25.01.2017 Kázání při setkání metodiků výuky náboženství
Vážení a milí účastníci tohoto setkání!
Spojuje nás úkol vyučovat. Máme posilovat a podporovat v církvi zájem o vyučování a výchovu. Pro tuto příležitost jsem zvolil čtení ze začátku 1. listu apoštola Pavla Timoteovi. Právě téma „učení“, „zdravé učení“ a úkol „učit“ a „vyučovat“ je naléhavým motivem pastorálních listů – 1. i 2. Timoteovi.
Hned v samém úvodu 1. listu Timoteovi Pavel svého mladšího spolupracovníka varuje před nesprávným učením. Ukazuje, co je pravý cíl vyučování církve a jak má být křesťanský učitel na vyučování vybaven a připraven.
Můžeme se domýšlet, co bylo cizí, nesprávné učení, které se šířilo v Efezu a na dalších místech a před kterým apoštol Pavel Timotea varuje. Byl to spor o židovský Zákon a o jeho detailní výklad? Byly to gnostické tajuplné nauky? Byly to nejrůznější báje mimo obsah Písma? To vše je možné. V každém případě se jedná o takový způsob vyučování, který vede ke sporům a které se míjí vlastního smyslu. Pravé učení je podle apoštola založené na Písmu, na evangeliu a na autoritě Ježíše Krista.
Co je úkolem vyučování v církvi? Předat dětem i dospělým základní znalosti o postavách a událostech z Bible? Seznámit s historií křesťanství, případně s různými světovými náboženstvími? Věnovat se aktuálním etickým otázkám? Toto vše jistě ano, ale nestačí zásobovat děti a dospělé informacemi, znalostmi a vědomostmi. Učíme o Bohu, učíme o Ježíši Kristu, učíme o církvi. Ale to není nic abstraktního, nic myšlenkově vykonstruovaného. Není to něco, co by se nedotýkalo nitra člověka, našeho srdce. Vždyť Bůh je charakteristický tím, že je láska (1 J 4,8). Kristus je tím, kdo k nám projevuje soucit, milosrdenství a lásku (Mt 20,34; Mk 6,34). A církev je místem kde má být prožívána a zakoušena bratrská a sesterská láska (Žd 13,1), kde se projevuje zájem o druhého (Žd 10,24), vzájemné přijímání a uznávání hodnoty toho druhého i přes odlišnosti a rozdílnosti (Ř 14,1; Ř 15,7). Apoštol Pavel vystihuje cíl vyučování jednoznačně. Je to láska. „Cílem našeho vyučování je láska.“
Častý výraz „vyučování“ je užit v ekumenickém překladu Bible. V Bibli kralické je ale užito slovo „přikázání“. Řecký výraz PARAGGELIA je skutečně překládán jako příkaz, přikázání, ponaučení. V křesťanském vyučování jde o určitou závaznost. Ale není to míněno ve smyslu lidského nařizování a přikazování. Tento výraz PARAGGELIA je užit na jiném místě v Novém zákoně ve smyslu příkaz, příkazy od Ježíše (1 Te 4,2). Nestačí něco nařizovat a přikazovat, ale především vést děti i dospělé k Ježíšovi a k setkání s jeho láskou.
Pavel Timoteovi říká: „Cílem našeho vyučování je láska z čistého srdce, dobrého svědomí a z upřímné víry.“ Tím se dostávám k osobě učitele v církvi a jeho přípravě. Na hodinu vyučování náboženství je potřebná důkladná příprava. Čím je vyučování tvořivější, tím je příprava náročnější. Ale v případě vyučujícího náboženství je nezbytná i příprava vnitřní, duchovní. A tato sebepříprava je náročná a dlouhodobá. Pavel mluví o trojí dispozici, vybavenosti, připravenosti – zaprvé je to čisté srdce. Žalmista prosí Hospodina: „Stvoř mi, Bože, čisté srdce“ (Ž 51,12). A Tomáš Akvinský, církevní učitel, ve své modlitbě prosí nejen za dar rozumu, ale také za to, aby mu dal Bůh ušlechtilé srdce, které by nezatěžovat a neporušoval žádný špatný cit (Zpěvník CČSH č. 295). Druhým předpokladem je dobré svědomí (srov. Sk 24,16). Vždyť svědomí je Boží hlas v nás. Svědomitost znamená vyváženou sebekontrolu, která překonává lhostejné sebeomlouvání všeho, nebo naopak ustrašenou úzkostlivost ve snaze být vždy tím nejlepším a bezchybným. Čisté srdce a dobré svědomí není možné bez víry, upřímné a hluboké víry v Krista, která je kvalifikací a znakem křesťanského učitele.
Jestliže apoštol Pavel mluví o vyučování v církvi, pak žádá osobní postoj každého učitele – jeho srdce, jeho svědomí a jeho víru. Jen tak se můžeme ubírat ve vyučování dětí i dospělých správným směrem a jít spolehlivě k požadovanému cíli. Vždyť tak, jako v čase apoštola Pavla a rané církve i dnes „cílem našeho vyučování je láska z čistého srdce, dobrého svědomí a upřímné víry.“ Amen.
Tomáš Butta, patriarcha
Oldřich Nováček publikováno: 09.02.2017 03:16 zobrazeno: 1480x