Ž 96,1-5.11-13 Zpívejte Hospodinu píseň novou

Sestry a bratři, milí přátelé, buďte pozdraveni v čase po velikonočních svátcích!

Některé neděle tohoto období mají ve svém názvu výzvu k oslavě a zpěvu – Jubilate (Oslavujte) a Cantate (Zpívejte). Neděle zvaná Cantate vychází ze žalmu 98., kde slyšíme výzvu: „Zpívejte Hospodinu, neboť učinil podivuhodné věci“ (Ž 98,1). Výzva ke zpěvu nové písně a ke zpěvu vůbec se vyskytuje v žalmech a na jiných místech v Bibli, včetně poslední knihy Bible Zjevení Janovo, kde se dovídáme o zpěvu nové písně v souvislosti s vítězstvím Krista – Beránka (Zj 5,9-14). S velikonoční událostí – Kristovým vítězstvím nad smrtí má zřejmou spojitost zařazení oslavného žalmu do bohoslužby právě v této době.

Výzva ke zpěvu nové písně se vyskytuje také v žalmu 96., nad jehož obsahem a poselstvím bych se chtěl zastavit a zamýšlet.

Žalm začíná výzvou „Zpívejte!“ Možná to zní trochu nepatřičně v době, kdy naopak slyšíme zákaz „Nezpívejte!“ Možnosti zpěvu a hudby jsou v současnosti velmi omezené i v církvi. A možná nám ani do zpěvu příliš není. Přesto zpěv a hudbu nemůžeme ze svého života zcela vypustit. To by bylo nesmírné ochuzení. Ještě, že můžeme poslouchat různé nahrávky, dříve natočené hudební skladby, záznamy koncertů, můžeme poslouchat písně různých žánrů a z různých dob. Některé písničky nám připomenou určitou dobu, kdy jsme ji slýchávali jako novou písničku, vyvolávají tak vzpomínky na prožité události. Duchovní písně nás vedou k rozpomenutí se na Boha samotného a jeho skutky ve světě, v dějinách i životech jednotlivců. Duchovní píseň upomíná na Boží skutky, vypráví o nich hudební řečí. Současně je rozhlašuje a šíří i mezi ty, kteří buď Boha nepoznali anebo na něho zapomněli a vzpomínku na něho mají ukrytou někde příliš hluboko ve svém nitru. S výzvou „zpívejte“ je spojena proto výzva „zvěstujte“ i „vypravujte“ (Ž 96,2-3).

Tento žalm odkazuje na dobu, kdy v jeruzalémském chrámu byl rozvíjen bohatý hudební život – zněl zpěv zpěváků i hudební nástroje hudebníků k chvále Hospodina. Ale ještě dříve, než byl králem Šalomounem zbudován chrám v Jeruzalémě, již za jeho syna krále Davida, byl pěstován bohoslužebný zpěv a hudba (1 Pa 15. a 16. kap.). Zněly hlasitě polnice a pozouny (1 Pa 16,6), rozeznívaly se struny harf i citar společně se zvučnými cimbály (1 Pa 15,16).

Tento žalm však vybízí k chvále Hospodina nejen Izrael, Boží lid, ale lidi ze všech národů, a dokonce i vesmír a přírodu (srov. Zj 5,13). Kristovo velikonoční evangelium se rozšířilo do všech zemí světa a k lidem z mnoha různých národů. Církev Kristova je tvořena lidmi z rozmanitých národů a má chválit Boha svým zpěvem – svojí rozmanitou hudbou a kulturou. I přes odlišnosti a rozdíly se má zpěv stávat společnou harmonickou chválou. Kristův čin vykoupení a událost jeho vzkříšení má dopad i na celé stvoření jako příslib jeho nové obnovy a nového života (Ř 8,19-22).  

„Nebesa se zaradují, rozjásá se země, moře i s tím, co je v něm, se rozburácí, pole zazní jásotem…Tehdy zaplesají všechny stromy v lese…“ (Ž 104,11-12).

Tento žalm působí velmi poeticky. Žalmista vykresluje přírodu, jako by měla „duši“. Jako by cítila, vnímala, projevovala smutek i radost. Nebe může být smutné, zamračené, země může trpět a pociťovat vyprahlost, moře může být nepřátelské, pole zanedbané, stromy umírající… Ale v tomto žalmu naopak prostupuje celou přírodou veliká radost.

Zaujal mě verš týkající se stromů: „Tehdy zaplesají všechny stromy v lese (Ž 96,12). Stromy jsou pozoruhodnou součástí přírody, která nás obklopuje a v níž žijeme. Stromy nejsou jen předmětem těžby a zisku, ale mají svůj vlastní život. Básník Viktor Fischel překládá tento verš takto: „Pak chválu budou pět i všechny stromy v lese“. Stromy dokážou děkovat za svůj život a chválit Boha Tvůrce přírody (srov. Ž 148,9). Les chválí Boha, a to nejen ptáci ve větvích (Ž 104,12), ale i stromy jako takové – svojí vůní, svojí barevností slaví Stvořitele.

Zpívat novu píseň není snadné. Každé nové písni se musíme učit. Učíme se nové písni tím, že jí nasloucháme. Nejprve jí musíme pozorně a soustředěně naslouchat, a to platí i o hudbě přírody. Neboť i stvoření dokáže projevovat radostnou a vděčnou chválu svému Stvořiteli, a v tom nám lidem může být příkladem.

Duben L. P. 2021 

Tomáš Butta, patriarcha-správce církve

Marie Jandová publikováno: 14.04.2021 09:00 zobrazeno: 247x