2. neděle postní - Reminiscere

Hospodine, pamatuj na svoje slitování, na své milosrdenství, které je od vìènosti; a� nade mnou moji nepøátelé nejásají. Bo�e, vykup Izraele ze všeho sou�ení!

První ètení z Písma: Genesis 12,1–4a

I øekl Hospodin Abramovi: „Odejdi ze své zemì, ze svého rodištì a z domu svého otce do zemì, kterou ti uká�u. Uèiním tì velkým národem, po�ehnám tì, velké uèiním tvé jméno. Staò se po�ehnáním! Po�ehnám tìm, kdo �ehnají tobì, prokleji ty, kdo ti zloøeèí. V tobì dojdou po�ehnání veškeré èeledi zemì.“ A Abram se vydal na cestu, jak mu Hospodin pøikázal.

Tu�by

2. Za vìrné následování Je�íše Krista, modleme se k Hospodinu.

3. Za Bo�í milost pro tento postní èas, modleme se k Hospodinu.

Modlitba pøed ètením ze sv. Písem

Bo�e, tvé milosrdenství je vìèné. Buï milostiv ke všem, kdo sešli z tvých cest, a s kajícím srdcem a vdìènou vírou je pøiveï nazpìt do náruèe svého milovaného Syna. Osvi� nás, Bo�e, svým svatým Duchem, a� slyšíme slova Je�íše Krista, našeho Pána. Amen.

Druhé ètení z Písma: Øímanùm 4,1–5.13–17

Co tedy øekneme o Abrahamovi, našem tìlesném praotci? Èeho dosáhl? Kdyby Abraham dosáhl spravedlnosti svými skutky, mìl by se èím chlubit – ale ne pøed Bohem! Co øíká Písmo? „Uvìøil Abraham Bohu, a bylo mu to poèítáno za spravedlnost.“ Kdo se vykazuje skutky, nedostává mzdu z milosti, nýbr� z povinnosti. Kdo se nevykazuje skutky, ale vìøí v toho, který dává spravedlnost bezbo�nému, tomu se jeho víra poèítá za spravedlnost. Zaslíbení, �e dostane svìt za dìdictví, nebylo dáno Abrahamovi a jeho potomstvu na základì zákona, nýbr� na základì spravedlnosti z víry. Kdyby dìdici byli ti, kteøí stavìjí na zákonì, byla by víra zbavena smyslu a zaslíbení zrušeno. Zákon s sebou nese Bo�í hnìv: kde není zákon, není ani pøestoupení zákona. Proto mluvíme o spravedlnosti z víry, aby bylo jasné, �e je to spravedlnost z milosti. Tak zùstane v platnosti zaslíbení dané veškerému potomstvu Abrahamovu – nejen tìm, kdo stavìjí na zákonì, ale i tìm, kdo následují Abrahama vírou. On je otcem nás všech, jak je psáno: „ustanovil jsem tì za otce mnohých národù“. Je naším otcem pøed tváøí toho, v nìj� uvìøil, pøed Bohem, který dává �ivot mrtvým a povolává v bytí to, co není.

Evangelium: Jan 3,1–17

Mezi farizeji byl èlovìk jménem Nikodém, èlen �idovské rady. Ten pøišel k Je�íšovi v noci a øekl mu: „Mistøe, víme, �e jsi uèitel, který pøišel od Boha. Nebo� nikdo nemù�e èinit ta znamení, která èiníš ty, není-li Bùh s ním.“ Je�íš mu odpovìdìl: „Amen, amen, pravím tobì, nenarodí-li se kdo znovu, nemù�e spatøit království Bo�í.“ Nikodém mu øekl: „Jak se mù�e èlovìk narodit, kdy� u� je starý? Nemù�e pøece vstoupit do tìla své matky a podruhé se narodit.“ Je�íš odpovìdìl: „Amen, amen, pravím tobì, nenarodí-li se kdo z vody a z Ducha, nemù�e vejít do království Bo�ího. Co se narodilo z tìla, je tìlo, co se narodilo z Ducha, je duch. Nediv se, �e jsem ti øekl: Musíte se narodit znovu. Vítr vane kam chce, jeho zvuk slyšíš, ale nevíš, odkud pøichází a kam smìøuje. Tak je to s ka�dým, kdo se narodil z Ducha.“ Nikodém se ho otázal: „Jak se to mù�e stát?“ Je�íš mu øekl: „Ty jsi uèitel Izraele, a tohle nevíš? Amen, amen, pravím tobì, �e mluvíme o tom, co známe, a svìdèíme o tom, co jsme vidìli, ale vy naše svìdectví nepøijímáte. Jestli�e nevìøíte, kdy� jsem vám mluvil o pozemských vìcech, jak uvìøíte, budu-li mluvit o nebeských? Nikdo nevstoupil na nebesa, leè ten, který sestoupil z nebes, Syn èlovìka. Jako Moj�íš vyvýšil hada na poušti, tak musí být vyvýšen Syn èlovìka, aby ka�dý, kdo v nìho vìøí, mìl �ivot vìèný. Nebo� Bùh tak miloval svìt, �e dal svého jediného Syna, aby �ádný, kdo v nìho vìøí, nezahynul, ale mìl �ivot vìèný. V�dy� Bùh neposlal svého Syna na svìt, aby soudil, ale aby skrze nìj byl svìt spasen.“

Verše k obìtování: �alm 119,47–48

Tvá pøikázání jsou pro mne potìšením, já jsem si je zamiloval. Dlanì vztahuji k tvým pøikázáním, já jsem si je zamiloval.

Verš k po�ehnání: Jan 3,16

Bùh tak miloval svìt, �e dal svého jediného Syna, aby �ádný, kdo v nìho vìøí, nezahynul, ale mìl �ivot vìèný.

Modlitba k po�ehnání

Bo�e, obèerstvuješ nás a posvìcuješ nás svými svátostmi, a proto tì prosíme, abychom ti pøíkladným �ivotem dùstojnì slou�ili. Ve jménu Je�íše Krista, našeho Pána. Amen.

Vhodné písnì: 236, 246, 304, 306, 308

Administrátor publikováno: 14.03.2011 01:00 zobrazeno: 3511x