O odkazu husitství pro naše století

V loňském roce jsme si připomínali kulatých 600 let od založení Tábora. Koronavirová krize mnohé zkomplikovala a pozdržela, nicméně mnohé se tak či onak nakonec podařilo. Tak tomu bylo i s diskuzí "600 let od založení Tábora (1420-2020)", kterou organizovalo Fontes rerum - družstvo pro ekonomická, politická a sociální studia. Ve čtvrtek 23. září 2021 se v Klubu techniků na Novotného lávce na pódiu setkali Jakub Smrčka, ředitel Husitského muzea v Táboře, Tomáš Butta, patriarcha Církve československé husitské a Petr Čornej, historik a spisovatel. Podtitulem diskuze byla otázka: „Jaký je odkaz husitství pro 21. století?“ Diskuzi moderoval předseda družstva Fontes rerum Jan Mládek, nyní ředitel Českého Institutu Aplikované Ekonomie. Pozvaní hosté přednesli své příspěvky a reagovali na otázky moderátora i do velké šíře jdoucí otázky z publika. Jednou z mnoha nastolených otázek bylo snižování husitství v letech po roce 1989, které se ovšem objevuje, jak bylo konstatováno, ani ne u historiků, ale spíše na úrovni novinářů. Překvapivý je také zahraniční zájem o husitství, bylo připomenuto i to, jak se chovají jiné národy v úctě ke svým vlastním velikánům, ke svým vlastním dějinám, jakkoli jsou pohledy na ně rozlišné. Nelze dost dobře shrnout celé množství myšlenek, které v přednesech a v diskuzích zazněly, lze jen konstatovat, že setkání bylo velmi obohacující. Je škoda se ochuzovat o podobné zážitky v době depresivní pasivity a narcistického negativismu. I kritickému dějinnému myšlení bylo možno se přiučit, a jak bylo v diskuzi řečeno, kritičnost skutečnost nesnižuje, ale obohacuje, protože vytváří plastičtější model reality. Tomáš Novák