První čtení: Abakuk 1,1–4; 2,1–4

Výnos, který přijal ve vidění prorok Abakuk. Jak dlouho již volám o pomoc, Hospodine, a ty neslyšíš. Úpím k tobě pro násilí, a ty nezachraňuješ. Proč mi dáváš vidět ničemnosti a mlčky na trápení hledíš? Doléhají na mne zhouba a násilí, rozrostly se spory a sváry. Proto je tak ochromen zákon a nikdy se neprosadí právo. Spravedlivého obkličuje svévolník, proto je právo tak překrouceno. Postavím se na své strážné stanoviště, budu stát na hlásce a vyhlížet, abych seznal, co ke mně promluví a jakou odpověď dostanu na svoji stížnost. Hospodin mi odpověděl, řekl: „Zapiš to vidění, zaznamenej je na tabulky, aby si je čtenář mohl snadno přečíst. Vidění už ukazuje k určitému času, míří neomylně k cíli; prodlévá-li, vyčkej, neboť
přijde zcela jistě, zadržet se nedá.“ Pozor na opovážlivce; není v něm duše přímá. Spravedlivý bude žít pro svou věrnost.

Tužby pro dobu po Duchu svatém (V)

2. Aby upevňoval naši vůli a přivedl nás k vítězství
nad našimi lidskými slabostmi, modleme se k Hospodinu.

3. Aby nám dal sílu vzdát se všeho, co nám brání
Krista následovat a jeho zákon zachovávat, modleme se k Hospodinu.

Modlitba před čtením ze sv. Písem

Panovníku Hospodine, prosíme tě, ve svém milosrdenství nám odpusť naše viny, jichž se dopouštíme, třebaže se odvažujeme honosit jménem křesťané. Očisti si nás, abychom ti mohli sloužit s pokojem v srdci! Osviť nás, Bože, svým svatým Duchem, ať slyšíme slova Ježíše Krista, našeho Pána. Amen.

Druhé čtení: 2. Timoteovi 1,1–14

Slovo Boží je živé, mocné a ostřejší než jakýkoli dvousečný meč; proniká až na rozhraní duše a ducha, kostí a morku, a rozsuzuje touhy i myšlenky srdce. Není tvora, který by se před ním mohl skrýt. Nahé a odhalené je všechno před očima toho, jemuž se budeme ze všeho odpovídat. Protože máme mocného velekněze, který vstoupil až před Boží tvář, Ježíše, Syna
Božího, držme se toho, co vyznáváme. Nemáme přece velekněze, který není schopen mít soucit s našimi slabostmi; vždyť na sobě zakusil všechna pokušení jako my, ale nedopustil se hříchu. Přistupme tedy směle k trůnu milosti, abychom došli milosrdenství a nalezli milost a pomoc v pravý čas.

Apoštolové řekli Pánu: „Dej nám více víry!“ Pán jim řekl: „Kdybyste měli víru jako zrnko hořčice, řekli byste této moruši: ›Vyrvi se i s kořeny a přesaď se do moře‹, a ona by vás poslechla. Řekne snad někdo svému služebníku, který se vrátil z pole, kde oral nebo pásl: ›Pojď si hned sednout ke stolu?‹ Neřekne mu spíše: ›Připrav mi něco k jídlu a přistroj se k
obsluze, dokud se nenajím a nenapiji; pak budeš jíst a pít ty!‹? Děkuje snad svému služebníku, že udělal, co mu bylo přikázáno? Tak i vy, když učiníte všechno, co vám bylo přikázáno, řekněte: ›Jsme jenom služebníci, učinili jsme to, co jsme byli povinni učinit.‹“

Verš k obětování: Žalm 8,1

Hospodine, Pane náš, jak vznešené je tvoje jméno po
vší zemi! Svou velebnost vyvýšil jsi nad nebesa.

Verš k požehnání: 1. Petrův 1,25

Uschne tráva, květ opadne, ale slovo Hospodinovo
zůstává na věky – to je to slovo, které vám bylo zvěstováno v evangeliu.

Modlitba k požehnání

Panovníku Hospodine, ty jsi natolik dobrý, že nám
žehnáš svými dary, i když jich nejsme hodni. Dej, abychom na tvou nezaslouženou
lásku odpovídali poslušným plně-ním tvých přikázání! Ve jménu Ježíše Krista,
našeho Pána. Amen.

Vhodné písně: 12, 13, 37, 43,
45, 182, 195, 290