Bohoslužba k 75. výročí konce 2. sv. války v Husově sboru na Vinohradech

V neděli 10. 5. 2020 se v Husově sboru na Vinohradech konala sváteční bohoslužba, kterou přímým přenosem přenášel Český rozhlas na stanici Vltava, v době současné pandemie poprvé mimo svá studia. Bohoslužba se konala na připomenutí 75. výročí ukončení 2. světové války a událostem, se kterými se tento Vinohradský sbor zapsal do českých dějin, totiž tajným vysílání Čsl. rozhlasu v době Pražského povstání ve dnech 7. 5. - 9. 5. 1945. Sváteční bohoslužbu vedl patriarcha Církve československé husitské Tomáš Butta spolu s místními duchovními. Ve svém kázání pod názvem Vítězná píseň těch, kteří se nesklonili před zlem, si v úvaze nad diktátory 20. stol. položil otázku: „Jak je možné, že tolik lidí podlehlo jejich lákání a slibům? Jak to, že se domnívali, že když jejich ideologii přijmou a ztotožní se s ní, vytvářejí tím lepší zítřky lidstva?“ A pokračoval výčtem možných variant motivů, mezi nimiž uvedl na prvním místě: „Podlehli tvrzení, že někteří lidé jsou víc než ti druzí, že některé musíme jako nepřátele nenávidět a odstraňovat je, protože brání uskutečňování naší šťastné budoucnosti. Ale místo šťastné budoucnosti slibované diktátory byly národy a lidstvo zavedeny do hrůzných čistek a války s miliony obětí.“ Na druhou stranu ale vyzdvihl i statečnost těch, kteří nepodlehli: „Nesklonili se před mocí zla. Byli to všichni ti, kteří se zapojili v odboji proti nacismu, ať již v zahraničním nebo domácím. Neslonili se …. a to někdy i za cenu ztráty svého života.“ Připomněl dobu protektorátu, kdy „byl český národ pokořen a měl zapomenout na hodnoty, kterými žil v době první republiky. Přišel o svoji těžce dosaženou samostatnost, o svobodu. Nesměl se hlásit k Masarykovským hodnotám lidskosti a demokracie. V této zemi byla šířena zcela opačná ideologie nepřátelství, nadřazenosti, násilí a strachu." V závěru kázání poukázal v odkazu na Ozeášovo proroctví na pojetí povstání též jako síly povstat k novému životu. Při té příležitosti zmínil i odvahu místních z Husova sboru na Vinohradech, kteří „propůjčili jeho prostory k vysílání Československého rozhlasu. Riskovali všechno, že bude tento kostel zničen, že ztratí životy oni i mnozí další. Ale oni se nezalekli a pochopili v rozhodné chvíli, že slouží Bohu i své vlasti.“ V ujištění pevného základu v Kristu, vyslovil závěrečné přání: „Kéž i my se budeme moci připojit k této vítězné písni.“ Před zahájením bohoslužby a po jejím skončení promluvil historik PhDr. Martin Jindra, který vzpomněl odvahy tehdejšího místního faráře Arnošta Šimšíka, člena náboženské obce a populárního hlasatele Zdeňka Mančala a dalších členů obce a pracovníků Čsl. rozhlasu, kteří v době bombardování budovy Čsl. rozhlasu v květnu 1945 tajně přesunuli vysílání do budovy Husova sboru Církve československé v Praze na Vinohradech. V době Pražského povstání zde od 7. 5. 16.30 do 9. 5. 1945 zněla podpora bojovníkům na barikádách, zprávy o kapitulaci Německa a vítězství spojenců. Místo vysílání se díky zachování naprostého utajení nepodařilo odhalit. Tyto události i po 75 letech kolemjdoucím připomíná též pamětní deska, umístěná v roce 1946 před Husovým sborem v Praze na Vinohradech s textem: "V květnové revoluci 1945, kdy budova Čs. rozhlasu byla poškozena, vysílal pražský rozhlas z budovy Husova sboru ve dnech 7. - 9. května zprávy o postupu spojeneckých armád, volání o pomoc bojující Praze" Foto: Martin Jindra a Jan Kovanič