Slovo k zahájení výstavy o architektuře sborů CČSH v Betlémské kapli

08.07.2020

Vážení účastníci tohoto setkání, pozdravuji vás všechny na zahájení výstavy o architektuře sborů Církve československé husitské meziválečného období. Tuto výstavu v rámci našeho společného projektu představí a přiblíží odborníci z Českého vysokého učení technického Fakulty stavební. Nebudu tedy hovořit o obsahu výstavy, ale o prostředí, v němž je umístěna – o Betlémské kapli v Praze. Je jedinečné, že právě zde tuto putovní výstavu, navazující na výpravnou odbornou publikaci o našich sborech, můžeme zahajovat! 

Místo a prostor je to pozoruhodný a pro naši církev doslova posvátný. Původně zde v blízkosti stával německý kostel sv. Filipa a Jakuba s románskými základy. Kaple pro kázání Božího slova v českém jazyce zde byla vybudována ve 14. století a spadala pod správu pražské univerzity. Jak je zřejmé ze zakládací listiny, kazatel se měl intenzivně a pravidelně věnovat kazatelské službě (Zakládací listina Betlémské kaple. In: Výbor z literatury doby husitské II., s. 384-85). Proto zde také bydlel a součástí kaple byl i dům pro kazatele. Zde bydlel se studenty Mistr Jan Hus a s mimořádnou pílí se v letech 1402 až 1412 věnoval svému kazatelskému úkolu. Okruh jeho posluchačů byl velmi rozsáhlý a betlémský kazatel oslovoval všechny vrstvy tehdejší společnosti. Kaple měla rozměr 798 m² a tomu odpovídá reálně asi 1800 osob. V roce 2015, kdy jsme připomínali 600. výročí Husovy tragické smrti, se zde konala bohoslužba, na které bylo přítomno kolem 1500 účastníků a prostor byl naplněn doslova „ode zdi ke zdi“ (Jan Hus v památkách Prahy, s. 23). V prostoru středověké kaple byla prostá dřevěná kazatelna a oltář zasvěcený sv. Markétě a sv. Kateřině (F. Ekert, Posvátná místa královského hlavního města Prahy, sv. II, s. 403). Hus na zdi kaple pořídil z didaktických důvodů obrazy i nápisy křesťanských textů a byly zde i úryvky z jeho spisů. Po jeho tragické smrti během koncilu v Kostnici zde kázal Mistr Jakoubek ze Stříbra – teolog kalicha. Ten dal na stěny Betlémské kaple napsat text o přijímání podobojí. Ve východní stěně bylo gotické sanktuárium – výklenek na kalich a také místo na schránku na hostie (Kubíček, Betlémská kaple, s. 56). Betlémská kaple byla svědkem slavných období a plného využití pro kázání Božího slova, modlitby a zpěv lidu k Boží chvále, který zde rozvíjel již Mistr Jan Hus. Kaple se dočkala stavebních úprav, například dřevěný strop byl nahrazen klenbou, jak dokládá i vyobrazení interiéru kaple v utrakvistickém kancionálu literátského bratrstva z konce 16. století (Umění české reformace, s. 440-441). Avšak po změně politických a náboženských poměrů po bitvě na Bílé hoře postupně spěla kaple ke svému zániku. Byla zbourána v 18. století, ale základy a některé části se zachovaly. V době první republiky zde probíhal průzkum a objevila se i myšlenka na její znovupostavení. K tomu však došlo až po 2. světové válce paradoxně v době tuhého komunistického režimu 50. let, ačkoliv její původní účel byl náboženský a funkce liturgická a vzdělávací – výklad Bible a kázání v mateřské řeči. Naše církev zde poprvé mohla konat bohoslužbu v čase politického uvolnění v roce 1968. A od toho ruku se zde v den svátku Mistra Jana Husa koná bohoslužba každoročně. Podařilo se tuto tradici udržet i přes dobu normalizace. Po roce 1990 je tato bohoslužba přenášena televizí i rozhlasem. Při 600. výročí Husovy smrti v roce 2015 zde byla umístěna plastika „Pravda se objeví jen občas“ a také byl v přilehlém nádvoří ulit zvon, který je na věžičce kaple. Zvon byl i na středověké kapli a zval obyvatele i návštěvníky Prahy ke slyšení Božího slova. Místo pro zahájení této putovní výstavy, věnované ke 100. výročí naší církve, je to tedy opravdu jedinečné.

Ale nyní bych chtěl položit zcela konkrétní otázku: Má Betlémská kaple jako stavba nějaký přímý vztah ke sborům naší církve a jejich architektuře? Domnívám se, že ano. A pokusím se naznačit tři podobnosti mezi Betlémskou kaplí a stavbami sborů naší církve.

Tím prvním je samozřejmě vztah naší církve k Janu Husovi. Vždyť kolik sborů – i těch vybraných pro publikaci nebo pro tuto výstavu má pojmenování po českém reformátorovi. Ale již v utrakvismu 15. a 16. století byly některé kostely označeny po mučedníkovi Husovi. Například to byla kaple či kostelík pod Petřínem na Malé Straně, který byl později zbořen a zvony z jeho věže se jmény Jana Husa a Jeronýma Pražského byly přelity v jiné (Jan Hus v památkách Prahy, s. 13-15). Další kostelíky a kaple s Husovým jménem byly na Strakonicku, v Hradci Králové, na Vlašimsku a dalších místech (Sakař, příspěvek k problematice patrocinií Mistra Jana Husa, s. 60-67). 

Druhá shoda mezi Betlémskou kaplí a našimi sbory spočívá v tom, že jde při jejich budování o iniciativu věřících lidí. Betlémská kaple nevznikla aktivitou některého z řádů, například kazatelských řádů – františkánů nebo dominikánů, ani ze zájmu vlivných církevních představitelů, ale ani panovníka, nýbrž snaha vybudovat Betlémskou kapli se projevila ve zbožné lidové iniciativě z řad měšťanů. Podobně i sbory naší církve byly budovány spontánně věřícími lidmi, kteří se o jejich postavení s velkou obětavostí zasadili.

A ještě na třetí podobnost můžeme poukázat. A tou je funkčnost a jednoduchost. Betlémská kaple oproti jiným pražským kostelům se vyznačovala zřetelnou funkčností a jednoduchostí. Byly to v podstatě zastřešené čtyři stěny 12 metrů vysoké s 12 okny. Hlavními funkcemi stavby bylo shromažďování věřících, naslouchání kázání z Písma svatého, společná modlitba a zpěv. Stejně tak i sbory Církve československé husitské vznikaly jako prosté a jednoduché funkční stavby pro shromáždění věřících, jako prostor, kterým má znít zvěstování a hlásání Božího slova v jeho svobodě a srozumitelné řeči, společné i osobní modlitby, kde se slaví svátosti a zní zpěv k povzbuzení, povznesení i poctě svatého Božího jména. To je základ i hlavní funkce církevní stavby. O této základní funkci kostela mluví i ve Výkladu modlitby Páně Mistr Jan Hus (Výklady, s. 342-343).

Chci velmi poděkovat všem, kteří na výstavě spolupracovali, vytvořili ji po odborné i technické stránce. Děkuji zvláště panu prof. Mikuláši Hulcovi, paní doc. Lence Popelové a panu architektovi Nikolaji Brankovovi. Děkuji za vstřícný přístup Českému vysokému učení technickému i za umožnění umístění této výstavy do prostor Betlémské kaple. Děkuji i spolupracovníkům z Církve československé husitské. Přeji zdar této putovní výstavě, kterou také představíme 15. září v Husově sboru v Praze 6 – Dejvicích v rámci setkání ke 100. výročí naší církve.

Dne 8. 7. 2020                                                                                                 

Tomáš Butta, patriarcha

Marie Jandová publikováno: 09.08.2020 10:15 zobrazeno: 325x