K diskusi o výsledcích sčítání obyvatel

          O naší náboženské a církevní situaci vypovídají výsledky sčítání obyvatel v roce 2011, ke kterým se na stránkách Českého zápasu otevřela diskuse. Tato diskuse by neměla zůstávat na povrchu a neměla by být vytržena z celospolečenského kontextu. Na podzim letošního roku budou zveřejněny Českým statistickým úřadem konečné a podrobné výsledky. Číselné údaje se stávají předmětem hlubších analýz sociologů náboženství. V poslední době se objevily dvě knihy, které se věnují uceleným způsobem tématice religiozity v naší společnosti. V roce 2010 vyšly publikace „Náboženství a moderní česká společnost“ od Davida Václavíka a „Příliš slábi ve víře (Česká ne/religiozita v evropském kontextu)“ od Zdeňka R. Nešpora. Autor druhé z uvedených publikací je vůči naší církvi v některých hodnoceních značně kritický (srov. s. 69, s. 71, s. 116, s. 121, s. 130, s. 168). V březnu roku 2010 se konala na Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy konference na téma. „Dvacet let náboženské svobody“. Zazněly na ní prognózy sociologů náboženství v tom smyslu, že etablované tradiční církve, jakými jsou Římskokatolická církev, Českobratrská církev evangelická a Církev československá husitská, budou ztrácet výrazným způsobem své členy. Naproti tomu vyznavačské církve budou mít mírný nárůst svých členů. Celkově se bude zvyšovat počet lidí necírkevní religiozity. Zveřejněné výsledky tyto prognózy potvrdily. Úbytek členů tradičních církví má více příčin a souvislostí. Jednou z nich je volná vazba současných lidí na církevní instituce a náboženské organizace jako takové. Je to patrné i na úbytku Svědků Jehovových od posledního sčítání o 10.000 členů. V celkovém kontextu naší náboženské scény se jedná o tzv. „privatizaci“ víry a náboženství. Dalším faktorem uváděným v diskusích nad výsledky sčítání je tzv. úbytek sympatizantů. Je tomu tak v případě Římskokatolické církve, zvláště ve srovnání se sčítáním v roce 1991. Církve vyznavačského charakteru mají počet členů podle vnitřních statistik téměř totožný s výsledky sčítání. Ty se sympatizanty a příznivci tolik nepočítají, ale kladou důraz na uvědomělé a aktivní členství.

         Sledujeme-li výsledky sčítání vzhledem k naší církvi, tak čísla ukazují oproti roku 2001 pokles ve všech náboženských obcích s výjimkou náboženské obce Blansko. Ačkoliv se jedná v případě uvádění náboženské víry o subjektivní otázku a byla také na rozdíl od Slovenska nepovinná, nelze výsledky bagatelizovat, podceňovat a přehlížet je jako nepodstatné. Tuto statistickou realitu je třeba brát vážně. Jistě je v případě snížení členské základny naší církve zřejmý celospolečenský trend, ale také je zde specifická situace naší církve. Už v roce 2001 měla naše církev nejvyšší věkový průměr členské základny. Je třeba brát v úvahu i to, že naše církev prošla od roku 2001 v období deseti let velmi komplikovaným obdobím včetně nešťastných mediálních kauz. I to se mohlo projevit na výsledku. V každém případě údaje mají významný orientační charakter vzhledem k jednotlivým oblastem a místům, kde naše církev působí. Mohou být jedním z důležitých kriterií při diskusi o nové koncepci duchovní správy a organizaci náboženských obcí, aby tak mohla naše církev naplňovat své křesťanské poslání v nových podmínkách.

Tomáš Butta, patriarcha

Marie Trtíková publikováno: 03.12.2012 04:29 zobrazeno: 3092x