Projev v Senátu u příležitosti poděkování autorům a sponzorům plastik v rámci projektu „Mistr Jan Hus – cesta ke smíření“

16.12.2015

Vážená paní místopředsedkyně senátu, vzácní hosté, dámy a pánové,

prožili jsme bohatý a plný rok spojený s aktivitami k 600. výročí Mistra Jana Husa. Můžeme si položit otázku: Co zůstane po uplynutí letošního Husova jubilea?

Jako trvalá hodnota zůstanou například mnohé publikace a studie odborníků objasňující Jana Husa z různých úhlů pohledu a v mnohých souvislostech. Právě toto výročí vyvolalo široký zájem odborníků o tuto osobnost. Jinak by se jím zabývalo zřejmě jen několik historiků, kteří se jím zabývali vždy bez ohledu na zájem nebo nezájem veřejnosti, jakými jsou především husitologové prof. František Šmahel a prof. Petr Čornej. Vyšly nové publikace i překlady některých latinských spisů z prostředí pražské univerzity, vydané Masarykovou univerzitou v Brně. Jsou tištěny nebo budou vytištěny katalogy k rozsáhlým výstavám v Táboře a v Praze. V roce Husova výročí se konalo značné množství konferencí, z nichž budou časem k dispozici sborníky, včetně konference na Karlově univerzitě v Praze. Bude potřebný určitý časový odstup ke zpracování a vyhodnocení Husova obrazu v odborných kruzích i společnosti z roku 2015.

V případě Husova živého odkazu a jeho současného uchopení nejde jen o kritické a vědecké myšlení, ale i o tvůrčí ideje a umělecký přístup. Co také zůstane, budou sochařské práce. Jubileum vyvolalo i zájem o Jana Husa jako umělecké téma v literatuře, dramatu, filmu, hudbě a výtvarném umění. Vznikla a vznikají, i když spíše jen ojediněle, sochařská díla navazující po časové odmlce na zájem o toto téma v 19. a první polovině 20. století. Mezi nimi zaujímají významné místo práce studentů hořické kamenické a sochařské školy vytvářené v rámci projektu „Mistr Jan Hus – cesta ke smíření“.

S touto inspirující myšlenkou přišel pan ředitel ing. Josef Moravec. Měl již před několika lety představu vytvořit sochu Jana Husa pro město Kostnici, která by představovala ne již rozdělení mezi lidmi, církvemi a národy, ale vzájemné smíření.

Po určitém váhání jsme tento projekt podpořili. Kdo jiný by měl takovou myšlenku a aktivitu podpořit než naše církev, neboť v kostelích a sborech naší církve se nachází zřejmě největší počet zobrazení a soch českého reformátora ve srovnání s druhými církvemi, jak dokládá jen v samotné Praze i publikace vytvořená Národním památkovým ústavem s názvem „Jan Hus v památkách Prahy“. V našich sborech se nacházejí plastiky od umělců Františka Bílka, Jana Vítězslava Duška, Jana Znoje, Vladimíra Komárka i dalších. Naše spolupráce s hořickou školou se rozvíjela od března roku 2012 i formou motivačních přednášek pro studenty, na kterých se podílel vedle představitele římskokatolické církve prof. Petra Piťhy emeritní děkan Husitské teologické fakulty Univerzity Karlovy prof. Zdeněk Kučera a dr. Hana Tonzarová. Dne 6. července 2012 jsme podepsali Memorandum s městem Kostnice, do něhož byl zahrnut i záměr vytvoření plastiky pro toto město spjaté se středověkým koncilem a Husovým údělem. Zástupci města Kostnice navštívili v červnu 2014 školu v Hořicích a vybrali si model plastiky.

Dovolil jsem si panu řediteli Moravcovi navrhnout, aby se projekt nazýval „cesta ke smíření“ a nikoli „smíření“. Vždyť smíření je proces, cesta, není to nic jednoduchého a samozřejmého. Je cenné, že přece jen letošní výročí se neslo ve znamení „smíření“ a cesty k němu. Stvrzením toho byla „Bohoslužba smíření s Bohem a mezi křesťany s prosbou o odpuštění“, která se konala v červnu v Římě a v Praze v Betlémské kapli a v Týnském chrámu.

Myšlenka plastiky se opravdu uskutečnila a byla odhalena dne 4. července před kostelem evangelické luterské církve v místech, kudy zřejmě procházel odsouzený Hus vedený k popravišti. Českou reformaci a Jana Husa představují dva výmluvné symboly – kalich a plameny. Zřetel této plastiky je nejen ekumenický, ale i mezinárodní.  

I v dalších místech jsou umístěny sochy v rámci tohoto projektu. Tři plastiky v tradičním Husově rodišti, jihočeském Husinci zvou návštěvníky a poutníky k zamyšlení a rozjímání v zahradě Památníku.  Jedna z plastik má podobu brány se slovní hříčkou „Braň pravdu“ z Husova známého citátu o pravdě z jeho spisu Výklad víry. Poblíž se nachází v zahradě další z plastik, která má tvar otevřené knihy – Bible s nápisem „Neodvolám“. Třetí plastika znázorňující sloup zdvíhající se k nebesům se symbolem kalicha upoutává svou nepohnutelností i navzdory naznačeným plamenům v jeho spodní části. Projekt je míněn tak, že v různých městech jsou umístěny kamenné plastiky s husovskou tématikou. Dosud se neuskutečnilo odhalení jedné z plastik v Praze a také bylo záměrem umístění této viditelné kamenné připomínky u Kozího Hrádku. Naopak byla odhalena jedna z plastik v Novém Boru. Jsou instalovány i na dalších místech.

Český reformátor Mistr Jan Hus k nám promlouvá i přes několik staletí. Hus nebyl jen přísným karatelem, ale především kazatelem, který kázal evangelium o Kristově milosti a Boží lásce. Nebyl jen mužem ostrých polemických sporů na univerzitě, ale také učitelem a vzdělavatelem, který psal výchovně a duchovně zaměřené spisy k širší veřejnosti. Hus nebyl jen intelektuálem prosazujícím svobodu názorů a bádání, ale i mužem pokorné křesťanské víry a hlubokého duchovního života.

Na plastice umístěné v Kostnici je vyryto jak jméno Husovo, tak z druhé strany i jméno Jeronýmovo. Tím je předznamenáno i výročí příštího roku, kdy uplyne 600 let od smrti Mistra Jeronýma Pražského.

Jeroným na rozdíl od Jana Husa nebyl knězem. Byl spíše svobodomyslným intelektuálem. Získal magisterský titul na několika evropských univerzitách. Při útěku z Kostnice byl takřka na hranicích Čech rozpoznán, zajat a uvězněn v Kostnici. Pod nátlakem odvolal učení Jana Viklefa a Jana Husa. Vzápětí však své odvolání odvolal a skončil také na hranici jako Jan Hus. Byli přáteli v životě i ve smrti. Také Mistr Jeroným Pražský je součástí příběhu české reformace, i když je v pozadí za Janem Husem jako „ten druhý“. Věřím, že se najde vhodné místo i pro sochu Jeronýma Pražského vytvořenou rovněž ve škole v Hořicích.

Dovolte, abych poděkoval panu řediteli ing. Josefu Moravcovi, pedagogům a studentům Uměleckoprůmyslové školy kamenické a sochařské v Hořicích, zejména studentkám a studentům – autorům jednotlivých nápaditých plastik, mluvících k nám symbolickou řečí. Chtěl bych poděkovat paní místopředsedkyni senátu Miluši Horské za záštitu, Královéhradeckému kraji za podporu tohoto projektu i městu Kostnice. Poděkování náleží všem sponzorům, bez jejichž podpory by se nemohlo podařit toto dílo, které bude připomínat osobnost Jana Husa budoucím generacím i jeho letošní výročí.

Tomáš Butta
patriarcha Církve československé husitské

Tomáš Butta, patriarcha

Oldřich Nováček publikováno: 05.01.2016 01:40 zobrazeno: 1880x