Zacharjáš žil v 6. století před Kristem. Jeruzalém taky ležel v troskách a byl vylidněn. Po období babylónského zajetí začali Izraelité obnovovat město a zemi.
         Upozorním na tři znaky Božího království na zemi podle proroka Zacharjáše. Tím prvním je „utěšené stáří a bezstarostné mládí“.
„Opět budou sedat na náměstí Jeruzaléma starci a stařeny, každý s holí v ruce pro vysoké stáří.“ Lidé se ve vizi Zacharjáše dožívají vysokého věku a současně žijí důstojně. Nejsou nikde odstrčeni stranou, ale uprostřed života na náměstí. Prorok reaguje na situaci, kdy v době bojů a válek byl lidský život mnohých předčasně ukončen. Lidé mohou opět žít v míru a pokoji. A podobně i děti žijí bezstarostně v obnoveném Jeruzalému. Prorok líčí obraz hrajících si dětí na náměstí. Děti mají mít takové podmínky, že mohou šťastně žít a bezstarostně si hrát. Nemusí se bát, nemusí se schovávat, nemusí mít úzkost.
         Druhým znakem je hojnost darů přírody. „Vinná réva vydá své plody a země úrodu.“
         A tím třetím znakem, o kterém prorok Zacharjáš mluví, je život v pravdě a souladu s druhými. „Mluvte každý svému bližnímu pravdu ... Nezamýšlejte nikdo ve svém srdci proti bližnímu nic zlého.“ Tam, kde lidé neříkají pravdu, tam, kde musí lhát, kde se přetvařují, tam není přítomno Boží království pravdy. Heslem 17. listopadu se stala známá věta: „Pravda vítězí nad lží a láska nad nenávistí.“ To nebylo laciné heslo, ale stála za ním osobnost toho, kdo v době přetvářky připomínal lidem této země závazek pravdivosti a upřímnosti. Václav Havel říkal, že moc, která je v zajetí vlastní lži, musí falšovat. Falšuje minulost, přítomnost i budoucnost. Současně vyslovoval názor, že člověk nemusí přijmout lež, stačí, že přijal život s ní a v ní. už tím stvrzuje takový systém. Základní hrozbou takového systému se stává naopak život v pravdě (O lidskou identitu. Praha 1990, s. 63). Mluvil, když ostatní mlčeli nebo si jen pravdu šeptali.
         Stejně tak nedal prostor projevům nenávisti, vedoucím k fyzickému násilí. Politická moc se zhroutila u nás jako hradby Jericha bez použití zbraní. 17. listopad 1989 je datem novodobé historie, kdy lidé v naší zemi řekli ne k nespravedlivému a znesvobodňujícímu řádu. Ale tím nebylo zlo odstraněno. Objevilo se překvapivě v nových podobách. Boží království, jak je prorokoval Zacharjáš a uskutečňuje a zpřítomňuje Ježíš Kristus, není plně naší skutečností. Naše situace je tato: nemáme sice strach z vnější moci a tlaku, ale pociťujeme rozladěnost z rozbitých a narušených vztahů v církvi i ve společnosti. Ježíš Kristus nám připomíná, že nejde jen o vnější pozemský blahobyt, ale o vnitřní kvalitu vztahů. Proto nám říká prorok Zacharjáš: „Nikdo ať nezamýšlí zlo proti druhému.“ A tak slova zpívané modlitby roku 1989 jsou stále aktuálním přáním a prosbou: „Zloba, závist, svár, ty ať pominou.“ Amen.

Tomáš Butta, patriarcha

Helena Bastlová publikováno: 28.01.2010 02:45 zobrazeno: 3038x