Knihy jsou křídla lidstva
Spisovatel John Ruskin vyjádřil svou metaforou „Knihy jsou pro lidi tím, čím jsou pro ptáky křídla.“ to podstatné. Myslím si, že knihy nás opravdu mají povznášet, pomáhat formovat naše vyšší ideály a zásadní hodnoty, působit na náš vztah k pravdě, spravedlnosti, k milosrdenství, lásce a přátelství, solidaritě a sounáležitosti. Mají probouzet svědomí, naznačovat směrovky k dobru. Vždycky jsem byla přesvědčena, že literatura má být eticky zakotvena. Literární dílo souvisí se svým autorem, s jeho životem a s jeho odpovědností, lidskostí, svobodou a potřebou být tu pro ty druhé.
Jsme spisovatelé, a proto nás přirozeně napadá: přežijí knihy konzumně zaměřenou dobu? Nebude pokračovat sesuv do zjednodušujícího, podbízivého literárního stylu, který se bohužel objevuje v mainstreamu? Nejde o foukání proti větru? Leží nám na srdci otázka: „Co mohu udělat pro to, aby se naše profesní organizace oživila, aby nezašla na úbytě?“ Nemůžeme se vyvázat z odpovědnosti za profesní celek. Každý můžeme nějak přispět, někdo více, někdo méně. Někdo je spiritus agens, je plný dynamiky a nápadů, druhý má volnější tempo, ale zase vyniká důsledností. Rozmanité přístupy se navzájem doplňují. Respektujme se vzájemně a mějme se v úctě.
Jde o to vést s plným nasazením a pravdivostí odpovědný dialog. Jak říká filosof Ladislav Hejdánek, skutečný dialog je „převratným setkáním“. Měli bychom být schopni vzájemného naslouchání. Jsme slušní lidé, jsme tedy uznalí a tolerantní. Jde nám o tradiční hodnoty a ctnosti. Cítíme odpovědnost za slovo. SLOVO je veliký dar, který máme ochraňovat, tříbit. Neměli bychom ztrácet mravní cítění, to ke spisovatelství patří.
Těsně před Valnou hromadou, konanou 16. 11. 2013, jsem hovořila se třemi významnými autory, členy Obce spisovatelů. Vzkázali spisovatelům mými ústy slova, která si dovolím tlumočit:
Vážená paní doktorko,
prosím, tlumočte kolegům moji omluvu, že se osobně nemohu účastnit valné hromady – Vašemu jednání ovšem vyslovuji plnou podporu. Velice si vážím všech aktivit, které pro kontinuitu spisovatelské obce vyvíjíte. Nadvláda peněz, devalvace hodnot a bulvarizace vědomí burcují opravdové tvůrce k oživení role, jež jim je záměrně odpírána, to jest osvědčit se opětovně jako svědomí veřejnosti, jako nepotlačitelný pramen pravdy a krásy.
Přeju Vám plný zdar!
PhDr. Zdeněk Mahler
„Zdravím Obec spisovatelů a věřím, že se dohovoří věci plodné, aby literatura byla na výši doby, aby lidé mohli mít hodně tvořivých myšlenek. Aby byly nejen knížky pro dospělé, ale i pro děti a také dostatek překladů hodnotné literatury, kterých je pořád málo. Přála bych si, aby Obec spisovatelů byla společenstvím lidí stejného cítění, vstřícných, myšlenkově plodných. Aby měla podmínky pro vydávání knih. My autoři máme zodpovědnost za to, jak se v zemi žije, neseme zodpovědnost vůči společnosti. Nesmíme dopustit, aby upadal zájem o knihy.
Prof. MUDr. Valja Stýblová
Psát a tvořit je velice namáhavé, ale zároveň velice pozitivní. Držet čerstvě vydanou knížku je jako mít v náručí právě narozené dítě. Dítěti přejeme zdraví a nové knížce přejeme chápavého a nikoli lhostejného čtenáře. Obec spisovatelů by měla mít za úkol pomáhat spisovatelům v jejich tvůrčí práci především tím, že se jim umožní setkání a diskuse, které prolomí tu často otřesnou samotu, kterou má spisovatel nad svým rukopisem. Takže Obci spisovatelů přejme tvůrčí elán, aby tento svůj úkol vůbec mohla plnit.
Olga Bojarová–Zemanová
Před několika dny mi napsala také bývalá předsedkyně OS, paní Eva Kantůrková:
Dostávám vaše pozvánky na různá setkání, eviduji je a mám radost, že se nevzdáváte veřejné činnosti. Musím se omluvit, že se nedostavuji, některé věci jsou pro mě už náročné.
Během Valné hromady jsem byla zvolena do Rady Obce spisovatelů a dostala jsem na starost literární aktivity v Praze. První, na co jsem myslela, bylo nabídnout autorům místo, kde by se mohli setkávat, diskutovat, domlouvat se na besedách, autorském čtení, hovořit o vydávání knih, almanachů a sborníků. Díky Církvi československé husitské a ThDr. Jiřímu Vaníčkovi jsme získali možnost se pravidelně setkávat v Karlíně, ve Vítkově ul. 13. V prostorné a útulné zasedací místnosti se scházíme každé poslední úterý v měsíci v 18:15 hodin. Zvolili jsme si název Pražský klub spisovatelů. Máme i elegantní logo s pražským motivem, které vytvořila básnířka a výtvarnice Inka Delevová. Patnáct až dvacet autorů se stalo stálicemi klubových setkání. Rádi pobývají s profesními kolegy, jsou invenční, mají nápady. Naši skupinu doplňují další dvě až tři desítky autorů, kteří se objevují podle svých časových možností.
Pražský klub spisovatelů spolupracuje na různých literárních pořadech a aktivitách:
Literární program Kolik spisovatelů se vejde do Knoflíku? probíhá od března 2014 v klubu Knoflík, který působí v rámci Kulturního a rodinného centra v Praze 9 na Proseku. Slogan, který pro pořad vymyslel můj manžel Václav Strachota, nás provází doposud. Na pravidelná středeční večerní autorská čtení současných českých autorů spojená s besedou přicházejí příznivci a ctitelé knihy. Medializaci akce zajišťují informace v časopise Devítka a na webech Obce spisovatelů, Dialogu na cestě a klubu Knoflík. Milovníky četby by měly přilákat i plakátky rozvěšené v místních knihovnách, a také upoutávka Olgy Nytrové na rozhlasové stanici Regina. Na přípravě programů s O. Nytrovou spolupracuje zejména Markéta Hlasivcová, Květa Salmonová a další členové Pražského klubu spisovatelů. Vstříc setkávání s osobnostmi české literatury vyšel také tým klubu Knoflík, vedený Eliškou Kasinovou. Mezi autory nejrůznějších literárních žánrů od prózy a poezie, přes detektivní povídky, memoáry, sportovní tématiku až po sci-fi a fantasy, kteří již v klubu Knoflík vystoupili, patří Helena Christen, Lubor Falteisek, Olga Nytrová, Václav Strachota, Jaroslav Schnerch, Markéta Hlasivcová, Michal Stein, Pavel Weigel, Františka Vrbenská, Vlado Ríša, Jaroslav Kirchner, Alois Marhoul, Michal Maršálek, Jaroslava Pechová, Jan Řehounek, Radim Uzel, Jan Vodňanský, Pavel Skramlík, Klára Samková, Jarmila H. Čermáková, Aleš Misař, Radek Nešetřil, Delicie Nerková, Radana Šatánková, Marie Kurková, Jiří Houdek, Ivan Fontana, Lenka Šídová, Jiří Padevět. V Knoflíku se uskutečnily také pořady pro děti, z nichž první dva připravila a uváděla Květoslava Salmonová, vystoupili Dagmar Lhotová, Zdeněk K. Slabý a Miroslav Matouš. Dále se nejmladším čtenářům věnovala rovněž J. Pechová.
Ve spolupráci s literárně dramatickým klubem Dialog na cestě, NO CČSH Karlín a Kulturní radou CČSH probíhají v zasedací místnosti CČSH v Karlíně již šest let Setkání třetího věku – vždy poslední úterý v měsíci. Na akcích se podílí i MČ Prahy 8 – odbor kultury. V rámci těchto pravidelných Setkání třetího věku zde od dubna 2014 účinkují pražští i mimopražští autoři. Vystoupil zde se svým autorským čtením např. A. Marhoul (z Čisovic), J. Řehounek (z Nymburka), brněnská spisovatelka Milena Fucimanová, ostravská spisovatelka a básnířka, místopředsedkyně Obce spisovatelů a členka Rady OS Lýdie Romanská, Vladimír Stibor, Ivan Fontana, J. Kirchner a M. Stein. Před Vánocemi 2014 vystoupili malířka a básnířka I. Delevová s písničkářem Karlem Štědrým a členy LDK Dialog na cestě M. Hlasivcovou, K. Salmonovou, M. Steinem a J. Wittbergerem. Letos zatím proběhlo setkání se spisovatelem S. Kubínem. V červnu 6. 6. přijede do Karlína, Vítkovy 13, a ve zdejším kostele vystoupí, M. Fucimanová s Divadlem hudby a poezie Agadir, které slaví 50 let od svého vzniku. Více viz www.dialognaceste.cz.
Od září 2014 zahájil svou činnost Literární salon Blinkr, pořádají jej každé třetí pondělí v měsíci spisovatelé Klára Samková a Felix Boom/Pavel Skramlík v Praze 2, Španělské ulici 6. Literární salon by měl navazovat na nejlepší tradice setkávání literátů v Praze. Vzorem se stal Literární salon Téver, který založila spisovatelka Anna Lauermannová v roce 1880 a provozovala ho 50 let ve svém domě v Praze na Jugmannově náměstí a poté ve své vile v Liboci, kterou koupila od Julia Zeyera, až do své smrti v roce 1930. Scházeli se u ní největší spisovatelé a umělci své doby. K důležitým tématům, která v salonu BLINKR již zazněla, patřila například problematika krize důvěry ve společnosti a problematika svobody a demokracie. Hosty salónu Blinkr byli např. Milan Balabán a Olga Nytrová – rozhovor na téma tabu, Radim Uzel a Pavel Weigel, básníci Alois Marhoul a Ondřej Hník, Jiří Padevět, ředitel nakl. Academia a nositel ceny Magnesia Litera. Dále František Novotný, Zdeněk Rampas – jejichž program byl věnován sci-fi a fantastice a také Vlado Ríša, Františka Vrbenská, Otomar Dvořák, Luboš Y. Koláček, Jan Bauer a Ota Ulč. Mezi zajímavé aktivity vydavatelství BLINKR patří letošní vyhlášení nové literární ceny pro české prozaiky pod záštitou Obce spisovatelů České republiky. Podle vydavatelství je cena „BLINKR román roku“ zcela nezávislá a chce oceňovat klasický románový žánr, jenž v sobě obsahuje vyklenutý příběh, závažné lidské a společenské sdělení, zábavné a poutavé čtení a myšlenky, které zůstanou poselstvím i po zavření knihy. Jiná vymezení neexistují, soutěží především příběhy, bez škatulkování do kategorií, zda jde o společenský román, detektivku, thriller, fantastiku atd. To je celý duchovní reglement soutěže. Podrobnější informace o činnosti salonu najdete na webu Obce spisovatelů. Více viz www.obecspisovatelu.cz.
Z dalších aktivit členů Pražského klubu spisovatelů připomeňme:
Zakončila bych povzbudivým konstatováním, že navázané kontakty a naše aktivity se zúročují. Knihy nám dávají křídla, tak těm křídlům pomáhejme.
Olga Nytrová
??
Václav Drašnar publikováno: 15.05.2015 07:00 zobrazeno: 1354x