Otázky Václava Moravce ČT 24 6. 4. 2008
Patriarcha Církve československé husitské Tomáš Butta, který je hostem Otázek, už loni v polovině prosince konstatoval, že zákon církvím pomůže, a následuje citát slov z rozhovoru pro Českou tiskovou kancelář: "Zákon pomůže postupně vybudovat církvi materiální základnu, aby byla nezávislejší na státu. Současně je naše církev připravena spolupracovat se státem v různých oblastech, například v oblasti sociální, jak tomu bylo od začátku v tradici naší církve." To jste řekl, pane patriarcho, v rozhovoru pro Českou tiskovou kancelář 13. prosince. Pokud se nemýlím, tak ta finanční náhrada pro církev, kterou vy zastupujete, se má pohybovat kolem 190 milionů korun ročně. Je to číslo správné?
Tomáš Butta, patriarcha, Církev československá husitská:
Ano.
Moderátor
Má už například vaše církev představu, jak bude s těmi penězi nakládat a jak si vytvoří onu materiální základnu, až dojde za 60 let k majetkovému narovnání?
Tomáš Butta
Těmito úvahami se v Církvi československé husitské jistě zabýváme, i když je tento zákon stále v procesu schvalování. Mohu upozornit i na názory bratra synodního seniora Joela Rumla, který také vyslovil, že Českobratrská církev evangelická se již zabývá zásadami hospodaření v nové situaci. Právě proto, že je součástí zákona o narovnání vztahů mezi státem a církvemi nejenom restituční stránka, ale i nové hospodaření, je v návrhu zákona obsaženo i přechodné období 20 let, kdy se postupně má snižovat státní příspěvek, a současně je vyplácení náhrady rozvrženo do splátek po dobu 60 let. A právě tento delší časový horizont má vytvořit předpoklady pro samofinancování a nové hospodářské zabezpečení církví.
Moderátor
Můžete jako zástupce druhé největší církve v České republice odhadnout v penězích, jak velká je materiální základna, kterou byste potřebovali, abyste bez problémů fungovali a aby docházelo například k lepšímu ohodnocení práce kněžích a podobně?
Tomáš Butta, patriarcha, Církev československá husitská
Chtěl bych poopravit to, že podle posledního sčítání obyvatel je Českobratrská církev evangelická početně větší než naše církev, ale v období po druhé světové válce, kdy naše církev vstupovala do nové situace, byla její členská základna téměř milion členů. Měli jsme velmi rozvinutou činnost i různé sociální aktivity. Ovšem za dobu 40 let přece jen došlo k velkému omezení života, postihlo to jistě i majetkovou stránku církve. V této situaci vzhledem ke státnímu příspěvku, který dostáváme na platy duchovních, máme určité ekonomické rozvahy, kolik prostředků bychom potřebovali. Chci upozornit na skutečnost, že naše církev v roce 1920 začínala v podstatě, co se týká majetku, od nuly. Někteří římskokatoličtí věřící přešli sice do nové církve, která navazuje na českou reformaci a vznikla z hnutí katolického modernismu, majetek však zůstal Římskokatolické církvi. Takže postupem doby se vytvořila poměrně značná materiální základna, chci však zdůraznit, že např. řada sborů byla postavena právě z darů věřících. Naše situace je taková, že máme asi 300 náboženských obcí, odhaduje se, že vlastníme asi 600 různých objektů, několik desítek z nich patří mezi kulturní památky, mohu zmínit např. Husův sbor na Vinohradech nebo sbor kněze Ambrože v Hradci Králové, Husův sbor v Brně na Botanické.
Moderátor
Oldřich Vlasák je a propos dlouholetý primátor Hradce Králové. Když se však konkrétně zeptám na dopady tohoto zákona, počítáte s tím, že se některých vrácených věcí budete zbavovat, že dojde k prodeji církevního majetku, například ve vaší církvi, v souvislosti s majetkovým vyrovnáním vztahu státu a církví?
Tomáš Butta, patriarcha, Církev československá husitská
My v dané chvíli nemáme možnost prodávat nemovitý majetek, to je přímo usnesení církve. Takže úvahy o prodeji nemovitého majetku v současné době v naší církvi nepřicházejí v úvahu. V každém případě...
Moderátor
V tuto chvíli tedy tuto možnost nevidíte... Proč se na to ptám? Protože jeden z argumentů těch, kteří jsou oponenty návrhu, říká: "Stejně církve ten majetek prodají, a tudíž by se v některých případech měl přednostně prodávat obcím, aby s ním dál mohly nakládat,"
Tomáš Butta, patriarcha, Církev československá husitská
Naše kostely skutečně vznikly, jak jsem řekl, z darů a obětavosti věřících, také za situace velkého zadlužení v době první republiky. A nás se v tom zákoně týká především finanční odškodnění, to znamená, že nám se jedná o zajištění platů duchovních, to je pro nás rozhodující částka v hospodaření a v našich ekonomických úvahách, protože i v předcházející době, stejně jako v současnosti si ze značné míry všechno hradíme z vlastních zdrojů, to znamená ze sbírek, příspěvků, z různých výnosů, tam, kde jsou možné nájmy. To znamená, že nejnutnější opravy, provoz náboženských obcí, to je teď stejně jako v minulosti hrazeno z vlastních příjmů církve. My jsme do roku 1998 dostávali pouze dotaci na platy duchovních. Tato částka je pro nás důležitá, a proto bude potřeba vytvořit předpoklady, aby byla samofinancováním zajištěna.
Moderátor
Nakolik jsou, pane patriarcho, namístě obavy, že některé církve a řády mohou mít problém s těmi penězi hospodařit a mohly by zaniknout, dostat se do finančních potíží?
Tomáš Butta
Je to jistě úplně nová situace, která by se přijetím tohoto zákona před církvemi otevřela. Ovšem přece jen je to dohoda mezi 17 zúčastněnými církvemi. I tyto úvahy o nakládání s majetkem jsou samozřejmě v dané chvíli velmi aktuální, církve však mají mít svou vlastní odpovědnost se svými, i těmi ekonomickými, hodnotami nakládat podle svého vlastního uvážení - i za cenu rizika.
Moderátor
Když zkrachují, bude to prostě problém těch církví.
Tomáš Butta
Církev nestojí jenom na ekonomické základně. My se sice bavíme o ekonomice, ale vidíme stejně tak prioritu v poslání náboženském a v tom, co je vlastně posláním církve. Ovšem bez majetku a bez ekonomické základny není možné tuto činnost, službu konat, a to jak vlastní náboženskou, tak i vzhledem ke společnosti, aktivity sociální, kulturní, výchovné a další.
Moderátor
Tomáši Butto, byl by to velký problém, pokud by se celá ta doba zkrátila? Co by to znamenalo pro církve?
Tomáš Butta
Je jisté, že doba, která je daná teď v tom návrhu, je pro určité budoucí samofinancování optimální. Takže teď v této chvíli vám asi nemohu přesně odpovědět, jaké by to mělo důsledky, protože vycházíme z toho návrhu, který je, který jsme i potvrdili tím, že jsme se k němu přidali jako církev souhlasně a současně to bylo velmi důkladně prodiskutováno i v ekumenické radě...
Moderátor
To znamená, že opětovné otevírání toho termínu by z pohledu ekumenické rady a církví byl asi zásadní problém pro hledání kompromisu a mohlo by to zkomplikovat projednávání toho zákona, pokud by se tady přistupovalo na podmínky ČSSD?
Tomáš Butta
Určitě jistá komplikace by to byla, protože jsme vycházeli z těch propočtů, které jsou dané v tomto návrhu.
Moderátor
V případě, že zákon narazí v Poslanecké sněmovně, spadne pod stůl, co to bude znamenat v konkrétním fungování, například u vás jako u církve a pak u jednotlivých měst a obcí, u té každé druhé obce, kdyby hledání jiného řešení trvalo, dejme tomu, rok, dva? Pane předsedo?
Tomáš Butta
Znamenalo by to, že by se postupovalo dále podle platných norem, které ovšem jsou z roku 1949, jde o zákon číslo 218 o hospodářském zabezpečení církví. Tento zákon ovšem ani nebyl v plnosti naplňován a současně také jeho historické pozadí je takové, že sloužil i jako určité omezení, dohled nad církvemi.
Moderátor
Děkuji dalším dvěma hostům, kterými byli patriarcha Církve československé husitské Tomáš Butta …a také předseda Svazu měst a obcí, europoslanec ODS Oldřich Vlasák. Děkuji a hezký zbytek neděle.
Helena Bastlová publikováno: 06.05.2008 10:43 zobrazeno: 4067x
Patriarcha
- program |
Diecéze
- Brno |
Facebook