Slovo o M. J. Husovi při představení projektu „Jižní Čechy husitské“ v Táboře

Vážený pane hejtmane, vzácní hosté, dámy a pánové, sestry a bratři,

v tomto roce 600. výročí mučednické smrti Mistra Jana Husa se naše pozornost více než kdy jindy zaměřuje na osobnost tohoto českého reformátora.

Hus byl věhlasným kazatelem, který dokázal oslovovat své posluchače z nejširších vrstev. Čím to, že Hus dokázal tak silně oslovovat tehdejší společnost a své současníky? Jistě byly dobrým předpokladem jeho rétorické znalosti a schopnosti. To vidíme zejména v jeho univerzitních projevech, které jsou naplněny sentencemi, citacemi autorit, příklady, vtipností, přesvědčivou argumentací a užíváním protikladů, aby vyniklo jeho sdělení.

Hus byl osvědčeným kazatelem ustanoveným při Univerzitě Karlově v Betlémské kapli v jednom z největších chrámových prostorů v Praze, a současně v místě určeném pro srozumitelné kázání v češtině.

Jistě bylo tehdy více kazatelů a skvělých řečníků, ale jejich dosah byl omezený! Husův okruh posluchačů se rozrůstal do neobyčejné šíře. Hus oslovoval nejen shromážděné věřící z kazatelny v Betlémské kapli v Praze, nýbrž i na jihu Čech, kde kázal i přes církevní zákaz - v nedalekém okolí v blízkosti Kozího hrádku a na dalších místech. V dopise z exilu z roku 1412 vyslovuje prosbu, aby na něho jeho přátelé, příznivci a posluchači z Prahy mysleli, aby jeho kázání Božího slova provázel zdar, když bude kázat v obcích, městech, v dědinách, na hradech, na polích, v lesích a dalších místech (Listy Husovy, s. 108). A aby se jeho kázání šířila dál i po jeho smrti, sepsal Hus zde v jižních Čechách česky psanou Postilu, kterou dopsal roku 1413 na Kozím hrádku. Hus kázal a dokázal oslovit během své cesty na kostnický koncil i obyvatele německých měst. Zprvu vůči jeho osobě panovala nedůvěra, neboť ho předcházela pověst nebezpečného kacíře, ale pak, když ho lidé blíže poznali, dokázali mu naslouchat a byli vůči němu pohostinní.

Husova síla kazatelské osobnosti spočívala v tom, že oslovoval svým životem, způsobem jednání, morální opravdovostí, ryzostí, bezúhonností až asketickým sebezapřením. Mnohé z jeho morálních názorů se nám dnes mohou jevit jako značně vzdálené. Avšak i jeho odpůrci, kteří se s ním nemohli ztotožnit pro jeho teologické názory, uznávali ho pro jeho mravní přísnost a reformátorské nadšení (Walter Brandmüler: Hus před koncilem. TT 1997, č. 3. s. 79).

Hus oslovuje nejen životem, ale i svou smrtí. Skutečnost, že Hus neodvolal, chápeme již jako samozřejmou součást našich dějin. Ale samozřejmé to v žádném případě nebylo, někteří univerzitní mistři - i radikálnější v názorech - se pod tlakem a tvrdými metodami přizpůsobili. Vyžadovalo to od Husa pevnost, stálost a odolnost, aby nezklamal své posluchače a neprovinil se proti svému svědomí. Tím se dostáváme ke zdroji vnitřní Husovy síly a opravdovosti. Byla to jeho víra, která mu byla oporou. Křesťanská víra a náboženské přesvědčení je neodmyslitelným charakteristickým znakem Mistra Jana Husa a celého jeho duchovenského, teologického a reformačního působení. Hus čerpal poznání a posilu ze zdrojů Písma svatého a bohatství křesťanské tradice, zvláště církevních otců. Hus sám byl osloven živou pravdou Božího slova, a tak i on dokázal oslovovat druhé. Byl zaujat Ježíšovým životem a učením. Hus poznává a vyzdvihuje Kristův zákon jako zákon lásky, který je nad všemi lidskými ustanoveními a nejvyšší normou nad církví i společností (O postačitelnosti Kristova zákona. In: Husova výzbroj do Kostnice. Kalich Praha 1965, s. 87 a s. 10).

Může Hus oslovovat i nás dnes? „Číst Husa“ není snadné. Psal své spisy většinou latinsky anebo ve staročeštině, která pro nás není již příliš srozumitelná. Není jeho dílo uchopitelné jen úzkým okruhem odborníků, historiků a teologů? I přes hranici staletí stojí za to dát si s tím práci a začíst se do některých Husových spisů. K poznání jeho života, jednotlivých událostí i jeho vnitřních motivů jsou hlavním pramenem Husovy dopisy. Dochovalo se jich zhruba asi 150. Dalším důležitým pramenem je Zpráva Petra z Mladoňovic o umučení Mistra Jana Husi. O Husovi existuje nepřeberná literatura a v letošním roce budou přibývat ještě další tituly. Diskuse o interpretaci Husovy osobnosti, jeho učení a vlivu je tak otevřena. Jaký bude obraz Mistra Jana Husa naší doby?

Významným projektem pro přiblížení odkazu Jana Husa a s ním spojované doby středověkého husitství jsou „Jižní Čechy husitské“. Součástí je i otevření Centra Mistra Jana Husa v Husinci po celkové rekonstrukci se stálou expozicí, které se uskuteční dne 30. května. Obnova Národní kulturní památky, kterou zajišťuje Církev československá husitská, se uskutečňuje ve spolupráci s Ministerstvem kultury, Jihočeským krajem a městem Husinec. Tento Památník s rodným domkem reformátora jako starobylé poutní místo z času utrakvismu a národního obrození nás trvale odkazuje k živé duchovní tradici naší země, kterou Jan Hus představuje. 

Tomáš Butta, patriarcha

Marie Jandová publikováno: 02.04.2015 12:02 zobrazeno: 2194x