J 8,32; J 13,35 Promluva u příležitosti odevzdání zvonů - duben 2011

Při této slavnosti odevzdání dvou nových zvonů vyslechneme dva verše z Janova evangelia. Jsou to Ježíšovy výroky. První je zapsaný v 8. kapitole 32. verši: „Poznáte pravdu a pravda vás učiní svobodnými.“ A druhé slovo je ze 13. kapitoly 35. verš: „Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít lásku jedni k druhým.“

Vážený pane ministře, vážený pane hejtmane, vážený pane primátore, vážený bratře biskupe Štěpáne, vážení hosté, sestry a bratři!

Křesťanský kostel či sbor nemá být skrytou a utajenou stavbou. Naopak je charakteristický svou viditelností, ale i slyšitelností. Viditelnost představuje zpravidla věž a slyšitelnost zvon. I tento novodobý kostel podle architekta Josefa Gočára má věž, a právě z ní se má časem rozeznít hudba zvonů různých velikostí a tonů, která se ponese do okolí.

Chtěl bych vyslovit vděčnost a poděkování všem, kteří napomohli k dalšímu důležitému kroku na cestě k uskutečnění záměru zvonohry ve Sboru kněze Ambrože Církve československé husitské v Hradci Králové.

Zikmund Winter ve své knize Zlatá doba českých měst píše: Prací zvonařských z 15. a ještě více z 16. století se zachovalo tolik, že tato století lze považovat za dobu nejlepší zvonařské produkce našich předků. Významné zvonařské dílny byly v Praze, Kutné Hoře, Mladé Boleslavi a v Hradci Králové. Zvonař lil zvony ze zvonoviny, složené ze čtyř dílů mědi a jednoho dílu cínu. Zprvu bylo nápisů a ozdobných obrazů na zvonech jen málo. Časem ale zvonaři zvony bohatě zdobili. V 15. století se již vedle latinských nápisů začaly objevovat i nápisy české. Nápisy byly biblické texty, modlitby, věnování. V pozdní gotice jsou na zvonech zachyceny obrazy kříže a světců. Co je charakteristické pro dobu českého utrakvismu15. a16. století je to, že byly na zvonech obrazy Mistra Jana Husa (Winter, Z., Zlatá doba českých měst, Praha 1991, s. 216). Husův medailon byl na například na zvonech v Okrouhlici, v Roudnici, v Hradci Králové či v Ústí nad Labem (srov. Royth, J.: Ikonografie Mistra Jana Husa v 15. až 18. století. Husitský tábor Supplementum 1, Tábor 2001, s. 416-417).

Po českém reformátorovi byly pojmenovávány zvony umísťované do věží evangelických kostelů i do nových sborů naší církve v době první republiky. Řada z nich byla v čase 2. světové války odebrána. Zvony s Husovým jménem z kostelních věží opět přestaly znít. 

Zde v Hradci Králové je znovu nový zvon pojmenován po tomto českém reformátorovi, kterého čeští utrakvisté považovali za svatého. K tomu je připojen i druhý zvon pojmenovaný po další významné postavě – bratrském biskupovi Janu Amosu Komenském.

Na těchto dvou nových zvonech jsou nápisy, respektive uvedeny citáty, jejich výroky. Na prvním zvonu čteme: Prosím vás, abyste se milovali, dobrých tlačiti nedali a pravdy každému přáli“. Citát je z dopisu Mistra Husa celému českému národu psaný v Kostnici (Listy Husovy. Upravil a přeložil Bohumil Mareš, Praha 1901, cit. s. 224). Patří k těm známým. Výrok vychází z Ježíšova přikázání lásky, která je poznávacím znakem křesťanů. „Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít lásku jedni k druhým“ (J 13,35).

Prosbu „abyste dobrých násilím tlačiti nedali“ lze chápat velmi aktuálně, a to tak, aby ve společnosti nedocházelo k vítězství lidské hrubosti, nátlaku a tvrdosti nad mírností a slušností. Je to varování před převráceností společnosti, ve které lidé bez tvrdých loktů nemají šanci prosadit cokoli dobrého.

Prosba „abyste pravdy každému přáli“ je pozoruhodným projevem otevřenosti, tolerance a respektu k názoru druhého. Pravda se nedá násilím vnutit, zajistit její uznání a přijetí mocenským způsobem, pravda, je-li pravdou, se prosadí sama. Je to výzva k toleranci a otevřenosti, která není rezignací vůči pravdě, neboť Hus poznal pravdu, a to ne jakoukoliv a kohokoliv, ale pravdu Kristovu.

Druhý nápis na zvonu Jana Amose Komenského je méně známý. Avšak charakterizuje Komenského výchovné úsilí. „Síla pravdy vyzbrojená světlem poznání je nepřemožitelná“. Ve Starém zákoně je v knize Přísloví řečeno: „Bez poznání nemůže být nikdo dobrý“ (Př 19,2). Jan Amos byl představitelem Jednoty bratrské. Její vznik je spojen s východními Čechami. Jednalo se původně o společenství věřících usilující žít co nejprostším způsobem v izolaci od světa. Toto společenství odmítalo i vzdělání a poznání, které může vést k lidské domýšlivosti (1 K 8,1). Z této prosté a nenápadné církve vyrostla velká osobnost mimořádného vzdělání a evropského rozhledu. Komenský zdůrazňoval poznání, vzdělávání, vědění, vyučování, výchovu. Poznání je důležité pro správnou orientaci člověka ve světě.

Ale poznání Komenského nebylo bez poznání Boha a jeho lásky. Ten dává veškerému našemu poznání smysl a světlo. Komenský poznal Kristovu lásku, která přesahuje každé poznání (Ef 3,19).

Jan Hus a Jan Amos Komenský jsou dvě postavy české reformace. Jedna stála na samém začátku a druhá na jejím konci. Obě patří do dramatu našich dějin i dějin Evropy. Oba dva patří i do zvonohry nebeských svědků. 

Tomáš Butta, patriarcha

Marie Trtíková publikováno: 12.04.2011 10:19 zobrazeno: 3120x