Fp 3,7-8 Ztráta a zisk

16.03.2016

Kázání před Velikonocemi na vikariátní konferenci v Olomouci - 16. březen 2016

Sestry a bratři,

lidský život se pohybuje mezi ztrátami a ziskem. Něco v životě získáme a něco jiného tím zase ztratíme. Jsou lidé, kteří chtějí jenom získávat. Jde jim o zisk za každou cenu a to především o zisk finanční. Být v zisku a ne v mínusu je přáním každého podnikatele a firmy. Jsme v církvi v situaci, abychom také z finančních náhrad tvořili zisky pro budoucnost. Otázkou je, co přinese skutečně zisk, a co může být naopak rizikem ztráty. Také se v konkrétních situacích mohou lišit naše názory v církvi, čemu máme dát přednost, co je tím důležitějším, co přinese nejen chvilkový, ale dlouhodobější užitek. Klademe si otázky a vedeme rozhovory o tom, do čeho vložit finanční prostředky a jakého majetku se třeba zříci. To, co je pro někoho důležité, pro jiného je to bezcenné a bezvýznamné. Někteří lidé se za něčím ženou, mnoho tomu obětují času a úsilí, a pak když to získají nebo toho dosáhnou, zjistí, že to vlastně ani nepotřebují a že stejně nejsou plně šťastni. Ztratili víc, než získali. Televizní pořad „Krásný ztráty“ představuje osobnosti, které se dokázaly něčeho zříci, něco obětovaly pro to, aby něčeho dosáhly pro vyšší hodnoty. Znalci tajemství duchovního života ukazují, že teprve, když člověk ztratí něco, co pokládal za velmi důležité ve svém životě, může postoupit dále na duchovní cestě. Po překonání bolesti a duchovní krize směřuje k větší zralosti a k hlubší víře, která již není opřena o něco vnějšího a dočasného. Apoštol Pavel v listě Filipským píše: „Cokoliv mi bylo ziskem, to jsem pro Krista odepsal jako ztrátu.“ Apoštol Pavel ještě jako Saul měl jistě ve svém životě svá měřítka hodnot. O tyto hodnoty usiloval a podle nich řídil své jednání. Projevoval se zarputilou až tvrdou poslušností židovského náboženského zákona a jeho víra byla až fanatická bez lásky. Ježíš Kristus, kterého Pavel poznal, učil ho vidět vše ve zcela jiném světle. Pavel objevil jedinečnou hodnotu Ježíše Krista a jeho milosti a spojil s ním svůj život.

S tímto výrokem apoštola Pavla z listu Filipským souzní čtení z evangelia podle Jana. Předvelikonoční příběh v Betanii je příkladem ztráty pro Krista. Žena jménem Marie zde obětuje pro Ježíše cennou mast, kterou ho pomaže. Je v tom typicky ženský přístup. Zříká se toho, co ženy považují za velkou hodnotu, vzácnou voňavku, parfém. Naproti tomu muž – Jidáš vidí jako největší hodnotu peníze. Myslí si: „Taková ztráta, taková škoda.“  Nahlas řekne, že se mohli peníze dát chudým. Ale to nebylo upřímně míněno. Nešlo mu o chudé, ale o peníze. Jidáš není zrovna dobrým příkladem nás mužů a už vůbec ne apoštolů Ježíše Krista. Dnešní Boží slovo v nás vyvolává otázky, co jsme schopni v církvi věnovat cenného Bohu. Co my osobně jsme schopni pro Krista ve svém životě odepsat jako ztrátu? Apoštol Pavel je v tom příkladem, že dává Kristu sebe a své schopnosti k dispozici a do služby jemu. Dospěl k tomu, že poznání Ježíše a život a s ním je tím nejcennějším. To je Boží slovo pro nás v tomto předvelikonočním čase. Velikonoce umožňují poznávat Ježíše – jeho utrpení, jeho slabost a jeho zranitelnost a smrtelnost, ale současně i jeho moc vzkříšení, o kterém mluví také apoštol Pavel v listě Filipským. Každá ztráta pro Krista znamená získat podíl na jeho vzkříšení a věčném životě. Kéž můžeme spolu s apoštolem Pavlem prožít a vyznat toto i my. Amen.

Tomáš Butta, patriarcha

Oldřich Nováček publikováno: 09.05.2016 01:55 zobrazeno: 1460x