22.05.2016 Článek do ČZ č. 21/2016
V letošním roce je středem nejširšího zájmu naší společnosti postava císaře a krále Karla IV. při příležitosti 700. výročí jeho narození. Na letošní rok a stejný měsíc připadá též 600. výročí Mistra Jeronýma Pražského. Tato postava zdaleka nemá ve společnosti takovou rezonanci, jakou si uchovává i přes rozdílnost některých pohledů a hodnocení Mistr Jan Hus. Jeroným Pražský byl na rozdíl od Jana Husa laik. Nebyl knězem a duchovním pastýřem jako Betlémský kazatel, ale byl svým životním zaměřením filozofem a univerzitním intelektuálem. Přesto Hus a Jeroným patří k sobě.
Již v milíčovském hnutí a zejména v eschatologické koncepci Mistra Matěje z Janova bylo předpovídáno a očekáváno, že v kritickém čase dějin vystoupí dvě prorocké postavy – starozákonní Eliáš a Enoch. V Apokalypse - v knize Zjevení Janovo jsou uvedeni v 11. kapitole dva svědci – dva proroci. A právě s nimi byli ztotožňováni i Hus a Jeroným, jak je to zmíněno též v poznámkách Šestidílné Bible kralické (vyd. 2014, s. 2792). Jan Hus byl považován za nového Eliáše, který na ohnivém voze vstoupil přímo do nebe. Toto srovnání Husa v plamenech a proroka Eliáše na ohnivém voze se vyskytuje v kázání Mistra Jakoubka ze Stříbra zřejmě proneseném již v roce 1416. Podobně je například v prvním Husově životopise od utrakvistického kněze Jiříka Heremity.
Kult dvou mučedníků pro Boží pravdu se prosazuje záhy po jejich smrti upálením v Kostnici. Oba měli na hlavě stejnou kacířskou čepici. Oba umírali pro Kristovu pravdu. Jeroným byl považován za Husovo „druhé já“. V úctě utrakvistů se Jeroným, ač filosof a značně svobodomyslný intelektuál, stává mučedníkem Boží pravdy jako Hus. Jeroným i když pod tlakem těžkého věznění zaváhal, se pak znovu k Husovi a Viklefovi přiznal. Umíral s vyznáním křesťanského kréda na rtech, jak líčí Petr z Mladoňovic, který však psal tuto zprávu o Jeronýmově utrpení s odstupem řady let a zřejmě očitým svědkem této události nebyl, na rozdíl od Husova upálení. V bohoslužebné úctě utrakvistů obě osobnosti byly připomínány společně na svátek 6. července, ačkoliv datum Jeronýmova upálení je 30. květen. V písních doby husitské, které spontánně vznikaly jako písně časové a později se staly liturgickým zpěvem, se společně vyskytují Hus a Jeroným jako mučedníci Boží pravdy. Jak je to zřejmé například v písni „Nuže, milí Čechové“, kde zaznívá „Zvláště pak tito Mistři poctiví, také dobří, mistr Jan a Jeroným svatým obcováním svým byli příklad jiným netoliko v vlasti své, ale také v Německé; pravdu boží vyznali, pro ni hrdla ztratili, mezi svaté přišli“ (Husitský zpěvník, Nábožné písně o mistru Janu Husovi a mistru Jeronýmovi. Praha 1930, cit. s. 16-17).
Citát Jeronýmův o těch, kteří ho odsoudili, byl později přičítán Husovi. Toto proroctví ve smyslu „Po sto letech se budete zodpovídat Bohu a mně“ bylo zapsáno ve Zprávě Petra z Mladoňovic o utrpení Jeronýmově. „Já vám po své smrti stavuji v vašem svědomí osten a hryzenie a poháním vás před najvyššieho a nejspravedlivějšieho sudci, Pána boha všemohúcieho, abyste mi po sto letech odpoviedali před ním“ (V. Flajšhans: O mučednících českých knihy patery. Praha 1917, cit. s. 74). V latinském znění se tento výrok vyskytoval na Husových obrázcích, mincích a sochách. Bylo to vztahováno k události, kdy o sto let později vystoupil německý reformátor Martin Luther. Nejen Hus, ale i Jeroným s plnovousem byl zobrazován v čase nástupu světové reformace ve společnosti Martina Luthera, Jana Kalvína a dalších reformátorů.
Na rozdíl od Jana Husa v Církvi československé husitské je Jeroným a jeho tradice udržována spíše ojediněle. Plastiku Jeronýmovu, kterou vytvořil sochař František Bílek, nalezneme na domě na Novém Městě Pražském, kde se Jeroným podle tradice narodil. Též je tato Jeronýmova plastika umístěna v Husově sboru v Náchodě. V Husově sboru v Praze – Vinohrady je vitráž se zobrazením Jeronýma, který v ruce drží spis Johna Viklefa. V Husově sboru v Lounech se například nachází zvon s Jeronýmovým jménem a také v připravované zvonohře v královéhradeckém sboru. V Hostokryjích u Rakovníka je obecní kaplička, která byla ve 20. letech 20. století zasvěcena Jeronýmovi a poutní tradici zde udržovali členové Církve československé (husitské). V letošním roce bude na tuto tradici navázáno poutí pražské diecéze. V plzeňské diecézi se zrodila myšlenka označit Jeronýmovým jménem jeden ze sborů, respektive jeho jméno připojit k Husovu jménu. „Kostel Mistra Jana Husa a Mistra Jeronýma pražského“ obdrží sbor v Mirovicích při svém znovu zbudování po požáru a během svého otevření v září tohoto roku. I přes menší a skromnější rozsah oproti loňskému Husovu jubileu, může být i Jeronýmovo výročí pro nás hodnotným přínosem a příspěvkem k poznání této osobnosti a šíření památky tohoto druhého Kostnického mučedníka.
Tomáš Butta
patriarcha
Tomáš Butta, patriarcha
Oldřich Nováček publikováno: 04.07.2016 04:42 zobrazeno: 1738x