O médiích a našem církevním tisku

Článek do ČZ

Jedním ze znaků naší doby je rychlost. Zpráva o jakékoliv události, která se odehrává kdekoliv ve světě, je okamžitě šířena. Prostřednictvím médií se dostává s neuvěřitelnou rychlostí takřka bezprostředně k příjemci informace. V záplavě informací o událostech a stále nově přicházejících zprávách je důležitá pro media právě rychlost. Pracovníky medií zajímá to, co je teď, co je aktuální, co se právě v tomto okamžiku odehrává. Reportéři, zpravodajové a novináři snaží se dotknout přítomného okamžiku, neboť to, co je teď, nyní lidi zajímá a zítra si na to většinou již nikdo nevzpomene. Platí slogan: „Nic není staršího, než včerejší noviny.“ Je zde však určité riziko povrchnosti a nepřesnosti. Rychlost informace může být na úkor přesnosti. Tak například proběhlo sdělovacími prostředky, že před otevřením byl Husův domek v Husinci zavřený deset let, ačkoliv kvůli rekonstrukci byl uzavřený jeden rok. Nebo v jedněch novinách bylo uvedeno, že se bohoslužby v Betlémské kapli zúčastnil prezident Miloš Zeman, ačkoliv se omluvil.

Dalším z rysů současného informování v médiích je kritičnost. Pro dobu politické nesvobody, kterou jsme zakoušeli před rokem 1989, bylo příznačné, že sdělovací prostředky měly informovat jen o samých úspěších, zatímco kritika se týkala těch druhých za hranicemi na západ. Naše současnost se vyznačuje naopak vyhledáváním a šířením kritiky a negativních zpráv v našem prostředí. V tom jistě media sehrávají svoji důležitou a kladnou roli, že upozorňují na nedostatky a záporné jevy našeho života, které by jinak byly skryty. Upozornění a otevřená kritika může být i cestou k nápravě. Na druhou stranu převažující vyhledávání negativních témat může ovlivňovat náš pohled na skutečnost. Když se něco zdaří, tak to není tolik v zájmu médií, jako když se někde vyskytují problémy, podezření, spory a když dojde k lidskému selhání.

Média mají za úkol, jak vyplývá z názvu zprostředkovávat poznání naší reality. Média a jejich pracovníci nám prostředkují kontakt se skutečností světa, ve kterém žijeme. Media však o skutečnosti nejen referují, ale přímo ji vytvářejí. V tom tkví moc medií. O jedné události je možné podat zprávu zcela rozdílným způsobem a vytvořit tak obraz zcela opačný. Z významného se může stát okrajové, a z nevýznamného naopak důležité. Veřejnoprávní media jako Česká televize a Český rozhlas mají zprostředkovávat vyváženost a objektivnost informací. To se týká i prostoru daného církvím a informování o nich, neboť jsou součástí pluralitní demokratické společnosti.

Náš církevní tisk „Český zápas“ má svá specifika, neboť je to „Týdeník Církve československé husitské“. Vychází v tištěné i digitální podobě v týdenním rytmu se zaměřením na křesťanskou neděli. „Časové opoždění“ je vyváženo aktuálními zprávami s fotogalerií na stánkách naší církve. K určujícím kritériím církevního periodika patří především kvalita příspěvku, jeho hodnota po obsahové i formální stránce. Nepominutelná je etická odpovědnost, kdy i přes otevřenost v diskusích, církevní tisk se nesmí stávat prostorem ke znevažování druhých. A jako třetí kriterium vidím, že církevní tisk má svůj úkol v tom, že napomáhá duchovní formaci a vzdělává, a tak posiluje křesťanskou sounáležitost a identitu husitské církve a jejích členů a sympatizantů. Práce médií je práce se slovem, které může být buď planým (Mt 12,36) nebo hodnotným, užitečným a přínosným ( Př 16,23; Ef 4,29; Ko 4,6).

Tomáš Butta, patriarcha

Tomáš Butta, patriarcha

Oldřich Nováček publikováno: 20.10.2015 03:42 zobrazeno: 1871x