Ř 13,8.10 "Láska naplněním Kristova zákona"

Kázání v Chebu při setkání společnosti „Chebský soudce“ – květen 2009

Sestry a bratři, vážení účastníci této ekumenické bohoslužby,

            pro tuto vzácnou příležitost dnešního setkání jsem zvolil ze 13. kapitoly listu apoštola Pavla Římanům verš 8. a 10.: „Nikomu nebuďte nic dlužni, než abyste se navzájem milovali, neboť ten, kdo miluje druhého, naplnil zákon. Láska neudělá bližnímu nic zlého. Je tedy láska naplněním zákona.“

            Zde v Chebu v roce 1432 shodně ze strany husitské i římskokatolické zaznělo, že „nejspravedlivější a nestranný soudce je a má být zákon Boží“ (sedmý odstavec chebských úmluv). Označení „zákon“, „zákon Boží“ (lex divina) či „zákon Kristův“ (lex christi) patří jako velmi užívaný výraz do slovníku tzv. první reformace. Zejména se s ním setkáváme u mistra Jana Husa a husitů. Ve známé husitské písni v jejím úvodu slyšíme „Kdož jste boží bojovníci a zákona jeho“ (Zpěvník CČSH, č. 123). V druhé reformaci, zvláště u Martina Luthera, byl zákon stavěn do protikladu k evangeliu. V první reformaci naopak obojí patří k sobě a tvoří jednotu. Hovoří se přímo o „evangelickém zákoně“ (srov. Husova výzbroj do Kostnice, Praha 1965, s. 94; s. 106). Husova řeč připravená na kostnický koncil se nazývá „O postačitelnosti Kristova zákona“. Hus v ní zastává a dokládá názor, že zákon Ježíše Krista zcela postačuje ke správě bojující pozemské církve (s. 100). Cituje Knihu Přísloví: „Všechna Boží řeč je protříbená, on je štítem těch, kteří se k němu utíkají. K jeho slovům nic nepřidávej, jinak tě potrestá a budeš shledán lhářem“ (30,5-6). K Božímu slovu, k Božímu zákonu se nesmí nic připojit, co by s ním bylo v rozporu. Podle Husa zákon Ježíše Krista je zákon Boží a je obsažený v Písmu (s. 92). Hus se odvolává na 13. kapitolu listu apoštola Pavla Římanům, podle kterého je naplněním zákona láska. Láska je obsahem Kristova zákona.

            Pavel v listě Římanům připomíná křesťanům: „Nikomu nebuďte nic dlužni, než abyste se navzájem milovali.“ Když se hovoří o dluzích, tak myslíme především na dluhy ve finanční sféře. Tyto dluhy jednotlivců, domácností, podniků i států se těžko splácejí a vedou ke krizi světové ekonomiky. Jsou ale i dluhy v duchovní a mravní oblasti, dluhy lásky. Na první pohled sice neviditelné, nespočitatelné, a přece jsou. Dluhy křesťanské lásky provázejí naše dějiny vlastní i vzájemné. Dluhy lásky provázejí vztahy křesťanů mezi různými vyznáními. V této oblasti zůstáváme stále druhým mnoho dlužni.

            „Láska neudělá bližnímu nic zlého,“ říká apoštol Pavel. Pro lásku je zde užit řecký výraz AGAPÉ. Jestliže v 1. listě do Korintu ve 13. kapitole je tato láska na způsob hymnu oslavována a podrobně jsou popisovány její vlastnosti a projevy, pak zde je jen jedna jediná, ale zato výstižná věta: „Láska neudělá bližnímu nic zlého.“ To je měřítko vztahů nejen mezi křesťany, ale i mezi lidmi vůbec. Mezi Němci a Čechy byly v dějinách někdy bohužel napjaté a nepřátelské vztahy. Zejména starší generace byla poznamenána a zatížena stíny minulosti. Jedna sestra z náboženské obce, ve které jsou působil jako farář, mně jednou vyprávěla svůj životní příběh. Neměla mnoho sympatií k lidem německé národnosti. Stalo se, že se jednou o dovolené koupala a plavala v bazénu. Náhle se začala topit. Nebyla schopna nic dělat a klesala ke dnu. Spatřil to plavec, který plaval v její blízkosti. Připlaval jí okamžitě na pomoc. Když se probrala na břehu, dověděla se, že ten člověk, který ji zachránil, byl Němec. Bůh nám různými způsoby připomíná vzájemnost a boří naše lidské předsudky a zbavuje nás zátěže z minulosti.

            Chebský soudce – dokument z doby husitské, který inspiruje tuto ekumenickou iniciativu i toto setkání, má svůj vnitřní hluboký obsah. Tento obsah je sice zašifrován do dobové teologické mluvy, ale přesto má svou trvalou platnost. Je sice zastřen ostrými teologickými a ideologickými spory i diplomatickými manévry. Je překrytý dějinnými válečnými událostmi středověku i novověku. Důležité je však dostat se k jeho jádru, kterým je láska. Ta je vlastním smyslem Chebského soudce. Vždyť podle slov apoštola Pavla je právě láska naplněním zákona. Chebský soudce tak zůstává trvale platnou normou lidskosti. Je pro nás závazkem křesťanské ekumenické vzájemnosti, výzvou ke splácení dluhu lásky a k účinnému prokazování dobra druhým. Amen.

Helena Bastlová publikováno: 23.07.2009 03:18 zobrazeno: 3548x