Kázání v Husově sboru v Čelákovicích k jáhenskému svěcení sestry Miry Poloprutské – 11. 10. 2009 Ž 89,12-19; J 18,36-37
Vážené sestry a vážení bratři, na dnešní neděli připadá 585. výročí Jana Žižky. V naší církvi připomínáme postavy z doby husitské, zvláště mistra Jana Husa pro jeho osobní statečnost, mravní zaujetí a reformační úsilí o obnovu církve a společnosti na základě živé zvěsti Božího slova. Jan Žižka, který je v mnohém mužem drsného středověku, přesto představuje Božího bojovníka. Na některých starých obrazech bývá zpodobněn nejen s palcátem v ruce, což byl znak vojevůdce, ale i s Biblí, jak se o ni opírá. Byl věřícím a svá vítězství přičítal Boží pomoci, jak uvádí výslovně v jednom ze svých dopisů (Jan Žižka z Kalicha. Dopisy a projevy. Praha 1930, s. 80 - 81). Husité jako Boží bojovníci vedli svůj zápas pro Krista. Je to vyjádřeno i ve známém chorálu, kde se zpívá: „Pána svého v srdci mějte, proň a s ním bojujte“ (Zpěvník CČSH č. 123, 3. sloka).
Dnes nežijeme ve středověku, ale v jiné době, přesto i dnes se odehrává, obrazně řečeno, Boží zápas. Být bojovníky Božími znamená vést zápas pro Krista a stát na jeho straně. Zápasit o jeho království, o jeho vládu, vést dobrý boj víry, jak slyšíme v 1. listě Timoteovi.
V tento památný den přijme jáhenské svěcení v Církvi československé husitské sestra Mira Poloprutská. I k Vám, sestro Miro, zcela osobně zaznívá tato výzva: „Bojuj dobrý boj víry.“ Je to zcela osobní oslovení, určené právě Vám, právě v tuto chvíli a na tomto místě. Tak, jako apoštol Pavel zcela osobně oslovil spolupracovníka Timotea ve svém dopise. O Timoteovi se dovídáme, že pocházel z věřící rodiny (2 Tm 1,5), byl vzdělán v Písmu (2 Tm 3,14-15). Byly na něho vloženy ruce, jako výraz přijetí Božího daru Ducha a tak byl vyslán ke službě (2 Tm 1,6). I vy jste, sestro Miro, prošla určitým vývojem na cestě víry, rozhodováním a získala jste cenné zkušenosti. Původně jste se věnovala jinému oboru, ale Vaše cesta se začala ubírat ještě novým směrem. Váš život získal duchovní hloubku a zdrojem poznání životní cesty se pro Vás stalo Boží slovo v Písmu. Dospěla jste k rozhodnutí vstoupit do služby evangelia Ježíše Krista. Stát se tak, obrazně řečeno, jedním ze šiku Božích bojovníků, kteří zápasí o věc Kristovu v tomto světě. Máte vést dobrý boj víry.
Jaké vlastnosti a schopnosti má mít ten, kdo vede dobrý boj víry? To sděluje apoštol Pavel nejen Timoteovi, ale i Vám: „Usiluj o spravedlnost, zbožnost, víru, lásku, trpělivost, mírnost.“ Je zde uveden určitý katalog ctností Božího bojovníka. Úsilí o spravedlnost znamená stálou snahu smýšlet, žít a jednat tak, aby člověk obstál před Bohem. Zbožností se míní především vnitřní hluboká úcta vůči Bohu. Ta se má projevovat ve Vaší liturgické službě i ve Vaší osobní modlitbě.
Dále jsou uvedeny vedle sebe víra a láska. Skutečná víra se projevuje vždy láskou a je s ní spojena. Konkrétně to pro Vás znamená mít lásku k lidem, ke kterým jste posílána s evangeliem. Se kterými se setkáváte a budete setkávat během své služby. Znamená to mít lásku ke konkrétní církvi, ke konkrétnímu společenství, i když je slabé, křehké, nedokonalé a plné lidských nedostatků. Přesto je třeba mít církev v lásce, neboť její Pán ji má také v lásce. I my máme být se svou církví, v níž můžeme konat službu ať již jako duchovní nebo laici, spojeni poutem lásky.
Další vlastností je trpělivost. Tu budete velmi potřebovat. To je nezbytná výstroj Božího bojovníka a služebníka. Když nejsou vidět výsledky práce a činnosti hned, nesmíme ztrácet naději. Služebník Kristův se nesetkává jen s otevřenými dveřmi a s otevřenými lidskými srdci. Dveře bývají někdy zavřené a lidské srdce nepřístupné. Přesto je potřebné zůstat klidným a trpělivým.
Jako poslední vlastnost Božího bojovníka je uvedena mírnost. Tímto způsobem je třeba prosazovat Boží věc. Mírně, pokojně, laskavě, tiše, vlídně. V jiném listě nabádá apoštol Pavel nás křesťany: „Vaše mírnost, ať je známa všem lidem“ (Fp 4,5).
Sestro Miro, dnes přijmete jáhenské svěcení a budete se tak podílet na poslání církve v tomto světě. Pavel říká Timoteovi: „Vyzývám tě před Bohem, abys bez poskvrny a výtky plnil své poslání.“ To je slovo i k Vám. K poslání, které dnes na sebe ve větší míře než dosud přijímáte, náleží zvěstovat a vyučovat evangeliu, křtít, vykonávat pastorační činnost a službu potřebným. A co je také důležité ve Vašem poslání, je napomáhat k utváření společenství. Shromažďovat, zvát, vzbuzovat zájem jednoho o druhého a posilovat tak vzájemnost a sounáležitost lidí jako sester a bratří. Aby tato Vaše služba mohla být konána v ryzosti a spolehlivosti, potřebujete dary a sílu Ducha svatého. O to nyní pro Vás v modlitbě církve prosíme, abyste mohla vést dobrý boj víry s Boží pomocí a pro jeho čest. Amen.
Tomáš Butta, patriarcha
Helena Bastlová publikováno: 12.11.2009 02:37 zobrazeno: 3581x