Agustinovo Vyznání - nový překlad

Vyznání Augustina v prostoru a čase

Karmelitánské nakladatelství udělalo koncem minulého roku chvályhodný počin – vydalo kultovní dílo křesťanské literatury Vyznání od svatého Augustina (354-430), biskupa v Hippo, v moderním překladu. Poslední český překlad totiž pocházel z roku 1926 z pera Mikuláše Levého a od té doby již uteklo hodně vody. Opět se nám tak dostává do rukou dílo, které po Bibli patří spolu s Čtyřmi knihami o následování Krista od Kempenského a Cherubským poutníkem od Angela Silesia k povinné četbě každého křesťana. Tentokrát ve svěžím a aktuálním provedení.

Augustinovo Vyznání obdivoval již papež Řehoř Veliký a po něm všechny následující křesťanské generace. Četli jej Tomáš Akvinský, Bonaventura, Jan z Kříže, Martin Luther, Jan Kalvín, Jan Amos Komenský a mnozí další. Ortodoxní katolíci i reformátoři. Tady spatřujeme hluboce ekumenický potenciál Augustinova díla. Ale pilně jej studovali i postmoderní myslitelé jako třeba Nietzsche, Heidegger nebo Derrida. To jen potvrzuje atraktivnost a nadčasovost Augustinových myšlenek.

Augustin svůj slavný text začíná modlitbou: „Veliký jsi, Hospodine, a veškeré chvály hodný, tvá moc je veliká a tvá moudrost bez míry. A tebe chce chválit člověk, částečka tvého stvoření, člověk, který vleče břemeno své smrtelnosti, svědectví hříchu a svědectví toho, že se stavíš proti pyšným.“ V tomto prologu Augustin odkrývá niterné důvody napsání celého díla – lásku k Bohu a touhu, aby každý člověk Trojjediného Boha poznal a oslavoval.

Jádro knihy tvoří Augustinovy memoáry, které jsou rozvrženy ve třinácti kapitolách. Od dětství přes svá studia, přimknutí se k manicheismu až po svou křesťanskou konverzi díky osobnosti Ambrože, biskupa v Miláně. Vyznání však nejsou tuctovou a nudnou autobiografií, ale šťavnatým soustem plným sebereflexí, existenciálně kladených otázek, vnitřních zmatků a kajících modliteb. V tom je kniha velice aktuální a blízká současnému člověku, který prožívá stejnou krizi hledání a orientace. Augustin nám odkrývá myšlenkové kořeny proudů své doby, hlavně novoplatonismu, manicheismu a skepticismu. V dialogu s nimi polemizuje, hledá a nahlas přemýšlí. Vzácné jsou také nálezy Augustinových životních krizí a mravních zakopnutí. To vše z něho dělá člověka z masa a kostí, který svůj zápas o Boha a jeho milost zpečeťuje vlastní zkušeností. Není proto divu, že i přes ohromnou Augustinovu bibliografii, je právě Vyznání jeho nejčtenějším textem.

Ale pozor, tuto knihu nelze běžně „slupnout“, lze ji jen rozjímat. Proto si pro ni vyhraďte čas a připojte se k zástupům velikánů minulosti, kteří s ní strávili nejednu noční chvíli. Ubezpečuji vás, že Augustinovo Vyznání si zamilujete, je-li vám dvacet, čtyřicet, nebo osmdesát. Prach času nasbíraný za šestnáct století na něm není vůbec poznat. Naopak, kniha k nám promlouvá svou silou a aktuálností. Sám biskup z Hippo nás zve nahlédnout do světa tehdejší i dnešní víry: „Před tebou, můj Bože, chci o něčem mluvit jenom s těmi, kteří uznávají, že je pravda to všechno, o čem tvá Pravda nemlčí uvnitř mé mysli.“

Juraj Jordán Dovala

Svatý Augustin: Vyznání, Karmelitánské nakl. 2015 – knihu si můžete objednat na www.ikarmel.cz nebo koupit v kterémkoli knihkupectví.

Václav Drašnar publikováno: 01.02.2016 04:03 zobrazeno: 1170x