Jaké místo zaujímají v naší víře svědkové Páně

Článek do ČZ

Kult svatých jako veřejné uctívání některých věřících mužů a žen má svůj původ v raně křesťanském kultu mučedníků. Mučednictví pro víru v době pronásledování církve znamenalo následování Ježíše Krista do krajnosti obětováním vlastního života. 

Ti, kteří utrpěli v časech pronásledování smrt, počínaje prvním mučedníkem jáhnem Štěpánem, byli od počátku zahrnováni zvláštní úctou. V den jejich smrti, která byla chápána jako narození pro věčnost (dies natalis), se konala shromáždění křesťanů. U hrobů mučedníků byla slavena liturgie a četla se o nich svědectví, jež záhy získávala legendární rysy. Spolu s mučedníky si v církvi později získávali zvláštní uznání pouštní asketové, biskupové, učitelé, mniši, jeptišky a další. Jejich jména naplňovala jednotlivé dny církevního kalendáře a společně byl od 8. století všem kanonizovaným i neznámým světcům a světicím vyhrazen na západě 1. listopad, tradičně označovaný jako svátek „Všech svatých“. Ve středověku se kult svatých natolik rozrůstal, že zastíral samotného Ježíše Krista a jeho jedinečnou oběť, proto se stal předmětem kritiky reformátorů.

Podle římskokatolického představitele liturgického hnutí R. Guardiniho věřící nemá ve svatých hledat velké osobnosti, ale svědky Boží. Někdy však jejich uctívání ztrácí správnou míru. V životě některých lidí nebo v jistých dobách toto uctívání téměř zatlačuje Boha (O modlitbě, vyd. 1991, s. 217). Podle Guardiniho z každého svatého vyzařují jednotlivé paprsky Kristovy nekonečně bohaté a zároveň tak prosté plnosti a stávají se tak zvlášť přístupné lidskému pohledu (s. 218). 

Obsáhlé seznamy svědků s jejich životopisy a údaji pojímají liturgické knihy, které jsou na východě nazývané menologion či synaxář a na západě martyrologium. Existují však další prameny, jakými jsou církevní kalendáře a další soupisy, z nichž vyplývá, že počet svědků Páně je vskutku úctyhodný. 

V Církvi československé husitské nacházíme seznam postav svědků víry v kalendáři, který vytvořil dr. Karel Farský. Rozšířil soupis o postavy z české a světové reformace. Zdůrazněn je pochopitelně svátek Mistra Jana Husa, který v římském kalendáři nebyl. Český kalendář vydal Farský nejprve anonymně v roce 1919, pak vycházel i v následujících letech v roce 1920 a v roce 1921 a s úpravami byl zařazen do Zpěvníku v roce 1922 (s. 7-16).

Aktuální seznam svědků Páně vzešel z diskuse v biskupském sboru a z dalších historických rozborů a teologických rozhovorů a byl následně přijat a zveřejněn pro liturgické a katechetické užití v roce 2015 (Je otištěn též v učebním textu Praktický liturgický projev na s. 69-75). Obsahuje jak postavy biblické, tak svědky Páně z obecné tradice církve východní a západní, též z reformační tradice, jakými jsou například Martin Luther, Filip Melanchthon, Jan Kalvín či John Knox. Nescházejí zde ani ženy jako Anežka česká, mučednice Barbora, vizionářka Hildegarda z Bingenu, mystička Kateřina Sienská, řeholnice Klára z Assisi, mystička Terezie z Avily, šlechtična pečující o nemocné Zdislava z Lemberku a další. Z osobností Církve československé husitské byl do tohoto seznamu vřazen pouze dr. Karel Farský.

Označení „světec“ se může stávat zavádějící, jestliže s tím spojujeme náboženskou a morální dokonalost jakéhokoliv člověka, který se stává středem našeho obdivu a uctívání (srov. Sk 10,26; Sk 14,15). Naproti tomu „svědek“ neodkazuje sám na sebe, ale na někoho jiného. Křesťanský svědek odkazuje na Ježíše Krista. Proto tím, kdo má v naší víře, úctě a zbožnosti zaujímat ústřední místo, je Ježíš Kristus. On jediný je prostředníkem (mediator) mezi Bohem a lidmi (1 Tm 2,5). Zastupuje nás hříšné lidi před Bohem Otcem, avšak převyšuje nás svým dokonalým lidstvím. On je také tím, kdo se za nás přimlouvá, zastává se nás a je naším pomocníkem. „Máme u Otce přímluvce Ježíše Krista spravedlivého (1 J 2,1; srov. Ř 8,34; Žd 7,25). Bohatství zástupu Kristových svědků (Žd 12,1) je pro naši víru dobrou orientací i potřebným povzbuzením na cestě za Ježíšem Kristem a s ním. Vždyť jeho moc a milost obrácení se projevila zvláštním způsobem právě v životech jeho známých i neznámých svědků.

Tomáš Butta

Tomáš Butta, patriarcha

Marie Jandová publikováno: 07.11.2019 11:45 zobrazeno: 872x