Velikonoční rozvažování o příběhu bez konce

Sestry a bratři,

když rozvažujeme nad závěrem Markova evangelia, setkáváme se s příběhem, který nemá konec. Spis zřejmě původně končil v 16. kapitole veršem 8. Ženy, které viděly prázdný hrob a slyšely ujištění, že Ježíš je živ, „nikomu nic neřekly, neboť se bály.“ To by byl ale divný závěr – mlčení a strach žen!

Jsou různé dohady o tom, jak to vlastně se závěrem Markova evangelia bylo. Jeden výklad je, že se původní závěr tohoto nejstaršího evangelia ztratil. Ale proč zrovna tak závažná část, jako jsou svědectví o setkání se vzkříšeným Ježíšem? Proč by se právě toto mělo ztratit?

Jiný výklad je, že se evangelista Marek soustředil ve svém písemném záznamu na Ježíšovo utrpení a kříž. Svědectví o vzkříšení se předávalo ústně a bylo všeobecně známé v tehdejší církvi. Vždyť vzkříšení Ježíše je základem a zdrojem života církve.

Další výklad nabízí možnost, že jde záměrně o příběh s otevřeným koncem. Marek je opravdový dramatik, jeho spis je skutečné drama, dramatizace. Není to ale drama na způsob antické tragédie vrcholící katastrofou, jak ji popsal Aristoteles, ale jde o evangelium.

V závěru evangelia podle Marka je připojen souhrn zpráv setkávání se Vzkříšeným. Jsou podrobně rozvinuty v dalších třech evangeliích – Matoušově, Lukášově a Janově. Podobný souhrn zpráv o vzkříšení se vyskytuje i na jiném místě v Bibli – a to v 1. listě do Korintu v 15. kapitole, kde Pavel připomíná starobylou velikonoční tradici očitých svědectví (v. 3-11).

Zaměřme se na souhrn v závěru Markova evangelia (16,9-20). Povšimněme si pořadí. Nejprve se Ježíš zjevuje Marii z Magdaly (v. 9), pak se stávají svědky vzkříšení dva méně známí učedníci, kteří šli do vesnice Emaus (srov. v. 12). Až teprve pak se s Ježíšem setkávají apoštolové – Petr a další (v. 14). Zvěst o vzkříšení nemá tedy svůj pramen a původ u apoštolů – v jejich přáních a představách. Zdroj velikonočního evangelia je v Bohu samém, ne v lidech. Lidé se z počátku vůči zprávě staví záporně, mlčí, nevěří. Ani apoštolové tomu zpočátku nechtěli uvěřit. Nestačilo jim svědectví jedné ženy – Marie z Magdaly ani dvou učedníků. Ježíš dokonce kárá jejich nevěru a tvrdost srdce (v. 14). Závěr Markova evangelia je příběhem o pochybnostech a přirozeném lidském vzdoru vůči velikonočnímu poselství o prázdném hrobě a zmrtvýchvstání Pána. Jistotu nabývají nejprve jednotlivci. První tyto pochybnosti překonává Marie z Magdaly, která se s Ježíšem setkává v zahradě, jež obklopovala skalní hrob (J 20,11-18). Dalšími, kdo tuto jistotu prožili, byli dva učedníci na cestě. Opouští je smutek a hoří jim srdce, když je Ježíš s nimi (L 24,32). A nakonec i apoštolové mají tento prožitek velikonoční víry. A kde? Je výslovně řečeno: "když byli u stolu" (v. 14, srov. Sk 10,41). Ve společenství církve - u svátostného stolu je Kristus přítomen.

Ze stručného shrnutí v závěru evangelia podle Marka zjišťujeme, že živý Kristus se dává poznat jednotlivci – ženě, která ho milovala věrnou, vděčnou a vroucí láskou.

Dává se poznat i dvěma učedníkům, kteří vedou živý rozhovor nad Písmem.

Dává se poznat celému společenství, a to u stolu při svátosti večeře Páně.

Svědectví o Vzkříšeném Ježíšovi v Bibli je jistě zcela jedinečné. A přece i dnes může člověk zakoušet Ježíšovu přítomnost a blízkost. Jestliže je naše láska vůči němu věrná a vytrvalá, pak nám bude dáno nahlédnout za kříž a hrob do zahrady věčného života jako Marii z Magdaly.

Jestliže vedeme živý rozhovor o pravdě Písma, pak nám ji dá poznat.

Jestliže toužíme po společenství svátostného stolu, pak se nám otevírá přístup k tajemství živého Krista mezi námi.

Sestry a bratři, víra ve vzkříšení není založena na důkazech, ale na zvěstování evangelia, ne na rozumu, ale na prožitku srdce (Ř 10,9). Pán použil k šíření evangelia Máří Magdalénu, dva neznámé učedníky i zprvu pochybující společenství apoštolů. Chce použít také nás, aby i dnes vstupovalo do našeho světa nepomíjející světlo velikonoční naděje a prožitek jistoty víry: „Kristus vstal z mrtvých a živ je na věky.“

Tuto naději a tajemství velikonoční víry s vámi sdílí

Tomáš Butta,

bratr patriarcha

Tomáš Butta

Helena Bastlová publikováno: 24.03.2008 07:57 zobrazeno: 4139x